Inozuka

Oproti knize míň dějové. Film je v podstatě postavený pouze na fragmentech a nesourodě pospojovaných hláškách. Přesto vynikající díky hvězdnému hereckému obsazení. Prakticky všichni herci ústředních postav jsou bezchybní a donutí vás válet si smíchy po zemi. Většina hlášek již spolehlivě zlidověla, což je pro tvůrce takového filmu asi ocenění nejvyšší... Nejlepší scéna: Landa alies svobodník Halík s dědkem v hospodě: "Bojeschopnost, disciplína... Já z nich vojáky udělám!" Dědek: "To víš, že jo chlapče..."

Výborně... Tarantino je zpět. Jeho poslední filmy, ne že by nebyly dobré, ale byly na můj vkus až moc ukecané a dialogy stály výrazně nad akcí. V Nespoutaném Djangovi Tarantino opět namíchal koktejl, který dává řečem stejnou váhu jako kulkám. Výsledek má ke spaghetti westernům sice dost daleko, i když jsou zde patrné náznaky a citace, ale to vůbec nevadí. Nespoutaný Django je tradiční tarantinovský stylový mišmaš, který boří řadu westernových klišé – někdy až moc prvoplánovitě. Hodně zábavná je německá totožnost hned dvou ústředních hrdinů – Schultze a Brunhildy, z nichž druhá je navíc černoška. Takřka geniální nápad. Jako pěst na oko působí vzdělaný a evropsky jemný dr. Schultz na buranském americkém jihu i rapová muzika v doprovodu jedné westernové přestřelky. Ale oboje překvapivě dobře funguje. Stejně jako vtipná scéna s naprosto debilními předchůdci Ku-Klux-Klanu. Násilné momenty jsou precizně zmáknuté a ani ony nepostrádají typický černý humor. Řekl bych, že nejvíc se diváci kina řehtali při zmíněné KKK scéně a když na plátně cákala krev všemi směry… Herecky film stojí především na rakouském herci Christophu Waltzovi, s nímž se Tarantino seznámil při obsazování Hanebných panchartů, kde Waltz exceloval v roli sadistického esesmana Landy. Také zde je Waltz naprosto suverénní a osobně si bez něho ten film nedokážu moc představit. Nemohu se zbavit dojmu, že po jeho „Auf Wiedersehen“ byl zbytek filmu jaksi chudší a dr. Schultz mi při závěrečné vybíjené hodně chyběl. Výborný je i Leonardo DiCaprio, který zde vystřihne parádního slizouna – snad první výrazně záporná role v kariéře. Na posledních dvou filmech Quentina Tarantina se mi líbí i snaha vyslovit se, samozřejmě po svém, k nějakému politickému nebo společenskému problému. Jestliže v Hanebných panchartech to nandal fašistům a antisemitům, v Nespoutaném Djangovi to se stejnou grácií schytali rasisti. Na podobná témata toho samozřejmě v dějinách filmu bylo natočeno mnoho, ale málokdo nedokáže tak chytře zakomponovat poměrně silný odkaz do zábavné podívané. Celkový účinek je o to silnější, než kdyby se jednalo o nějakou prvořadou agitku.

Gangsteři jsou také jenom lidi, skinheadi již nejsou co bývali a liliputi rádi kokain.... Tenhle film je jako plíživá intoxikace. Než se vzpamatujete, absolutně si vás podmaní. Ze začátku vypadá jako nějaké naučné road movie o starém belgickém městě, postupně se začne přidávat milostná zápletka, drogy a násilí... K tomu výborný suchý anglický humor, politicky nekorektní hlášky na Američany a zvláštní melancholická atmosféra. Navíc úžasný výkon Brendana Gleesona. A ty nádherné besídky....

Tak jsem po delší době neodolal a dal jsem si tuhle klasiku. A to jsem měl strach, že to po padesáté páté nebude ono. Omyl, bavil jsem se královsky a vychutnal jsem si každou hlášku. Svěrák je génius a herecký koncert Čepek-Hrušínský-Somr je doslova pohádkový... zvyšuji hodnocení na pět hvězd.

Film s výbornou atmosférou sedmdesátých let... demaskování historie USA jako státu se sklonem k tyranii, špinavé ulice New Yorku, počínající nástup ekologických hnutí, vláda spolupracující s bývalými nácky.... Film, který spíš než na napětí staví na pečlivě vybudované atmosféře a vykreslení postav. K tomu vynikající herci, díky nimž se dá prominout i trochu přehnaný konec. Navíc i výborný dabing, což nebývá pravidlem.... Takže za mě plná palba.

Přemýšlel jsem o odpadu, ale nebylo by to fér k panu Preissovi, který byl tradičně dobrý. Jinak neskutečný šrot.... Cožpak se už v Čechách pohádky neumí?

U tohoto filmu mě vždy napadá jediné... gumák zůstává gumákem a je jedno na jaké straně barikády stojí. Oba fotři důstojníci jsou totiž hovada k pohledání a ač je jeden z demokratické a druhý z bolševické armády, s chutí bych jim nakopal držky oběma. Jinak asi nejlepší film z tvůrčí dílny Hřebejk/Šabach. Řada hlášek již stačila zlidovět, což se hned tak nějakému filmu nepovede. Přestože to nelze považovat za znaménko kvality, napovídá to o tom, že film má jistou vypovídající hodnotu a zábavný charakter....

V podstatě mix mezi Matrixem a Věčným svitem neposkvrněné mysli... což jsou oba moje hodně oblíbené filmy. Takže není myšleno jako výtka, nýbrž jako poklona. Výborně jsem se bavil, všechny filmy snažící se dostat člověku do hlavy mám rád. Jediné, co mi celou dobu trochu vadilo, bylo obsazení Leonarda DiCapria do hlavní role člověka, řešícího ve své hlavě ztrátu manželky (rodiny), což je přesně to stejné, s čímž se snaží vypořádat i jeho hrdina v Prokletém ostrově. Nevím, co režiséra vedlo k tomu, aby DiCapria obsadil do téhle role, ale na mě to celou dobu působilo hodně rušivě a moc jsem to DiCapriovi nežral.... A zatím po prvním shlédnutí kvůli tomu dávám o jednu hvězdu méně.

Pekelně kýčovitá záležitost, nad níž jsem poprvé nechápavě kroutil hlavou, podruhé ocenil dobré hlášky, potřetí uznal, že i realisté občas potřebují pohádky na dobrou noc a počtvrté se nemohl dočkat až přijdou mé oblíbené scény. A od té doby nepromeškám jedinou televizní reprízu.... DVD ještě nemám, ale myslím, že nebude dlouho trvat a dopracuji se k němu. Vánoce jsou tady....

Po včerejší pařbě a vrcholné trojkombinaci víno-panáky-joint jsem měl v hlavě trochu vyjeto, takže jsem si řekl, že si pustím něco, co bych v tomhle stavu mohl pobrat. Ukázalo se, že Machete byla hodně dobrá volba. Myslím, že s rejžou jsme byli dnes na stejné vlně. Mozek si odpočinul, oko bylo potěšeno stylovou podívanou a pár dobrých vtípků mi vrátilo náladu. Jen u těch střev mi to trochu natáhlo, ale nakonec jsem rozdejchal. Takže jako vyprošťovák po pařbě Machete fakt dobrý. I když možná až moc dlouhý, ke konci se mi již klížila víčka.... No nic, jdu na tacos.