Rratinadress

Ideální film pro takové to večerní sebetrýzněníčko. 93 minut, kdy se budete opakovaně modlit, aby to už proboha skončilo. Jeden wtf moment za druhým, logika žádná, dynamika nula. Rose McGowan vypadá jako na heroinu frčící Voldemort v příšerně nekvalitní paruce a podává tak nesnesitelnej výkon, že jeden jen čeká, kdy mu taky začne téct krev z nosu. A z uší. A očí. A z ostatních zbývajících tělesných otvorů. #totalnizbytecnost #pusttesiradsiokamuruvproslov

Příběh o tom, jak máma, táta, synek a starší dcera tahali řepu. Totiž mladší dceru. Ze spárů těch oživlejch kostlivců, co se čvachtali kolem Brumbála a Harryho v Princi dvojí krve a teď se zabydleli ve velmi prostorném šatníku... Absolutní absence atmosféry, strašně debilní hudba, neskutečně nesympatické obsazení postav... Sam Rockwell, zde předvádí, že i neumí hrát (narozdíl od The Moon, kde vystřihl jeden z mých nejoblíbenějších hereckých počinů ever). Na horor ani špetka napětí, na parodii ani trocha vtipu... 2/10

Hutná a těžce stravitelná atmosféra. Do živýho masa řezající hudba. Pomalý, velmi pomalý tempo. Jako by člověk po lžičkách polykal asfalt. Velmi znepokojující až solidně depresivní. Pokud je člověk fandou dialogů, miluje akci, nesnese trpělivě sledovat téměř statický záběry, aniž by mu u toho začal krvácet mozek a nutně potřebuje znát odpovědi, tak ať se tomuhle filmu obloukem vyhne. Kdo se naopak rád nechává pomalu vizuálně trýznit, bude patrně nadšen. Do páté hvězdy tomu něco přece jen chybělo, ale i tak ve mně film zanechal slušně hlubokou stopu. Emoce ze mě vyždímal a dokonce se mi o něm i zdálo.