Dinsberg

Jack Black je neskutečný ďábel, až se nechce věřit, že není rocker. Kuse se zde odhaluje historie rockové hudby, ale hlavní motiv je trochu v něčem jiném. V tom jak masmédia cíleně přeprogramovávají diváky na bezduché loutky a likvidují cokoliv srdečného, co neodpovídá šabloně. A právě absence předlohy je kouzlem rocku, které se tady podařilo rozdmýchat skoro až k nebeským výšinám. Obyčejný film o velkých věcech.

Niki Lauda a James Hunt ve službách policie.

Ujetá zvrhlost i na Burtona.

Stallone možná pořád dokola opakuje jeden motiv, ale když on je ten motiv pořád pravdivý a hlavně funguje.

Na tomhle filmu jsem kdysi dávno byl v kině, když byl horkou novinkou. Viděl jsem ho před prvním Batmanem, a tehdy, aspoň co si pamatuju, jsem se rozplýval blahem. Dnes můžu říct, že mi ve filmu vadí přespočet záporaků a absence jednoho pořádného. Nehaním herecké představitele, ale samotné postavy, díky kterým dostal ústřední hrdina méně místa.

Batmam prožraný až do morku zkažeností a přesto nezbavený komixového nádechu své předlohy. Burton moc dobře věděl, že si nemůže jen půjčit postavy a dělat si s nimi co si zamane. Jen vyprávění potřel svým vlastním stylem, který byl s komixem totožný. Rozhodně neměl nic společného se seriálem z 60. let, kde bylo všechno nablýskané a třpytivé. Vykreslil svět svým "negativním", ale přesto jasným pohledem.

Tvůrce Forresta Gumpa se snažil šokovat v každé scéně. A dařilo se mu to. Jen nešokoval obsahem, ale formou, což u hororu může hrát roli, když se formou snažit přitvrdit. Ale ne zjemnit. Snaha být mysteriózní vyšla naprosto vniveč.

Ryan Reynolds opravdu není hororový typ. A ještě hůř v hororu, který obsahuje snad všechna hororová klišé.

Jeden z nejlepších filmů, které jsem měl tu čest vidět za posledních 5 let. Že se to někomu zdá nadsazené, nemožné nebo dokonce vycucané z prstu. No možná. Ale síla slova, zvlášť negativního slova je zde demonstrovaná v kombinaci s dětskou nevinností, Aneb pokud klopýtneme po sto metálech, jsou rázem zásluhy zapomenuty,

Tímhle způsobem na komediích pracoval Charlie Chaplin. Promyšleně do posledního detailu a neponechávající nic náhodě. Právě díky tomu Podivné dědictví přežilo několik desetiletí, aniž by se na něj usadil prach zašlé slávy. Své také dělá český dabing, v kterém se objevily neskutečné slovní glosy, dotahující situaci ad absurdum. Riccardo Pizzuti Mortona hrál s neuvěřitelným způsobem, až se nechce věřit, že byl spíše kaskadérem než hercem. Málokterý kaskadér má totiž možnost propůjčit postavě, kterou ztělesňuje, kromě těla i tvář.