Dinsberg

Možná béčkové, ale v tehdejší době nové, neokoukané a zakládající nový trend v mnoha oblastech. Spousta prvku z filmu bylo použito v počítačových hrách, které se ze slávy FF snažily trošku těžit. Nejnápadnější je pak závod s vlakem. Co ale kvituju nejvíc, že se příběh motá kolem lidí, posedlých rychlostí a ne kolem aut samotných.

Viz můj komentář k Rychle a zběsile 5. S jednou jedinou výtkou navíc. Matrixovská akce a nesmrtelnost (až na vyjímky) hlavních hrdinů. Přeskoky za auta na auto na dálničním 200 metrů vysokém mostě v rychlosti zjevně převyšujícím 200 km/h a ještě navíc z protisměru. Justin Lin je zřejmě výborný alchymista a dokáže destilovat svým hrdinům imortalitu. Bohužel si tím nezajistil režijní nesmrtelnost, ale jen punc béčkového brakisty, který dokáže i prázdnotě udělat cool look. Při vší úctě k Paulu Walkerovi i jeho památce, filmy FF už bohužel ztratily punc náhledu do duší pouličních závodníků. Místo toho se staly akční továrnou na peníze, které opakují všechno stále dokola a dokola a dokola. Jen s tím, že se toho zničí víc. Minule Torreto a spol. zničili půl Ria, teď "jen" ranvej jednoho vojenského letiště. Ta ale byla zřejmě dlouhá přes celé Španělsko, když před odletem stihli zničit nejen obří nákladní letoun, ale i všechna auta v i mimo něj. Celá série už je natáhnutá jako žvýkačka a je dost možné, že tragickým, a vzhledem k okolnostem až poetickým skonem Paula Walkera, zřejmě praskla. Stálo to za tu cenu?

Trochu vadila vysloveně studiová stylizace a strnulost v dějově vypjatých momentech příběhu. Jako by se tu mezi sebou rvali rodinná a kriminalistická větev vyprávění, aby pak ve finále nezvítězila žádná. Tragedie byla očekávaná a přesto nečekaná.

Podobně jako notorický klaďas Henry Fonda si i Marek Perepeczko střihl zápornou roli, která jej u nás velmi proslavila. lidská zrůda v jeho podání je neskutečná, a to nejen díky svým tělesným dispozicím.

Sympatický pokus o českou Jessicu Fletcher. Jiřina Bohdalová sice neoplývá takovým charismatem jako představitelka spisovatelské detektivní hvězdy, ale v rozumných intencích se ji drží scénáře. Co ale skřípe, tak je návaznost jednotlivých případů i osudů postav. A to je škoda.

Romantika o lásce až za hrob. A proč taky ne?

Poměrně slabší Strnadův kousek. Koho jsem si ale zapamatoval, tak byl Jan Apolenář v roli Jáši.

Oběť a agresor. Kdo je kdo? Všichni zúčastnění nakonec byli škodní.

Tohle nebyla role pro Rowana Atkinsona. Jeho formátem jsou krátké, geniálně vypointované skeče. Stejně jako ve filmovém Beanovi i zde dokázal, že složením gagů dobrá komedie nevznikne.

Podivnost nad podivnosti nejpodivnější. Film vlastně o ničem, ale stejně jsem se nedokázal nudit.