Ywec

Děs běs. Snad se příznivci tohoto průkopnického snímku nebudou na mě hněvat v míře větší než nezbytně nutné (čili vůbec), ale já v oněch osmi nekonečných minutách trapné nudy nenašel bez sporadických výjimek žádný nápad, který bych si být Waltem Disneyem uskladnil s pýchou do vitrínky. Černobílý myšák je mi sympatický jen do začátku hudebních kreací s nebohými zviřátky. Pak roztáčí kolotoč hulvátské a pokleslé zábavy pro zoufalce. Děj mi přijde neskutečně brutální a smutný a nedej bůh, aby se tohle dostalo do ruky organizaci proti týrání zvířat:(

Vynikající film, určitě nejlepší španělský, co jsem viděl. Pravda, jiný španělský mě teď nenapadá, vlastně je spíš hollywoodský než španělský, ale i tak by si jej na Pyrenejském poloostrově měli hýčkat. Každopádně Nicol Kidman má vstupenky do koridy zdarma, i když je asi moc nevyužije. Jak ale říkají v rádiu: "zpátky k muzice", v našem případě "k filmu". Pokud máte rádi inteligentní duchařinu a líbil se vám takový snímek jako Šestý smysl, pak si film nenechte ujít. Myslím ale, že pustit si jej o sobotním večeru v jakékoliv společnosti (neříkám hned, že se máte nalodit mezi houmlesáky) je loterijní terminologií tutovka.

Tak tenhle tým na plátně fuguje a vy se můžete obstojně bavit nad jeho potrhlými kousky. Krást se nemá, ale vykládejte to chlápkovi, který to pak rozdá chudým dětem:) Škoda trochu slabšího závěru, kterému se však nepodařilo zkazit příjemný dojem ze zbytku.

FIlm je báječný a jistě nemá cenu se o tom rozepisovat, jen uvedu reakci ne tak zasaženého fanouška Středozemě - mojí sestry - na vrcholný okamžik trilogie v lávovém pekle hory Osudu. Sestru totiž již zmáhala délka stopáže a když jsem jí oznámil, že vhozením prstenu do lávy film ještě nekončí, rezignovaně opáčila: "Doufám, že ještě nepůjdou zpátky":)

Jako mladší jsem jezdíval na tábory k moři. Byli jsme rozděleni do skupin a chodili na pláž. Jednou přišla družina, ve které byly samé tlusté holky. Kamarád to kvitoval: "Liga výjimečných jde". Paralela s filmem je na snadě. Ani ten mě příliš nenadchnul.

Hlavní hrdina David prochází podobnou přeměnou, jako o rok později Homer v pravidlech moštárny, a na konci je z něj typický "chytrák" Maguire. Ovšem právě Tobeymu Maguirovi tahle herecká poloha sedí (komu by také neseděla, když vám scénář vrhne do náruče tak pěknou buchtu) a je v ní děsně přirozený. Co ještě nabídne film krom hrstí mouder z úst Maguira? Zajímavé barevné provedení, pěkný příběh s chytrýma metaforama, čmárání nahých ženských na výlohy rychlého občerstvení... Prostě emocionální potravu pro vaše srdce, která mu chutná mnohem více než nějaké přiblblé máslo. Z prostředí padesátých let si však mnohem radši pustím Návrat do budoucnosti, jupííí.

Filmy s Jackem Nicholsonem jsou prostě dobré, ať se v nich děje cokoliv. Až do Harryho infarktu to je sice nuda, ale pak se to zlepší. V dvouhodinovém (!) snímku hrají dále Keanu Reeves a Diane Keaton, takže s obsazením nemám problém. Sledujeme románek mezi lidmi "v nejlepších letech", který právě díky věku hrdinů skýtá mnoho humorných okamžiků. V hluchých místech Harry předvede několik dalších infarktů, takže film neztrácí na tempu. Na konci jsem byl opravdu překvapen a těm šméčkám z Hollywoodu výjimečně sbaštil návnadu i s navyjákem.

Mercury? To je o tom zpěvákovi, řeknete si. Ovšem pozor, jedná se o akčňák s Brucem Willisem. Pokaždé když Bruce W. pronesl směrem k malému Simonovi: "Jsem tvůj přítel Art", znělo to jako od nějakého bernardýna. Ale mohlo to dopadnout jistě hůře, např: "Jsem tvůj přítel Pajda". Dvě hlavní postavy tak nějak připomínají Šestý smysl, až na to, že Bruce W. je hmatatelnější a malý Simon vidí místo duchů kódy. Je to zajímavý film, přesto od druhé půle ztrácí atmosféru. Konec mi připadá šitý horkou jehlou.

Tom Hanks alias Viktor Navarovsky si dokáže udělat z letiště JFK příjemné místečko k životu. Má tu kamarády, může okukovat letušky (představte si, že zrovna u té, kterou hraje Caty Zeta-Jonesová, nezůstane jenom u koukání), práci taky sežene, jen se nemůže dostat z tohoto malého světa ven. Letiště šéfuje Stanley Tucci a jak by o něm prohlásil Tomáš Holý: "není družnej". Viktor má na výběr, buď jechať zpátky do svého zapadákova, nebo vyteržať pioňer. Film je inspirován skutečným příběhem, ovšem natočil ho náš Steven Spielberg, takže je reálný asi jako Jurský park. Z existenčního dramatu je udělaná cukrkandlová hollywoodská komedie, která vám ale zvedne náladu snad ještě víc než profláklá oplatka.

Jeden z filmů, kde jsem si přál být hlavním hrdinou. Milovaný krásnou ženou, všemi oblíbený, sympaťák každým coulem. A přestože jsem to Rhysi Ifansovi všecko tak trochu záviděl (snad mě obměkčilo to jeho děsný jméno:), tak jsem mu poctivě fandil.