Recenzie (198)
Ženy z rodu Gilmorovcov (2000) (seriál)
Tak jsem viděl zas o něco více dílů a musím své dvouhvězdičkové hodnocení zvednout. Ačkoliv tento seriál opravdu není můj šálek gumítkové limonády, musím uznat, že hrdinky jsou pěkné, vtipné, zazobané a přesto podnikající v kulinářství. Pro mnoho lidí kult, pro mě lepší průměr.
Everwood (2002) (seriál)
Po velkém uvažování dávám jednu *. Je totiž pravda, že se v seriálu řeší aktuální témata pro mládež, a seriál tak může působit výchovně, ovšem amerických seriálů je v tomto žánru přehršel a tenhle je dost nezajímavý.
Prvý rytier (1995)
Legendy o Camelotu a rytířích kruhového stolu patří mezi mé oblíbené. O nich tento film vskutku není, jde především o love story zasazenou do zajímavého prostředí. Ovšem Connery se opravdu na Artuše hodí a Julii Ormond to moc sluší.
Prelet nad kukučím hniezdom (1975)
Jeden z nejhlubších filmů co znám. Bezbrannost psychicky zaostalých a nemocných lákala vždy nějaké osoby k této profesi, aby si na pacientech mohli beztrestně vybíjet své komplexy. Na toto znepokojující téma je třeba neustále upozorňovat. Pokud to natočíte jako Forman, nejeden se nad tím vším zamyslí. A to je přece nejvyšší poslání filmového umění.
O statočnom kováčovi (1983)
Vůbec ne špatná pohádka se skvělou atmosférou, z níž si o téměř dvacet let později tvůrci Tygra a draka opsali postavu Nefritové lišky.
Vesničko má středisková (1985)
Takže jedna rada: Do křížové kaple je nezbytné přidat ke korunovačním klenotům ještě pásku s tímto filmem.
Slavnosti sněženek (1983)
Patrně můj nejlepší filmový zážitek. Proč? Filmový žánr chytré komedie, jejíž nenucený humor psal namísto nadopovaného scénáristy sám život, u mě jasně vede. Slavnosti sněženek jsou navíc při vší té legraci strašně smutným filmem. Nádhera, z které mrazí v zádech! Jiří Menzel respekt!
Deň po tom (2004)
Vizuálně skvěle znázorněné důsledky globálního oteplování. Ovšem poté, co v kině umístili reklamu se zabudovaným odpočtem asi tak tři měsíce před premiérou, jsem od příběhu čekal víc, mnohem víc.
Angel-A (2005)
Táákže, nebylo to špatné ale dobré taky ne. Nápad zajímavý, ale chtělo to víc propracovat, něco udělat jinak, prostě se nedokážu vyrovnat s představou anděla, jenž skřípá lidem hlavu záchodovým prkýnkem.
Rok diabla (2002)
Abych pravdu řekl, muzikálové filmy a vůbec filmy se značnou částí děje podaného hudbou, mě nikdy moc nebraly. Rok ďábla je však světlou výjimkou. Nohavicu a Plíhala moc obdivuju, Čechomor se dobře poslouchá a Jaz Cole je fantom. Právě proto sem si tehle snímek hodně vychutnal a soundtrack od ucha dlouho neodtrhl.