O statočnom kováčovi

Taková malá klasika. Pohádka je dobrá a docela temná, ale bohužel mi k dokonalosti chybí to že ono se vlastně nic moc nestane a najednou je konec. Prostě mi přijde, že závěrečný souboj mezi Černým králem a Mikšem mohl být jinak a lépe udělán...ale vzdávám hold Petru Čepkovi. Asi nějak podobně sem si představoval krále Havrana, když sem četl Jonathana Strange a pana Norrela. Jen bez těch černých třpytek na nose:-) (01.01.2009)

Jedna z mnoha pohádek, na kterou mám z dětství uchováno pár mlhavých vzpomínek, které se během sledování oživují. Musím se přiznat, že mě zásadněji neoslovila. Příběh pojednává o hrozně silném 50kilovém kováři, který měl dva tatínky a na moment si odskočil od kovadliny, aby se mohl stát králem a tatínkové měli dostatek soukromí na tatínkovské anální hrátky. Malinko pohádka námětem připomínala pohádku Dlouhý, široký a bystrozraký. Snad s tím rozdílem, že zde se jednalo o silného, silného a silného tlusťocha, přičemž dva siláci byli mimo jiné také bezcharakterní retardi, aby vynikl vytříbený charakter hlavního hrdiny. Na této pohádce je také velmi zajímavé, že zde člověk takřka nenarazí na žádnou slečnu. Nakonec se tři přeci jen ukážou, ale jedna je hnusnější než druhá a druhá je hnusnější než třetí. Nevidím to na více než na pěknější dvě hvězdy. Začátek nebyl zlý, ale postupně se člověk začal nepěkně nudit. Pozitivně oceňuji snad jen příjemné písničky. Viděno v rámci Filmové výzvy 2017. Film mi vybrala uživatelka harfuska. (30.12.2016)

Tato pohádka určitě patří mezi tu výrazně lepší polovinu v dějinách naší tvorby pro děti a mládež. Snaha dodržet základní půdorys poetik této tvorby, jak se dotvořil a dozrál v první polovině sedmdesátých let, viditelně zvedá její hodnotu v kontextu pozdějšího vývoje, i když ani TŘI OŘÍŠKY PRO POPELKU nebo ŠÍLENĚ SMUTNÁ PRICEZNA to nejsou. Božena Němcová, naše pohádkářka všech pohádkařů, je z půdorysu díla k jeho výraznému prospěchu víc než vidět; roli siláka Pavel Kříž zvládá nad očekávání dobře právě proto, že svým pojetím koření v básnické pentalogii. Hrůza je opravdu hrůzou, dobro dobrem, vítězství vítězstvím v dobře zvládnutém klasickém pohádkovém černobílém pohledu; syžet i scénář a režie nenechají lhostejnou ani převážnou část "dětí starších generací". Herci bez výjimky hrají to, co mají a mohou; typy, stereotypy i vlastnosti, které tato pohádka přesně a věcně zrcadlí. Za úvahu a diskusi stojí autorský postoj k výkonu královské moci; na mne je pohádkový přespříliš. Naopak nezaměnitelný hudební doprovod JAVORů dává této verzi osvojení staré klasické látky nenapodobitelnou moravskou příchuť, bez níž by naše češství bylo viditelně chudokrevnější. Pohádka - soudě podle odezvy - je dnes zřejmě někde uprostřed mezi dobovým a klasickým nadčasovým rozměrem své další existence. Uvidíme, která z těchto srovnatelně nadějných možností posléze zvítězí. (22.03.2008)

Medzi tonami tunajších rozprávok sa môže O statočnom kováčovi stratiť, lenže stala sa z neho povedzme že mierna vianočná klasika. Je to taký film, ktorý dáte na sviatky niekde medzi dve super legendárne rozprávky, aby ste si oddýchli a navnadili sa na ďalšiu. Teda ich milovníci. Najväčším záporom je záporák, ktorý tu má pre seba zopár sekúnd a je porazený obzvlášť jednoduchým spôsobom. Je to škoda, pretože maskéri odviedli v jeho prípade dobrú prácu. (29.08.2012)

Další pohádka, na kterou jsem si vzpomněla až když dávali ukázky v televizi. A pak mi došlo, že jsem tu pohádku nejenom viděla, ale taky četla, jako většinu. Takže námět ne ohraný, ale jen převzatý. Štěpán Šafránek alias Pavel Kříž alias statečný kovář, no slušelo mu to, co naplat. Jinak je to opravdu pochmurné a tajemné, ale zrovna tohle mi zas až tak nevadí, stejně to jako v každé pohádce přece dobře dopadne. Ale jak už psal Michal, není to žádná špička českých pohádek, máme opravdu i lepší. (19.06.2013)