neo93

Naprosto parádní česká komedie, která toho tolik nabízí. Třeba hned na úvod sociální sondu do života čtyřicátníků při jejich školním sraze.  A na něm také můžeme vidět snad nejvíc přitažlivou Dádu Patrasovou, ze všech filmů ve kterých hrála. Poté se nám už naplno představuje Josef Abrhám jako knihovník a sukničkář Dalibor Vrána, který nastupuje do knihkupectví a musí si vybrat novou asistentku. Sledujeme jeho sexuální  touhy a představy, kdy si nakonec vybere tu nejmíň hezkou. Jelikož musí platit alimenty, vymyslí si před rodinou, že bude hrát na housle, jenže to jen záminka, protože chce dělat ve skutečnosti falešného vrchního. A to teprve začíná ta prává komediální jízda. Je opravdu hodně zajímavé a zábavné pozorovat, jak se postava postupně vyvíjí. Jak  zdokonaluje své podvody a využívá čím dál lepší lsti, když např. jednoho "kolegu" vrchního přesvědčí, že musí přeparkovat auto kvůli tomu, že stoji na chodníku. Mění také svou image a přidává paruku a knír. A nebojí se využít ani své děti, když je výletě na horách. Vrchol jeho vychytralosti přichází v závěru, kdy po útěku před vrchními, je nechává zavřít v hale a pak sám zkasíruje všechny ostatní restaurace. Nelze ani opomenout legendární vůz Velorex. tzv. hadraplán, který se proslavil ve snímku.  Film však dělají především herci, dané postavy a jejich už klasické hlášky. Kromě J. Abrháma, jeho manželky Libuše Šafránkové je to rovněž Zdeněk Svěrák jako Abrhámův soused Pařízek. Geniální jsou zejména jejich vzájemné scény, kdy se Abrhám vydává za pana Králíka. Vrchní, Prchni! je po právu legendou českého komediálního filmu, který jen tak nezapadne.

Za mě určitě zajímavý dokument o šestici čínských pasažérů, kteří cestovali na Titaniku,  z toho čtyři z nich přežili potopení slavné lodě. Snímek pátrá po jejich identitě, okolnostech přežití a jejich dalších osudech. Tým badatelů v čele s Britem Stevenem Schwankertem se k tomu snaží dopátrat všemi možnými způsoby. A daří se jim to vskutku zdařile. Postupně zjišťují totožnosti všech Číňanů na palubě i jejich okolnosti při nalodění, tak i po neštěstí Titaniku. Ukazují jejich  přímé potomky, místa spojená s jejími životy i jejich poslední odpočinutí. James Cameron přidává své poznatky a jsou také využívány, jak záběry z oceňovaného filmu,  tak i scény, které nebyli nikdy zveřejněny. Potěší také skvělé animované sekvence, jenž znázorňují cestující, tak věhlasný parník. Film se zabývá také migračními zákony v USA, zejména na počátku 20. století a jeho dopady  na další generace přistěhovalců. Pro někoho možná nudný a až příliš zdlouhavý dokument, pro mě rozhodně poutavý film se  spoustou faktů a zajímavostí o "nepotopitelné" lodi.

Kriminální detektivka z blízké budoucnosti. Český sci-fi snímek tu už dlouho nebyl a Bod  obnovy se jistě zařadí k těm vydařenějším snímkům, jen škoda, že se více nedotáhl do konce  a to po všech stránkách. Především hlavní dějová linie je dost těžkopádná, zbytečně komplikovaná a až příliš zahlcená dialogy, což docela stěžuje, se více napojit na postavy a sledovat jejich počínání. Ačkoli ústřední hrdinka, detektivka Trochinowská v podání neotřelé Andrey Mohylové,  je velmi sympatická, které člověk rád fandí, jen kdyby nebyla tak osamocena v tom  rozkouskovaném příběhu a v hledání samotné pravdy.  Na druhou stranu, to co, se každopádně dovedlo k dokonalosti, je audio-vizuální stránka filmu. Pozorujeme Prahu roku 2041, kde jezdí plně autonomní vozy značky Škoda, byty jsou ovládány  hlasovými příkazy a zprávy jsou doručovány pomocí holografických obrazů. Noviny a billboardy s rozpohybovanými fotkami sice vypadají lehce úsměvně, tedy pro všechny fanoušky Harryho  Pottera, ale i ty formují perfektní obraz futuristické budoucnosti. Navíc úderná hudba skvěle dotváří celou atmosféru. Film rozhodně mohl být lépe zpracován, příběh je přeci jen stěžejní část, ale i přesto stojí  snímek za zhlednutí, už jen kvůli odvaze tvůrců, že se vůbec pustili do sci-fi filmu, za což si zaslouží uznání. A za to a hlavně také za vizuální podobu přidám i tu čtvrtou hvězdu.

Skvělé drama, které mě docela překvapilo svým podáním. Film vypovídá o středoškolském učitelovi Johnovi a jeho manželce Laře, jenž společně  vychovávají svého syna Luka. Když jednoho dne vtrhne do jejich domu policie, zatkne Laru a obviní ji z vraždy své šéfové, všechno je naráz zničené. John je skálopevně přesvědčen o nevině Lary a je ochotný udělat cokoli, jen aby jeho žena byla propuštěna z vězení. Když ani po třech letech nevyjde odvolání, rozhodne se k šílenému, ale jedinému možnému řešení- vysvobodit ji z vězení nelegálně. Začne proto detailně promýšlet, jak by ji mohl dostat ven z vězení. A že na to jde pěkně od lesa. Nejprve se vyptá zkušeného zločince, který již několikrát uprchl  z vězení a poté rozjede velký podrobný plán útěku. Sleduje každodenní zvyky věznice, načrtne si možné únikové cesty, spočítá rychlost policie při pátrání po nich a nakonec si obstará všechny potřebné dokumenty pro zmizení z města, resp. ze států. Někdy je jeho příprava až překvapivě lehká, když se učí různé věci pomocí videí na internetu  např. jak otevřít zamknuté auto či jak vyrobit paklíč. Paradoxně to však nepůsobí nevěrohodně, ale přímo naopak velmi skutečně. Jenže všechno nejde podle jeho představ a musí tvrdě bojovat k dosažení svého cíle. Tempo snímku velice rychle graduje, především v závěrečné třetině filmu, když má hrdina poslední tři dny než bude jeho manželka přestěhována do jiného kárného zařízení. Russell Crowe jako John je výtečný, zejména v zobrazení jeho houževnatosti a odhodlanosti až později posedlosti k vysvobození své nejbližší. Tu ztvárňuje Elizabeth Banks , jenž nemá až tolik prostoru a je odsunuta na druhou kolej. Filmu nechybí akce ani, a to především, pořádná dávka napětí. A přestože o hlavním hrdinovi a jeho počínání si můžeme myslet svoje, přesto mu fandíme.

Veselá komedie v hlavní dvojroli s Václavem Neckářem. Ten představuje jednak populárního zpěváka, Václava Dubského, v podstatě sám sebe, a jednak vesnického automechanika Josefa, zvaného Jozka. Oba mají úplně jiné životy, spojuje však naprostá vzhledová podobnost. Když se Václav zastaví v místní restauraci a  narazí na své dvojče v podobě Jozky, nenapadne ho nic lepšího než si vyměnit role. Vidí v tom rozptýlení ale i odpočinek od náročného programu, který ho čeká. Klasický film, který těží z výměny hlavního hrdiny s druhou postavou, v tomto případě zejména z životních odlišností daných postav. Jeden jako slavný, obletovaný muž bez závazků a každodenních stereotypů a druhý jako "pevně" svázaný člověk ke své práci i ke své přítelkyni, se kterou mají  v plánu se brát. Když právě takové to postavy se vymění, musí z toho vzejít vtipný snímek, sám o sobě. Navíc když postavy hraje jedinečný Václav Neckář v nejlepší formě. je o zábavu postaráno. Ale i další herecké obsazení je povedené, zvláště vynikne třeba další Václav, tentokrát Lohniský, jako hostinský a vedoucí Jozky. Za mě velmi zdařilý televizní film, který potěšil i rozesmál zároveň.

Skvělý filmový příběh o jednom nespoutaném boxerovi. Rocky  Barbella je divoký mladík vyrůstající v newyorských ulicích, které ho naučily dávat pořádně tvrdé rány. Jako syn bývalého boxera, který to ovšem nedotáhl na profesionální úroveň, k tomu neměl daleko. Jenže místo toho aby ho jeho otec usměrňoval ve výchově, propadl alkoholu a Rocky dospěje ve rváče, zlodějíčka a člověka, který nemá z nikoho a z ničeho respekt a úctu. Proto se ocitá v různých nápravných zařízeních, dokonce i ve vězení, nic ovšem nepomáhá. Ani na armádu, do které musí povinně nastoupit, nebere ohledy a utíká z ní. Když se ocitne v ringu, aby vydělal pár dolarů, zvítězí a je neporažen. 0všem vojáci si ho najdou a je  potrestán nucenými prácemi v trestních kasárnách a následným vyhazovem z armády.  Po dalším jeho problému, mu promluví do duše seržant, jenž vede místní boxerský klub, a Rocky pochopí, že jediné čím se může opravdu živit je mlátit lidi v ringu, ačkoli zpočátku neměl vůbec zájem. Když jsem se díval poprvé na snímek, netušil jsem, že vychází z autobiografie bouřlivého  boxera známého jako Rocky Graziano, držitele pásu ve střední váze. A celý snímek nám ho ukazuje velmi intenzivním způsobem. Sledujeme mnohé jeho bitky, kde jsou pořádně vidět jeho neúprosné pěsti a to nejen v ringu, ale i mimo něj. V tomto ohledu nám je zprostředkoval mladý Paul Newman ve skvělé kondici i hereckém podání.  Rozhodně zaujala i Pier Angeli v roli Normy, přítelkyně a později manželka Rockyho, která  se postupně mění a stává se oporou pro hlavního hrdinu, jenž rovněž roste na boxerském žebříčku až na vrchol, kdy mu leží celý New York u nohou.

Neobyčejně silný, laskavý a lidský film, který nestárne ani po těch 27 letech od uvedení v kinech. Takové umí natáčet snad (spíše uměl) jen Jan Svěrák se svým otcem Zdeňkem. Kolja rozhodně patří k těm jejich nejzdařilejším. Těžko vlastně hodnotit, zda na snímku je nejlepší pověstný Svěrákův příjemný humor s nezapomenutelnými vtipnými dialogy a scénkami, herecký výkon  jak malého Andreje Chalimona, tak i velkého Zdeňka Svěráka či Libuše Šafránkové,  samotný příběh nebo třeba líbezná hudba od Ondřeje Soukupa. Bude to určitě souhrn všech těchto věcí a mnoha dalších, které dělají z Koljy tak kvalitní dílo, které si zasloužilo tu nejprestižnější cenu, jakou si může v podstatě cizojazyčný film přát- Oscara.

Ne úplně vydařený film Karla Janáka. Mohlo dopadnout ještě mnohem, mnohem hůř. Na druhou  stranu potenciál měl film velký, škoda že nebyl využit. Přitom ze začátku to nevypadá tak hrozně.  Mladý manželský pár, Andrej a Zuzana, se stěhuje do moderního luxusního domu mimo civilizaci kdesi na Slovensku, ve kterém všechno řídí umělá inteligence, resp. ve filmu řečeno  pouze "počítač". Dům dostal Andrej k finálnímu otestování, jelikož jeho firma vyvíjí pravě takové to domy. Vila funguje správně je chvilku, než si začne dělat, co chce. A stejné je to i se snímkem. Ze začátku to ještě všechno dává vcelku smysl, ale od druhé poloviny filmu až do samotnému závěru, se dějí takové neuvěřitelné a nelogické věci, že se tím film pohřbívá sám sebe. Na druhou stranu je snímek velmi hezky audio-vizuálně natočen a dobře se na něj dívá. Ani s postavami to není tak špatné, ačkoli nikdo příliš nevyniká a jsou spíše průměrné. Kdo rozhodně vystupuje z šedi je Gabriela Marcinková a její pohledné křivky, které režisér Janák asi chtěl dát na obdiv, což se mu jistě podařilo.

Výtečné drama podle skutečných událostí, které se udály v létě roku 2018 v Thajsku a kterou sledoval celý svět, možná i včetně některých fotbalových fanoušků, jelikož zrovna  v tu dobu probíhalo MS ve fotbale v Rusku.   23. června toho roku, se skupina 12 chlapců společně s jejich trenérem fotbalu vydalo do jeskynního komplexu Tham Luang Nang Non, aby zde údajně oslavila narozeniny jednoho z nich. Jenže déšť a stékající voda z hory zaplavily jeskyni a oni nemohli ven, jen dál do útrob další  jeskyně. Ihned na to se rozjela záchranná akce, do které se zapojili nejen thajští potápěči ze speciální jednotky vojenského námořnictva, ale postupně se přidávali záchranáři z Velké Británie, Austrálie, Číny, USA, či Japonska. Film nám intenzivním způsobem zprostředkovává dění od počátku uvěznění až po záchranné mise. Příběh sledujeme především společně s britskými jeskynními potápěči, kteří mají  za sebou desítky ponorů právě v úzkých, nepřístupných a nečitelných jeskyních jako jsou tyto. Líbilo se mi, že snímek nám také podrobně zobrazuje trasu, kterou záchranáři museli  proplavat/projít a to přes délku i čas, který jim daný úsek zabral. Celý fotbalový tým byl uvězněn asi 4 km od vstupu do jeskyně v hloubce přibližně 800 až  1000 metrů pod povrchem hory, což muselo být pro tým naprosto skličující až beznadějné. Zejména prvních devět dní, kdy pobývali v jeskyni v absolutní tmě a téměř bez jídla a v letním oblečení, až do jejich naleznutí potápěči.  Jen asi díky trenérovi, který býval mnichem a jeho meditacím, které jim dával se psychicky nezhroutili.  Jak s vypětím všech sil se všichni přítomní "záchranáři", profesionálové ale i dobrovolníci  snažili pomoci vysvobodit uvízlé kluky a trenéra v zatopené jeskyni a jak to všechno dopadlo se podívejte sami. A doporučuji si nečíst žádné informace ohledně reálného neštěstí, ty si přečtěte až po zhlednutí.

Epický film od začátku až do konce. To je "nová" Godzilla. Docela mě překvapilo, že snímek takového typu má dokonce svižný příběh, který dává "relativně" smysl, přesně podle jasných blockbusterových pravidel. Ale to není to nejzásadnější. Mnohem podstatnější je, že filmu nechybí spád, atmosféra, napětí a megalomanská akce v podobě toho nejdůležitějšího - monster. Ty jsou opravdu obrovské a hrají samozřejmě hlavní roli v celém díle. Lidské postavy jsou v tomto případě jen pozorovateli gigantického souboje mezi známou Godzillou a dvěma dalšími  příšerami, které se zrovna potkají a chtějí se pářit. Jenže je tu obrovitý ještěr, Godzilla, která lidstvo zachrání před zničením. Hezky se na to všechno dívá a zkáza japonských měst a především San Franciska je ohromná. Očekával jsem tedy větší roli pro Bryana Cranstona, ale ve výsledku to nevadilo. Přeci jen ústřední roli hraje úplně někdo druhý - kolosální netvor vyhnaný z mořských hlubin.