neo93

Absolutní vánoční klasika, která jen tak neomrzí a na kterou se může člověk dívat vlastně  i během roku. Malý Macaulay Culkin jako osmiletý Kevin McCallister, jenž se musí shodou  okolností úplně sám vypořádat s dvojicí podařených zlodějíčků, Harrym a Marvem, ve svém obrovském domě. I po dalším zhlednutí je film stále výborný. Od začátku až do konce. Skvěle snímek pracuje s příběhem, jenž postupně rozvíjí a připravuje si půdu pod nohama  pro finální půlhodinku. Zároveň neopomíná ani na hlavní postavu a jeho vývoj. V úvodu sledujeme rodinného otloukánka Kevina, který může za všechny problémy, jenž se pozvolna změní z bojácného kluka na odvážného a rozhodného hocha, který se dokáže postavit i vytrvalým lupičům. Jasně, že tito "Mokří bandité" nepobrali zrovna všechnu chytrost světa, ale i přesto si zaslouží Kevin pochvalu. Takové důmyslné někdy jednoduší pasti,  které si na ně nachystá se jen tak nevidí. Chris Columbus jednoduše natočil vynikající film, což není ani divu, když měl k dispozici tak dobrý scénář od Johna Hughese, odborníka na komediální a teenage filmy, a navíc, když snímek ještě doplnil o dokonalou hudbu od dalšího mistra Johna Williamse. Jaké dítě by nechtělo být jednou samo doma a užívat si alespoň na chvíli, všechny možnosti  domu, ve kterém bydlí? Takové, snad neznám. A nejen pro ně, tu je právě Sám doma.

Oddechová akční fantasy s upíry a vlkodlaky. Nebylo to zas až tak špatné, ale ani příliš dobré. Kate Beckinsale jako nepřemožitelná upírka, smrtonžka Selen, která zabíjí jednoho lykana, tedy vlkodlaka za druhým, potěší. Je ale pravda, že je víc než úsměvně její vraždění  z jejich upravených pistolí, Beretta a Walther, aniž by minula, nebo snad by ji někdo jiný trefil. Je na první pohled patrné, že film se inspiroval některými prvky z Matrixu. Především oděv hlavní hrdinky tak i dalších postav, noční deštivé chvilky, některé pohyby Seleny nebo třeba hned úvodní pasáž v metru jakoby vypadly z kultovního snímku. S tím však veškerá podobnost padá. Příběh nezaujme, postavy jsou mdlé (kromě podlého upíra Viktora v podání Bill Nighy), aspoň prostředí a akční scény celkem ujdou. Když se budu moc nudit a budu si chtít odpočinout, třeba se mrknu na další díl ze série.

Velmi neobyčejné filmové dílo, které hraničí na pomezí válečného dramatu, rodinného snímku a fantasy. Tvoří to zajímavý celek, s poutavým příběhem, s prapodivnými tvory a válečnou (krvavou) brutalitou, která se plně vyrovná plnohodnotnému válečnému filmu. Osobně se mě více líbila dějová linie dvanáctileté Ofélie, která se ocitá ve fantastickém světě, ve kterém je považována za ztracenou princeznu dávné pohádkové říše. Aby se toto království opět probudilo k životu, musí Ofélie splnit určité úkoly, které ji zadává  tajemný faun.  Asi jen škoda, že tomuto příběhu není věnováno ještě více prostoru a stejně jako jejím  postavám. Zobrazený fikční svět je však vyobrazen úžasně. Guillermo del Toro prostě umí vytvářet nejen podivuhodné světy s podmanivou atmosférou,  ale také do nich zakomponovat navíc napínavé příběhy. A právě Faunův labyrint je toho zdárným příkladem, čímž si každopádně zajistil pevné místo v Hollywoodu.

Detroitský detektiv Axel Foley znovu v akci. Eddie Murphy opět z jedné ze svých osudových rolí. Poté, co je za bílého dne brutálně postřelen známý Axela, policejní velitel Bogomil, Axel se vrací do LA, aby pomohl s ilegálním vyšetřováním tohoto pokusu o vraždu a také s loupežnými přepadeními,  které jsou páchány podle abecedy. Společně s dalšími starými známými, policisti Billem a Johnem, se pouštějí do tvrdého boje proti po zubě ozbrojeným a nebezpečným zločincům  A je to znovu velmi zábavná jízda. Nejenže vidíme skvělé akční pasáže, jako např. efektní vloupačky, automobilovou honičku s betonářským autem, nebo třeba závěrečnou  přestřelku, ale také Eddie Murphy v hlavní roli opět a nejen komediálně válí. Jeho neomalené a stále povídající ústa, která se dokážou ze všeho vykecat, mu pomáhají  dostat se všude tam, kam zrovna potřebuje. Navíc rovněž využívá své zkušenosti z minulosti, kdy ještě nebyl policistou a porušoval zákon pravidelně. Film opravdu dobře odcípá a není příliš prostoru k nudě, kterou také odhání ikonická hudba, která byla použita už i v prvním díle. Za mě rozhodně velmi podařené pokračovaní úspěšného prvního dílu, ačkoli některé motivy a prvky se vlastně opakují.

Skvělá akční komedie s Eddiem Murphym v nejlepší formě. Ten hraje věčně vysmátého a problémového policajta Axela Foleyho z Detroitu, jemuž záhy ztuhne úsměv, když mu nezmámí útočníci zastřelí kamaráda Mike přímo před jeho bytem. Ačkoli jeho šéf mu striktně zakáže, aby se pletl do vyšetřování vraždy, a nakáže mu dovolenou, Axel neváhá ani vteřinu a začne pátrat po vrazích Mike, což ho přivane až do slunného města Beverly Hills v okrese Los Angeles. Dlouhou dobu se mi tento snímek vyhýbal, ale musím po zhlédnutí uznat, že je opravdu výborný. Je to zásluhou především Eddieho Murphyho v dnes již legendární roli. To s jakou energií hraje je velice zásadní. Využívá svého komického a výřečného talentu a přenáší jej do své postavy. Díky tomu nemá problém obelstít policajty, lidi z hotelu či skladu nebo i zločince. Na druhou stranu, když dojde do tuhého, dokáže být velice přesvědčivý až chladnokrevný. Film velmi dobře prolíná vtipné scény s těmi akčními, což z něho dělá typického zástupce tohoto žánru. Rád budu pokračovat s druhým dílem, který mě doufám rovněž pobaví.

Konečně nová česká pohádka, která je moc dobrá a která jen tak nezapadne. Je jasné, že to je především díky použití časové smyčky, ale právě tento prvek se přesně hodí do takového žánru jako je pohádka, až se divím, že to někoho nenapadlo už dříve. Vývoj povahy princezny, která se mění z nesnesitelné a sobecké k přívětivé a příjemné je velice vítáný, stejně jako její dovádění při různých kratochvílích, které se nikdo nepamatuje kromě ní. K těmto jejím zábavám patří samozřejmě seznamování a sbližování s jediným princem, který jí může skutečně zachránit. Zajímavá je rovněž dobrodružná cesta k poražení a prolomení kletby od čarodějnice, kdy se hlavní postavy snaží s každým časovým oknem dojít blíže k vytouženému cíli. Závěrečný "epický" souboj dobra se zlem je na české poměry povedený, ačkoli neoplývá bůhví jakými speciálními efekty. Film má také velmi sympatické obsazení. Vynikne neznámá herečka Natalia Germani v hlavní roli, škoda jen toho dabingu; Eliška Křenková jako její kamarádka a alchymistka Amélie, Jan Révai v roli krále Roberta VIII, Roman Zach jako Archivald nebo Martin Pisařík, jenž si zahrál roli strážného Martina. Rozhodně podařená fantasy pohádka, která má sice nějaké ty vady na kráse, ale jen za ten nápad stojí za vidění.

Velice emočně silný film, který mě docela pohltil. Profesorka klavíru Vídeňské konzervatoře Erika, je přísná, ale zároveň na první pohled nudná žena, která je pohlcena jen svoji prácí se studenty, jimž se nebojí říct pravdu do očí,  ačkoli je někdy pěkně tvrdá. Žije v jednom bytě se svou stále starostlivou, vlezlou až obtěžující matkou, která neustále musí mít přehled o tom, co její zralá dcera středního věku dělá. I přesto si Erika dokáže najít volný čas pro své zvrhlé záliby- sledování tvrdého porna, šmírování mileneckých párů nebo sebepoškozování na intimních místech.  Když do jejího života vstoupí mladý a pohledný Walter a začne navštěvovat její hodiny, věci se pohnou kupředu. Zejména její sexuální perverzní představy a sny se mohou stát skutečností, jelikož Walter se do Eriky zamiluje. Jenže porno a její vidiny narážejí na tvrdou realitu.   Film těží z kontroverzní postavy Eriky, resp. ze samotného příběhu, který se nebojí jít až do podrobností daných témat. Na druhou stranu třeba nahé tělo hlavní hrdinky téměř neuvidíme,  což by nebylo překvapivé s ohledem na hrdinčiny úchylky. Intenzivní jsou však především scény s Walterem, jenž se také postupně stupňují až do strhující finále. Líbila se mi však i dost asi první polovina snímku, kdy film poctivě buduje obraz vážené, sebejisté  profesorky, která jde do učení svých žáků po hlavě. To vše se děje proto, aby poté mohla propadnout svým nevšedním vášním a touhám. Vynikající snímek, jenž ukazuje, že každý může skrývat své tajemství, nehledě na to, že se může jednat o uznávanou a sebevědomou osobu.

Oddechová romantická komedie, u které nemusíte vůbec přemýšlet v hlavní roli s pohlednou Emmou Roberts. Ta byla hlavní důvod, že jsem si tento film pustil, jinak bych se k tomu vůbec  nedostal.  Snímek se odehrává, jak už název napovídá v italské čtvrti v neurčitém kanadském městě. Sledujeme dvě rodiny, které společně vyráběly pizzu a byly si tím pádem velmi blízké. Jenže po soutěži o nejlepší pizzu se rozkmotřily ve zlém a nyní fungují každá zvlášť, ačkoli své podniky mají vedle sebe. Do jedné z těchto rodin se z Londýna na nějakou chvíli vrací Nikki (v podání zmiňované Emmy Roberts). A hned vzápětí potkává svou dávnou lásku z dětství Lea, který pochází, jak jinak než  zase z druhé znepřátelené rodiny. Oba dva pochybují o lásce k tomu druhému, ačkoli se znají dlouhá léta, kdy spolu vyrůstali,  dělali různé vylomeniny a hráli třeba fotbal. Nakonec však najdou přesně to, co hledají. Vy si naopak můžete být jistí, jak tato provoněná romance i s jejich rodinami dopadne. Nejvíce zajímavá byla ústřední dvojice, jelikož chemie mezi nimi docela fungovala, pohádané rodiny už méně, jelikož jejich údajná válka platí v podstatě jen pro hlavní hlavy rodiny. Ve výsledku relativně sympatický snímek, který ale příliš nepřekvapil.

Zajímavý snímek pojednávající o nepochopení, netoleranci, předsudkům vůči druhým, ale i síle a odvaze jít za svým přesvědčením. Transžena Marina a starší muž Orlando tvoří pár, jenž prožívá příjemný večer, když zrovna  slaví narozeniny Mariny. Když se pozdě v noci Orlnado náhle zbudí a necítí se vůbec dobře, odjíždějí ihned do nemocnice. Ani zásah lékařů, však nezachrání jeho život a on umírá. Marina se musí vyrovnávat s nečekanou ztrátou a zároveň se potýkat s jeho rodinou, která ji odsuzuje a viní ze smrti, zejména jeho bývalá manželka a jeho syn. Syn trvá na tom, aby se co nejrychleji vystěhovala z bytu, kde bydlí; bývalá manželka Orlanda zase Marinu varuje, aby se neukazovala na rodinném rozloučení ani na samotném pohřbu. To vše kvůli sexuální identitě Mariny.   Není to však pouze rodina Orlanda, která ji uráží, ale i vyšetřovatelé, jenž ji nutí zase do ponižující prohlídce. Film velice dobře odráží situaci transgender osoby ve společnosti, která chce jen normálně  žít i po smrti nejbližšího blízkého. Netlačí zbytečně na emoce a diváka ani nenutí, aby hned  musel souznít s hlavní postavou, jen chce, aby ho respektoval. Výborně k tomu přispěla hlavní představitelka Mariny Daniela Vega, která je i ve skutečnosti transgender ženou.   Povedený artovější snímek, jenž ukazuje, jak to mají, tací lidé jako hlavní hrdinka, těžké.

Geniální skvost Ivana Passera československé nové vlny 60 let. Tušil jsem, že Intimní světlo bude mimořádným dílem, ale i přesto jsem přistupoval k filmu s menším očekáváním. Zbytečně. To, co nám tvůrce ukazuje, je naprosto báječné. Dva kamarádi, spolužáci s mládí, Karel přezdívaný Bambas a Petr oslovovaný Peťan, přicházejí do Karlova rozestavěného domu a zde prožívají různá obyčejná i neobyčejné chvilky.  Ať už je to např. setkání s Bambasovou rodinou, pohřeb na vesnici a následná hostina, hudební zkouška nebo "jen" obyčejný oběd, všechny dané situace spojuje vystříbený, zároveň přirozený  a nenucený humor, který dokáže vykouzlit úsměv na tváři.  Zásluhou na tom mají herci v hlavních rolích Karel Blažek a Zdeněk Bezušek, Věra Křesadlová jako pohledná přítelkyně Petra Štěpa, Jan Vystrčil v roli dědy Švehly tak i neherci obsazení do dalších rolí.   Zásadní je rovněž kamera Miroslava Ondříčka a záběry, které se natáčely v exteriérech,  ve vsi nedaleko Tábora a v obci Mirotice, včetně domu Bambase. Film zachycující všednost, obyčejnost a autenticitu vesnického dění a jeho hrdinů v nejvyšší možné míře, která je skvělým způsobem zpracována.