Ryuuhei

Rád objevuju tyto drobné Disneyovky, občas se mezi nimi najde příjemný klenot. To ovšem není případ této kraviny! A... ne, tentokrát výraz „kravina“ nemyslím tak, jak by si jej zřejmě většina vyložila. Kraví dobrodružství s cílem dopadnout padoucha mi přišlo příliš průměrné. Představilo sice zajímavé téma zasazené do zajímavé doby, ale zbytek byl taková ta klasika, která zvlášť neurazí, ale ani nenadchne - průměrné postavy, příběh, a vlastně i animace. Oceňuju humor, který opět místy cílil na dospělejší publikum, ale tam by jakákoliv snaha o nadšení skončila.

U Metropolisu jsem se ukrutně nudil. Vážně ukrutně! Absolutně mi nesedl styl, jakým byl příběh vyprávěn - zaujímal víc perspektiv, byl děsivě roztahaný napříč těmi skoro dvěmi hodinami a vlastně jsem ani pořádně nepochopil pointu. Vztah robotky Timy a Kenichiho byl děsivě plytký, přitom na něm měl podle všeho příběh stavět, takže konec v podstatě nevzbudil žádné emoce. Definitivním hlavním hrdinou zde byl zkrátka detektiv Shunsaku, zbytek byl plochý a nezajímavý. To samé prezentovaný svět - povrchově naťuklé jeho fungování, ale jinak nic nebylo podkresleno jakoukoliv logikou, vysvětlením, čímkoliv, co by případného zájemce o fungování zdejších technologií mohlo trochu upoutat. Obecně vůbec nevím, jak se tohle někomu může líbit, ale pro mě, za mě. Já se prostě nudil, Tezuka evidentně není pro mě.

Mrzí mě, že některé skutečnosti zůstaly nevysvětlené. Film se tvářil jako takové to klasické indie sci-fi, kde se hrdina, potažmo zde hrdinka, probouzí na bizarním místě a postupem času začne odhalovat jeho temná tajemství. Říkal jsem si, kde, že je to fantasy? No, to přišlo spíš až se závěrem a právě tam jsem si teprve uvědomil, že tenhle film byl zkrátka hodně divný. Určitě jsem se dobře bavil, strašně mě zajímalo, jestli se hrdince podaří utéct a co ji na oné cestě za svobodou čeká, či nečeká. Ale zkrátka nemám rád, když jsou v ději zakomponované i těžko vysvětlitelné prvky, které tak trochu jeho podstatu „ujetého nápravného střediska“ podkopávají a nechávají na volné interpretaci.

Myslel jsem, jak tu všechny ty stěžovatele roznesu na kopytech a budu si jako jediný druhou sezónu tohoto anime pochvalovat. Hrozně jsem to tak chtěl. Ale to, co udělala poslední epizoda, mě donutilo jen nehybně stát, zakrývat si dokořán otevřenou hubu rukou a absolutně nevěřit, k jakému neskutečnému zvěrstvu se tvůrci uchýlili. Ale popořadě - začátek byl slibný, skvěle navázal na výbornou první epizodu, načal nový arc a vše se zdálo, že se ponese na podobně výtečné vlně. Postupem času jsem měl ale i já, člověk předlohovou mangou nepolíbený, pocit, že to není ono, že se začíná přeskakovat a vytrácí se to, co dělalo první sérii dobrou - napětí, postupné odhalování skutečností a vývoj vazeb mezi postavami. Od uspěchaného děje se přešlo i na přeskoky v animaci, čím dál víc se opakovaly záběry a některé scény dokonce zůstávaly zcela nehybné. Ale dobře, do předposledního dílu bych si pořád stál za tím, že mě to přes to všechno baví a zjevně se mohu těšit i na třetí sérii. Chyba! Ta rádoby prezentace na konci, která se už nikterak nepatlala se zbytkem, to totálně pohřbila a dovolila si navíc celé anime označit za ukončené. Tohle jsem ani já nečekal! Aneb jak jedna jediná epizoda a zároveň necitelná volba tvůrců (přeskočit víc než 140 kapitol mangy) dokáže celkové hodnocení srazit na 2 hvězdy. Za tu podpásovku si rozhodně víc nezaslouží. Anime zklamání roku! Díkybohu, že to samé neudělali i Titáni...

Rozhodně chválím klasickou 2D animaci, která 3D prvky nezakomponovává prakticky nikde - i ta voda je ručně animovaná. Co se týče ale zbytku - jak se říká u nás, je to taková prostoduchá blbost, která sází na nanicovatého hrdinu a řadu popkulturních odkazů. Pousmál jsem se třeba u scény, kde se stála fronta do vikingského rádoby klubu, ale to je tak vše. Žádné velké ponaučení, ani moralizování z filmu nevyplynulo a tím mám i já jasno, že cílil vyloženě na mladší publikum (a to starší neměl moc čím potěšit). Nicméně jsem se díky tomu všemu a kratší stopáži ani nestihl nudit, vše pěkně odsýpalo a mělo jasnou pointu, tak uděluju opravdu hrubý průměr.

Normálně nejsem na podobná krimi-drama, ale tohle mě posadilo na zadek. Jo, říkal jsem si ze začátku, že po celkem uspokojivé, byť nijak neexplicitní scéně mučení bude následovat zbylá hodina a půl ukrutné nudy, ale opak byl pravdou. Protagonista, resp. antagonista, i když skončil za mřížemi, měl do podrobna vše promyšlené a já už se jen bavil tím, čím mě děj překvapí. A že překvapoval neustále! Je fakt, že jsem po většinu doby sympatizoval s antagonistou a držel mu palce, zatímco (ze začátku) egoistický protagonista jsem doufal, že neuspěje a skočí mu na lep. Konec byl pro mě víc než uspokojivý a byť jsem to čekal, protože takový Hollywood zkrátka je, zakončil skoro až fenomenálně tento výtečný, filmový celek. Dlouho mě žádný film tak nezaujal a nenadchl, jako právě Ctihodný občan. O to víc, že v lecčems se odrážela realita trestního práva po celém světě.

Pardon, ale ne. Nemám jeden jediný důvod tomuto snímku udělit cokoliv jiného, než odpad. Tuto prapůvodní Mumii jsem prostě musel vidět, protože její (stále) devadesátkovou inkarnaci mám hodně rád, patří i mezi mé nejoblíbenější snímky. O to víc jsem zklamaný. Máme tu oživlou mumii, která vlastně ani mumií není, jen jakýmsi podivným člověkem, co s kamennou tváří a s až hrobovým klidem pouze vyhrožuje a asi dvakrát někoho zabije pouhou myšlenkou, když se nedejbože pokusí spálit svitek, o nějž mu po celou dobu jde. Proč se o něj taky rvát a děj obohatit o nějakou akční scénu, když může jen koukat do zakouřené vířivky? Celý film se v podstatě jen mluví a mluví a pak pro změnu blbě zírá. Pomalé, rozvláčné, že se i ta hodina zdá nekonečná. A když už se něco děje, má to jen zdaleka co do napětí a hororu. Konec přímo směšný. Ve výsledku jde o naprosto nezajímavý film, jehož nicméně nebýt, nevznikne skvělý reboot, jemuž naopak nechybí nic. Ale dávat hvězdu jen za tohle? Vážně ne.

Silný zážitek na to rozvláčné zpracování! Byť měl film dvě hodiny, s přehledem mě udržoval neustále napjatého. Mísily se ve mně všechny možné emoce, počínaje nenávistí k všem těm z**dům, kteří páchali neskutečná zvěrstva (díkybohu se jejich reálné předlohy dávno smaží, či teprve budou smažit v pekle), konče dojetím a dobrými pocity. Velice se mi líbila nadhozená myšlenka toho, že zvířata jsou bezesporu lepší, než lidi (co si budeme - je to pravda). A jelikož mám rád konce na způsob toho, jímž končil i tento film, nemůžu si nějak zvlášť stěžovat! Jo a tvůrci pěkně dokázali přetvořit okolí holešovického výstaviště a Stromovky!

Musím přiznat, že jsem se Drž hubu! zuby nehty vyhýbal. Dnes jsem k tomu sedl, že se možná kouknu na začátek a pak si půjdu lehnout, ale nakonec se z toho vyklubal můj vůbec nejlepší filmový zážitek měsíce! Užasně vkusná a vtipná komedie, kde schéma na hlavu postaveného přátelství prostě funguje na jedničku. Krimi zápletka akorát dodala místy na zajímavém napětí a do konce jsem nevěděl, jak tahle šílenost vůbec dopadne. Žral jsem jak Depardieua, tak Rena v úhlavních rolích. Film jsem si neskutečně užil a to jinak na komedie moc nejsem.

Rád bych udělil víc, ale nemám za co. Hudební podkres super, napětí by se místy dalo krájet, ale jinak film nenabídl nic dalšího, jen dost prvoplánový (a děsivý) románek mezi člověkem a netvorem (a ano, tím netvorem řečeným na začátku nebyl myšlen ten modrý s žábrami). Nenudil jsem se, ale neustále jsem hledal to, co by mě na snímku jakkoliv nadchlo, nebo ve mně vzbudilo silnější emoce.