MajklCZsk

Neuvěřitelně intimní a upřímná mikrokresba vztahů a prozření na romanci prvního pohledu. Velmi křehká záležitost a důkaz, že Goslingovi to s těmi ženami prostě nějak nejde (ale v tom jsme zajedno, chápu ho).

Když nevíš co, dej na konec Goldflama.

Hrozný brak. Nepíšu to jen proto, že autorovi je osmnáct. Já jsem přece jen o pouhý rok starší. Ale příběh je neuvěřitelně kýčovitý, za herce mi bylo trapně, kamera má nehorázné kompozice, ostrost i proveditelnost (a co ten warp obrazu v postprodukci? Brrrr) a hudba Michala Hrůzy je už jen hřebíček do rakve Všehomíra. Nevím za co dávám tu hvězdičku... asi za snahu. Ale v tomto díle jde hrozně moc vyčíst nezkušenost, což se pak odráží ve scénáři, který byl napsán dost tezovitě a nemá moc vypovídající hodnotu. Mnohé pasáže nedávají smysl, nemají takřka návaznost. Ukončím to takto - díky bohu, že na novinářských projekcích se nemusí platit vstupné.

Film svou kvalitou velmi kolísá. Některé herecké výkony jsou perfektní, některé se potápí pod hlubokým průměrem. Některé proměny charakterů jsou naprosto precizní a uvěřitelné, některé dramatické oblouky jsou naopak silné WTF?!. Některé příběhové sekvence jsou špičkové a velmi silné, některé jsou pak hluché a nic nevypovídající. Naštěstí těch dobrých věcí je o něco více. Může už za to především přesah, který nový Ondříček divákům dává. Hlavně že práce stále žije.

Leč mi mnohdy filmy klasického Hollywoodu nevadí, zde jsem nemohl jinak. Jediné, co mi sedlo, byla kamera, která se svými poetickými záběry krásně souzněla s přírodou divokého západu. Příliš knižní dialogy postav, scenáristická akademičnost, divné romance a mnohdy prapodivné užití hudby (doteď nechápu, proč u mexické dívčiny použil skladatel orientálních melodií) mi ze sledování přináší leda úzkost a znavenost. Připočtěte si k tomu ještě režijní impotenci a máme vyhráno. Jeden z nejlepších westernů historie? Myslím si, že Italové to zvládají lépe.

Neuvěřitelně křehký pohled do světa jednoho prostého idiota. Ti, co kritizují Lišku, by se měli podívat zrovna na tento film, kde dokáže skvěle hrát očima a veškerá z replik, kterou pronese (a moc jich není) je důrazná a výborně zahraná. Skvělá Kučerova kamera, Gedeonovo režijní vedení a dramaturgie, či Godárova hudba jsou naprostými triumfy v rukávu. Stále po dvaceti letech je film aktuální.

Takový emocionální záhul jsem dlouho nezažil. Neuvěřitelně procítěný a autentický film, za jehož uveřejnění ve světě se nemusíme vůbec stydět, jelikož je na světovém měřítku. Dramaturgie zde neskutečně funguje, podobně i snímání obrazu a užití hudby. Největší problém jsem viděl ve střihu, kdy některé scény mohly ještě déle doznívat, ale pan Daňhel si zřejmě řekl ne. Dokážu si velmi živě představit živelné diskuze mezi režisérem Slámou a právě panem střihačem.

Mám dojem, že Mise Kleopatra je zkrátka film, který když ho vidíte v dětství, se do vás zasadí a postupem let vámi hlodá, až se kupříkladu legendární hlášky stanou naprostým božstvem. Tento Asterix není na pět hvězd ani náhodou. Na kreslené filmy a komiksy to nemá, ale jedná se o solidní kultovku, na kterou se nedá zapomenout.

Ze začátku skvěle nastavená atmosféra a postavy. Postupně se ovšem celý příběh prapodivně rozplizne, bortí a je až nesnesitelně přeplácaný motivy a těžkými myšlenkami. Na konci pak nezbyde nic jiného, než nefungující pomíchaná kaše. Škoda. Vypadalo to tak nadějně. Alespoň vás baví Silver Lake sledovat.

Dovolím si zde připsat jednu z vypuštěných vět, kterou v předloze naprosto zbožňuji: ,,A cožpak nevíš, že Bůh je medvídek Pú?"