MajklCZsk

Skvělý film, který staví základ přemnohým klišé, avšak z nich vychází zcela nekýčovitě a originálně. On totiž ony nám tolik známé situace nebere jednu za druhou, nýbrž se jim zručně vyhýbá. Závěr je pak pocta scenáristické práci jako takové. Trošku mi to připomínalo La La Land, někde jsem zahlédl i části, které Amélie z Montmartru doslovně cituje. Po Někdo to rád horké největší romantický klenot klasického Hollywoodu. Šarm, elegance, krása a láska. Zkrátka nádherné.

Vychytaná témata, brilantně vyvážený humor a hlavně výborné zpracování a moderování - to jsou věci, které ze Šťastného pondělí tvoří naprostou skvělou satiru.

Skvělý filmový zážitek. Jedna z asi nejlepších scenáristických prací, jaké jsem kdy viděl. Vývoj postav, zvraty, spád a hloubka dávají této genialitě zcela mistrovský rozměr.

Velmi dobrý portrét o světoznámém spisovateli, který ovlivnil několikero generací. Někdy jsou komentáře a zrovna prostřihávané záběry zcela mimo mísu. Nechápu, kdo to stříhal. Ale jinak povedené dílo.

Témata, které se v BLate Night Show objevují, jsou velmi dobře trefená. A i myšlenky a zpracování na daná témata jsou více než dobré, ovšem nedokážu skousnout Tukanovo uvádění pořadu. Jde vidět, že se Mikoláš sám režíruje, jelikož jeho jinak vrozené přehrávání je zde více než na škodu a neskutečně mi vadí. EDIT: Mikoláš se očividně poučil, témata jsou zpracována mnohem lépe a otevření pořadu KKKK všemu naprosto prospělo.

Svěží, inteligentní a skvěle stylizovaná konverzačka o asi nejokázalejší sebevraždě devatenáctého století.

Přehlídka dekadentní trapnosti. Na jedné straně Zemanovi burani, na straně druhé Drahošovi intelektuálové. Tyhle dvě skupiny bouřící se proti sobě - zábava, avšak nedoporučuji popcorn. Během sledování se vám totiž bude chtít zvracet.

Myslím si, že Tři billboardy jsou tím nejdůležitějším a nejlepším filmem, který minulý rok vznikl. Proč? Skvělé vedení herců a jejich výkony, scénář, atmosféra a emoce. Dlouho mi chyběl snímek s takovýmto přesahem a se samotným filmovým jádrem - vyvolat v divákovi emoci a dlouho ji v něm dusit, dokud člověk nepadne na kolena. Je to vlastně jako dávka extáze. A chcete víc.

Nevím, jak se to stalo - je to rozmělněné, normálně asi nedávající pořádný smysl, ale do Kar-waiova stylu jsem se naprosto zamiloval. Jeho práce s vizuální stránkou je výborná a příběhová nehustota je přitom natolik pevná, až je čarovná.

Přelet je režijní krása. Technicky je film skvělý a opravdu výborně provedený. Jen ten scénář... Řekl jsem si, že si prvně přečtu Keseyho knihu, a tak jsem i učinil. Příběhově není snímek špatný, nýbrž po stránce postav to bylo velmi bídné. Ty postavy a jejich rozpracovanost z novely mi přišla daleko hlubší. Ve filmu vlastně pořádně nemůžeme vědět, proč všichni tolik nenávidí Velkou sestru, přičemž v knize nám je popsána v téměř diktátorských rozměrech. Nejinak tomu je u náčelníka Bromdena (z jehož perspektivy je vyprávěný celý literární příběh) a koneckonců i McMurphyho, kterého jsem v předloze naprosto miloval, ale tady mě výsostně sral. To je jediná vada na kráse, přece jen je to dobře odvedená práce. Mezi pro mne oblíbenější filmy z Formanova díla stále zůstává Amadeus a Muž na měsíci. Na tom se zřejmě nic jen tak nezmění.