R.E.M.

O pohádkovou atmosféru se nejvíc zasloužily půvabné a přiměřeně divoké exteriéry slovenských hor (Tater), českých a slovenských lesů, a v neposlední řadě přesvědčivý interiér. Děj na pohádku nevhodně přeskakoval z přítomnosti do minulých událostí. Záblesky minulosti byly delší a ke konci hodně polopatické. Příběh se v prostřední části nudně táhnul. Martha Issová mi typově na Bohdanku neseděla. Její hovorové vyjadřování spratka otravovalo. Zato přepychová tichá řeč Bohdanky mě potěšila. Kdyby se Martha vyvarovala v obličeji několika výrazů drzého, vzpurného spratka, byla by její postava ještě lepší. Princ v podání Lukáše Příkazkého byl zpočátku dojemně bezbranný, pak mile sympatický. Vím, že Alice Nellis často sahá při výběru herců mezi své „koně“, ale tady se obsazením Sabiny Remundové krutě netrefila. Místo děsivé intrikářky tam motala své nitky zla směšná královna, připomínající hloupou tetku. Režisérka mě naposledy oslnila v roce 2002 filmem Výlet.

Mile naivní, pitomoučké, hravé a k tomu čtverácké oči Věry Ferbasové.

Meryl Streep v Madisonských mostech naladila své herectví do mistrovských tónin. Tak krásně civilní v roli, která ji padla přesně na tělo jako kdyby byla opravdovou Francescou. Rozhodování mezi láskami, tou dřívější, trochu stereotypní, bezpečnou, laskavou a na druhé straně jiskřivou vášní, citovým souzněním. Co vybrat? Naplnění intenzivní touhy nebo klidný cit s každodenními povinnostmi. Vydrží zamilování, splynutí duší nebo city zhasnou a zbydou jen odlesky. Dát přednost rozumu, zodpovědnosti, rodině nebo si splnit sen? Už jen za tyto otázky načrtlé perem života si film zaslouží ocenění. C. Eastwood není běžným představitelem takových rolí, ale tady, na farmě nedaleko dřevěných mostů, je správně. Stejně jako štítek - drama/romantika. Obojí si užijete v hojné míře a k tomu běžné situace, které vás mohly potkat včera, minulý týden nebo vás potkají za měsíc.

Čistá esence pohodové a příjemné romantiky. Heather Locklear vypadá úžasně, Robert Buckley je pohledný sympaťák a společně vypadali jako skutečný pár, byli uvěřitelní. K tomu půvabné záběry přírody. Pár vtipných vět a črtů vedlejších postav. Exmanžel i kamarádky přejí Jackie štěstí a když se náhle cítí šťastná, tak jsou zaskočeni a zasypávají ji pochybnostmi a výčitkami. Jako v životě. Bezvadný film jak pro milý letní večer tak pro deštivý den.

Ústřední téma a námět docela fajn, ale ty bláznivé peripetie byly dost mimo. Semtam jsem se zasmála, několikrát se chytla za hlavu... Z povolání hodinového manžela udělal T. Svoboda trošku jiné povolání... Obohatil ho o činnosti gigola. K hereckým výkonům nemám námitky, B. Polívka hrál příjemně "normální" postavu, i Evu Holubovou, kterou jinak nesnáším, jsem přežila. Škoda malého prostoru pro ženské postavy - Zuzanu Norisovou, Lenku Vlasákovou, Simonu Babčákovou. Pobavil mě nápad se zabydleným bazénem, i karikatura opravy lanovky. Jen jsem netušila, že i David Novotný umí nahodit neodolatelný rošťácký úsměv ala americká hvězda z Beverly Hills, a k tomu úsměvu přidat i dávku sebeironie, nadsázky a výrazu "já vím, že víte, že vím".

Karel Roden, ač fyzicky nepodobný předloze, velmi přesvědčivý. Marie Málková hraje skvěle nejdřív ušlápnutou, vlezlou asistentu, které kouká z očí touha páchat dobro, měnící se postupně v excelentní potvoru. Ještě Vilma Cibulková si zaslouží pochvalnou zmínku. Pár vtipných hlášek a situací. Dvě třetiny filmu s chaotickými útržky děje, atmosféra bulvárního plátku. Nějaké drama se rozvinulo až v posledních 30-40 minutách. Vražedná stopáž. Postrádala jsem vizuální zážitek a požitek, které by vyvážily scénáristickou beznaděj a množství nudných a opakujících se scén. Jistě, k Janu Saudkovi patří nahota a nahotinky, ale čeho je moc... Vyšisované obrazy (až na výjimky) bez smyslnosti, erotiky, převálcované vulgaritou a trapností. Drtivá většina ženských postav je stvořená jako depresivní panoptikum hloupých, nesvéprávných a hysterických žen, podléhajících neodolatelnému nadsamci. Ale to možná nějak zapadá do fantazie fotografa. Film je zdařilou kopií vytvořeného mediálního obrazu J. Saudka. Co je pravda, co póza a co výmysl – těžko bez osobní znalosti posoudit. Pro mě promarněná šance dozvědět se něco víc o nesnadně zachytitelném záchvěvu tvoření a vzniku fotografií, o skutečných názorech JS.

Těžko hledat přesvědčivějšího ďábla než je Jack Nicholson. Trojice čarodějek byla taky skvělá. Okouzlující přímočarý děj, krásné kostýmy i triky,

Žádný zázrak, ale v konkurenci současných hrůz, které mají nepravdivou nálepku komedie, dobrý průměr. Důvěrně známá zápletka. V zápletce bych mínus neviděla, protože v podstatě všechna základní témata už byla zfilmovaná, obměňují se jen detaily, rámec příběhu a kulisy. Horší je, že v polovině komedie začala ztrácet dech a, možná se tu projevilo zoufalství autorů "co dál?", v druhé polovině se to hemžilo absurdními skeči (viz např. scéna s Krausem), které nezapadaly do příběhu ani děj neposunovaly. Mrzí mě nevyužité téma práce malířky a výtvarnice. Ale přes všechna popsaná negativa byl film Martin a Venuše příjemný pro lehké pobavení, odpočinek a relaxaci. Z hereckých výkonů - Kristýna Boková-Lišková a Jan Budař fajn, M. Taclík také. A jako bonus zcela skvělý Ľubomír Paulovič.

Malokterý TV film na mě zapůsobí tak, abych si ještě po 20 letech pamatovala tak živě pocity a mrazení v zádech při sledování. Skvělí herci. Filmový zážitek.

Prvních 15 minut jsem byla na vážkách. Vtip střídala trapnost a já se rozhodovala, jest-li filmu věnovat svůj čas. Jsem ráda, že sledování nakonec nezavršil pocit ztráty času a znechucení. Často se stává, že filmu dojde v druhé půlce dech. Stařík si nejen udržel své tempo, ale stal se ještě svižnějším a druhá filmová hodina byla dokonce zábavnější. Ano, připouštím, že děj byl předvídatelný, místy si autoři neodpustili klišé témat o starých lidech. Přesto těch 114 minut bylo pro mne příjemnou relaxací s dobrými dialogy, černým humorem, absurditou, narážkami na historii a postavy, neurážejících mozek a vkus diváků.