Vitason

Pevně věřím tomu, že právě Legionář byl zlomovým filmem pro belgickou roznožku Van Damma. Neboť to byl poslední pokus o áčkový film, před tím než se Claudova kariéra definitivně potopila pod filmovou hladinu do béčkových vod, kde mám tohohle chlapíka rád, ale přece jen mě mrzí, že se mu to nepovedlo. Škoda, že mu to nevyšlo. Při tom má Legionář velice atraktivní prostředí legie a dobrou výpravu. Jenže ke dnu ho stahuje slabý scénář plný klišé (,,Jsem tu kvůli přítelkyni. Chceš jí vidět.") a nejasných motivací některých postav. Samotný Van Damme se snaží, ale prostě na to nemá. Přesto má film hezky natočené bojové scény a rychlé tempo, takže belgickému baleťákovi ty 3* dám.

Situace kterou zná nejeden Čech. Sedíte s kamarádama v hospůdce u fotbálku, sledujete jak Slavia dostává klepec v Lize mistrů a nakonec se necháte přemluvit na malé pivko. Fotbal skončí a jedete domů. Jenže před poslední zatáčkou před vaším domem se na silnici rozzáří reflexní vesta: ,,Dobrý večer pane řidiči, pil jste něco?"- ,,Ne nepil."- ,,Tak nám určitě dýchnete do balónku."- ,,No dobře. Měl jsem jedno."- ..Ale ale."- ,,Pánové, nešlo by to vyřešit nějak jinak?" Policisté začnou okamžitě vytahovat peněženky: ,,Jak jinak?"- ,,No kufr mam plnej zavařovaček od babičky." A v ten moment jsou body pryč... Serpico líčí příběh mladého policisty, který je po absolvování policejní akademie plný ideálu, ale je rychle konfrontován s běžnou policejní praxí. Přesto se nezařadí do davu a pokusí se s okolní korupcí bojovat. Režisér Sidney Lumet skládá příběh z epizod Serpicova života, které se odehrály v rozmezí několika let. I když je film časově rozbit na menší střípky, tak mu rozhodně nechybí tíživá atmosféra, kdy jsem si v několika momentech přál, aby Serpico raději přijal úplatek a měl pokoj od výhružek. K této atmosféře přispěl tradičně skvělý Al PAcino. Ovšem z těch jeho převleků se mi občas protáčely panenky. I přes své dvě hodiny Serpico moc nenudí a tak si 4* určitě zaslouží.

Steven Spielberg se nám snažil vnutit, že nejnebezpečnější predátor pro člověka je žralok. Nevěřte mu a ani dalším filmařům, kteří nabízeli netopýry, včely, pavouky, krokodýly a jinou havěť. Všechno jsou to domácí mazlíčci v porovnání s tím největším zabijákem. Kterým je rajče. Attack of the Killer Tomatoes! mě zklamal hned na začátku, protože jsem tak nějak tajně doufal (něco jako když najdete pod stromečkem místo vysněného dárku ponožky) ,že to bude klasické hororové béčko, které bude zábavné jen svojí premisou a během filmu si bude utahovat ze zaběhnutých klišé, ale film se hned od začátku vybarví jako šílená parodie, která se svojí skladbou trochu blíží Kameňáku, protože většinu času film připomíná jen sled různých gagů (jejichž kvalita je silně kolísavá), které rámcují slaboučký příběh, ale tak párkrát jsem se zasmál (rajče s klapkami na uších, mrkev na konci) takže mi nedělá problém dát za tuhle nudu jednu hvězdičku. Myslím si, že se tvůrci u toho měli tvářit vážně a byla by to větší sranda. Každopádně kečupu si už budu více vážit:-) P.S. Víte jak natočit pořádnou honičku? Pusťte dvě nepojízdná auta z kopce.

Soudce na obžalovaného gynekologa: ,,Můžete nám říct, proč jste tu prostitutku zabil?"-,, Víte, dělám gynekologa už dvacet let a celý den se nedívám na nic jiného a když jdu večer z práce, kde si od toho chci odpočinout, tak na mě bafne, že mi jí za stovku ukáže. No nezabil by jste ji?" Gynekolog Michal Goldberg se zřejmě ještě nevynadíval, takže musí ve třech variantách jednoho dne vyřešit, zda má opustit manželku, zbouchnutou milenku, nebo vyřešit problém úplně jinak. Hlavní role se zhostil zpěvák Michal Malátný, který se sice snaží,ale herec to rozhodně není. Táňa Vilhelmová si zde dokonce střihla dvojroli, kdy póza milenky jí jde o něco hůře, ale alespoň jí to v této rolí sluší. Film je také ozdoben několika pěknými cameo roličkami, kdy mě velice překvapil Karel Janák, co by IT nešika, Pavel Bém jako pražský taxikář a nebo Marek Vašut, který mnohem více pobavil, když se na následné tiskovce vysmál Mirce Spáčilové. Pochválit ještě musím výstup Kryštofa Hádka v roli maminčina mazánka, který jen tak mimochodem dostal do ruky policejní placku. Chyťte doktora je celkem příjemný a svižný snímek, který v záplavě ženských filmů jako jsou Tajnosti či Bestiář působí jako růže v trní.

Docela bych byl nerad, kdyby se z komentování jako první těhle videobéček stalo moje privilegium (podobně třeba Ohnivý had), protože to ukazuje, že jako jeden z mála jsem stále ochoten utrácet čas pomocí těchto volovin. Takže ti, kteří se mnou na čsfd již měli tu čest utekli a zbytku to doporučuji... Ďáblův déšť je klasické katastrofální béčko, které využívá všechny žánrová klišé (např. trauma hlavního hrdiny způsobené úmrtím jeho potomka), takže se tu na pozadí deště meteoritů odehrává i sociální drama. Při čemž je kvalita dialogů velice kolísavá. Některé se tváří chytře a některé jsou vysloveně dementní. Ještě abych se vrátil k tomu dešti meteoritů. Během filmu uvidíme několikrát opakovaný záběr na stovku meteoritů letících vstříc Zemi a pak jich dopadne asi pět. Pozor spoiler Výbuch hlavního meteoritu připomíná lacinou rachejtli od Vietnamců.Konec spoileru Suma sumárum je to celkem zbytečný film s lacinými triky, kterému přidávám hvězdičku navíc, protože herečka, která hrála Emilly se až podezřele podobala Scarlett Johansson. Takže se na ní velice hezky koukalo a pomohla mi film přežít ve zdraví.

,,Zabij, nebo budeš zabit!" Přírodní zákon, který nabral platnost již na počátku celého lidstva, když stál pračlověk tváří v tvář divoké šelmě nebo příslušníkovi jiné tlupy. Toto pravidlo se táhlo s člověkem po celou jeho historii. Těžko ve vesmíru naleznete agresivnějšího tvora. A v určitou dobu člověk zjistil, že násilí může být zábavné. Colosseum budiž bráno jako památka této myšlence. Od gladiátorů po secvičené wrestlingové zápasy utekla dlouhá doba. A také se objevil fenomén reality show. Musím se přiznat, že základní myšlenka filmu mi nepřijde tolik nereálná, protože věřím tomu, že někdo kouká na Vyvolené a čeká jen na to až si ti opilí burani začnou lámat židle o hlavy a že by lidé tudíž za podobnou zábavu ochotně platili. The Condemned se snaží celkem okatě ukázat na nebezpečí reality show, manipulování s pravdou a otravně při tom moralizovat. První úkol- tedy znechutit mírou násilí se celkem povedl (kope se tu žen a všelijaké jiné mňamky) ,ale moralitní část se vůbec nepovedla, protože kromě obyčejných frází nenachází film opravdové argumenty a dobrý nápad je tak celkem rychle zabit. Po technické stránce také není co nabídnout. Kameraman by si za tu svojí klepavku a otravné zoomování zasloužil vysadit na podobný ostrov v doprovodu taťků z toho nejtvrdšího lágru. Sice se snažil podat nasnímání soubojů televizní formou jako z reality show, ale dělá to tak nešťastně, že jsem často ani nevěděl, kdo se s kým pere. Snímek tak může zaujmout jen herecky. Hlavní roli si střihl neokoukaný wrestler Steve Austin, kterému role opravdu slušela a za pochvalu také stojí Vinnie Jones, který si svého psychopata zřejmě užil. The Condemned se dá na jedno skouknutí přežít a to je asi tak všechno, co může nabídnout. Podobné filmy: Běžící muž (1987), Battle Royale (2000), Battle Royale: Requiem (2003)

Antoine Fugua popadl pevně odstřelovací pušku a optikou pohlédl zpět na přelom 80. a 90. let, kdy byli akční hrdinové neohrožené stroje na zabíjení, se kterými někdo vyjebal a jejich následná pomsta na sebe nenechala dlouho čekat (Co výstřel. To zásah. Samozřejmá věc). V té době také nebyla kadence střihu taková, že by z ní někdo mohl dostat epileptický záchvat a kamera se netřásla jako by byl kameraman po obrně. Příběhy nebyly zrovna originální a většinou je zdobily stupidní dialogy. A všechny tyto oldschoolové pravidla dodržuje Odstřelovač dokonale. Mark Walhlberg je správný drsňák a do role skvěle zapadl. Fugua zacílil a vypálil přímo do černého. Normálně bych za lásku ke starým akčňákům hodnotil za 4*, ale přece jen přepálená a natahovaná stopáž jednu hvězdičku sestřelila.

Krásná dívka sedí v upnutém svetříku u televize. Celý dům je prázdný a okolní ticho naruší jen přelet nočního dravce. A v tom zazvoní telefon. Na druhé straně se ozve chlapík v gumové masce, jejíž sláva by mohla konkurovat masce Dartha Vadera. A proč to všechno vlastně dělá? Vážně chcete znát motiv? No dobře, dělá to proto, aby si utahoval ze zaběhnutých filmových klišé (např. jindy nedotknutelný vrah tu často dostává pěkně do držky). Duo Williamson-Craven nabušilo film cinemafilními odkazy, že by se mohli měřit i s Quentinem Tarantinem. K tomu dokázal Craven skvěle časovat jak dramatické scény tak ty humorné. Film je podtržen slušnou kamerou a všechny děvčata umí opravdu hezky křičet:-) Škoda jen, že jsem viděl Scary movie dřív.

Peter Berg se jednoho nedělního rána probudil a očekával překrásný den strávený nic neděláním, ale hned v kuchyni ho manželka spražila, aby došel posekat trávník, protože jsou jediní ve čtvrti, kdo ho nemá upravený. Ač by se Peter raději viděl u vajíček a džusu beze slova vyrazil pro zahradníku sekačku, která nechtěla a nechtěla nastartovat. Bližší prozkoumání ukázalo, že v ní došel benzín. Našemu režisérovi nezbývalo tedy nic jiného než skočit do svého SUV 4x4 a vydat se k nejbližší benzínce, kde neznámý muž zuřivě kopal do automatu Coca-Coly a protože je Peter muž činu tak se pokusil výtržníka umravnit a zjistil, že je to Michael Mann. Ten den si spolu pěkně pokecali, zanadávali si na vzrůstající cenu benzínu a domluvili se, že spolu natočí film. Království krásně ukazuje spojení Bergova technického umu a Mannových precizních hrátek s digitální kamerou (až skoro dokumentární), která jako by vypadla Miami Vice z celuloidu. K tomu je příběh podáván pomocí svižných a chytrých dialogů, které posouvají děj a vytvářejí napětí a když pak dojde k samotné akci, tak je to vyslovená slast. Až si dokonce přestanete všímat toho, že se teroristé nedokáží trefit a padají k zemi rychleji než parašutista se zaseknutým padákem. K tomu všichni zúčastnění herci podali skvělé výkony a tak jediné, co se dá snímku vytknout je nevýrazná hudební složka.

Hrát rock, o nic jiného se nestarat. Neřešit peníze a práci. Mít jedinou starost: které fanynky pozvat po koncertě do šatny. Prostě jen mlátit do kytary. To je sen každé začínající kapely, ale málokomu se vyplní. A když ano, tak může selhat technika… Musím říct, že Snowboarďáky a Rafťáky zrovna nemusím, takže jsme od Ro(c)ku Podvraťáků nečekal vůbec nic a možná právě proto jsem toho dostal celkem dost a celkem slušně se bavil. Jasně že Karel Janák není Guy Ritchie a tohle se nevyrovná Podfu(c)ku, na který je již odkazováno v názvu ozávorkovaným céčkem. Přesto film nabízí pár slušných hlášek a komických situací (bodyguard s klobásou, házení psa oknem, vystrašený mafián, který jede prvně mhd atd.) Příběh je dost natahovaný, takže vám ke konci některé zvraty už možná polezou krkem, ale to jsem společně s několika nevýraznými herci, chaotickým střihem a otravným filtrem docela ochotně zkousl, protože tímto filmem se v rybníčku Česká kinematografie objevil nový druh kapra a třeba se jednoho dne dočkáme čistokrevného akčňáku z českých luhů a hájů.