Vitason

Ještě, že seriál Červený trpaslík vznikl, protože alespoň díky němu máme možnost vidět největšího akčního hrdinu všech dob Arnolda J.Rimmera, protože tento odvážný a inteligentní chlapík uvízl v tři miliony let vzdálené budoucnosti s posledním zástupcem lidské rasy Davem "proč bych to tričko pral, když se časem rozpadne" Listerem, Kocourem podle kterého stojí za přefiknutí jedině on sám, Krytonem, který vždy oslaví, když mu přichystáte nějakou špinavou práci a prudce inteligentním počítačem Hollym, který nikdy nic neví. Červený trpaslík je společně s M*A*S*H*E*M můj nejoblíbenější seriál. Co díl to nezapomenutelné hlášky zprostředkované naprosto přesnými herci. Tady snad ani nejde vybrat nejlepší díl.

(stopové prvky spoilerů) "Když se vzdálíš od přátel, tak stvůra v tobě vždycky vyhraje." Joss Whedon je démon, nebo minimálně prodal duši ďáblu. Protože jinak si nedovedu představit, že kolem jedné z nejnudnějších (alespoň pro mě, i když se musí nechat, že Angel potenciál prostě má) postav a pár dalších zbytečných a plochých figurek z Buffy dokázal stvořit další zábavný a především kvalitní seriál. Angel je opravdu zdařilý Spin-off, který svému předchůdci ostudu rozhodně nedělá. Ale nejedná se o pouhou kopii. Angel je jiný. Je mnohem temnější. Snoubí v sobě mnohem více žánrů (od hororu, přes temné noir detektivky až po komedii). Také jeho téma je jiné. Samozřejmě i tady je vyobrazen úděl a osamělost spasitele světa, ale není to tak markantní jako u Buffy. Angel je totiž o věčném boji se zlem, o vyšším dobru na úkor jednotlivce, o zlu v nás samých, kdy není vždy jasné, kdo je vlastně ten zlý a kdo ten hodný. Všechny postavy tak prakticky celou dobu přešlapují po tenké čáře, která odděluje dobro a zlo a ano, občas se stane, že některá zavrávorá a přešlápne na druhou stranu. Je to také dáno tím, že samotný Angel se prakticky celou dobu musí ohlížet přes rameno, aby jeho moderní doktor Jekyll neviděl svého Hydea. S tím je spojen velice propracovaný vývoj postav, který Whedonovi prostě jde a v Angelovi se některé jeho postavy svezou na horské dráze emocí, změn a zvratů. Z odpadlíků, které Sunnydale už nepotřebovalo, se tak stávají důležité a životné postavy. Z Cordy, sobecké a povrchní princezny, se stává inteligentní a uvědomělá žena, která je ochotná pro dobro obětovat úplně vše. Z Wesleyho, komické a nemotorné figurky, se pro změnu stane temný hrdina, jenž dělá ta nejtěžší rozhodnutí a vždy je musí udělat sám a nesmí brát ohledy na ostatní. Při tom všem si vypíjí svůj kalich hořkosti až do dna a je to právě on, kdo v celém seriálu odskáče nejvíce negativních emocí. Protože Angel je opravdu krutý seriál, který se nemazlí absolutně s ničím. Ani s divákem, ani se svými postavami. Divákovo očekávání je během seriálu napínáno na maximum, aby zas a znovu nebylo naplňováno. Krutým žertem například je, že jedna z titulních postav zemře hned zkraje celého seriálu. A samotné postavy? Celý seriál je jako Angelovo prokletí, které mu má za okamžik absolutního štěstí vzít duši. Seriál je úplně stejný. Za každou radostnou chvilku se zde platí a ano většinou je to krví. Nic není zadarmo. Nastávaly momenty, kdy už jsem si ani nepřál, aby Gunn, Fred a další prožili nějakou radostnou chvíli, protože jsem věděl, že za to přijde krutý trest. To vše je pointováno skvělými a zábavnými dialogy a zajímavými příběhy, kdy některé posouvají příběh dál mamutími kroky, jindy je v příběhu důležitá jediná větička, jediná změna ve vzorci chování, ale ve finále to vše zapadne a dává smysl. No a tím se dostávám k samotnému závěru. Déšt, těsná ulička za hotelem Hyperion, hlavní partneři a ty, diváku, se měj hezky, bylo to pět hezkých sezón, zbytek si domysli. Kruté, stejně jako celý seriál. P.S. Zpočátku mi trošku chybělo, že Angel nemá stejně jako Buffy v každé sérii hlavního záporáka, ale na druhou stranu se musí nechat, že souboj s právnickou firmou Wolfram and Hart je skvělý nápad.