Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Horor
  • Akčný
  • Dráma
  • Thriller
  • Sci-Fi

Recenzie (3 644)

plagát

D-Tox (2002) 

Mám Slye rád, naprosto mi vyhovuje jeho herecký styl a čím je starší, tím hraje lépe. V tomhle snímku taky podal celkem solidní výkon, ale film samotný není žádné veledílo, o kterém by se daly psát nějaké zasvěcené a košaté komentáře. Zkrátka je to solidně oddechová vyvražďovačka z hodně syrového prostředí betonové detoxikační léčebny kdesi v divočině Wyomingu. Venku zuří blizard a uvnitř umírá jeden člověk za druhým, podivnými způsoby a rukou neznámého pachatele. Je to dobré, snese to i jednu dvě reprízy v budoucnu, až se to vykouří z hlavy.

plagát

Evidence (1995) 

Po některých zdejších komentářích jsem očekával nějakou příšernou pseudouměleckou velesračku a ono to bylo, světe div se, naopak příjemné překvapení. Tedy ovšem až po závěrečném titulku, který vysvětlil pointu. Někteří zdejší komentátoři totiž ten titrulek evidentně nečetli, snímek nejspíš nedokoukali až do konce ( Z0oMb3E). Nevím, je možná lepší si onen titulek nejprve přečíst a až pak si pustit film. Tedy film... filmeček, necelých 8 minut. Určitě se mi to líbilo mnohem více než Naqoyqatsi, takže musím dát rozhodně za tři. A ano, poselství, které nám dílko sděluje, známe sice všichni, no takhle hezky ho filmově vyjádřit, to už každého nenapadne.

plagát

Anima Mundi (1992) 

Takové Powaqqatsi o zvířatech, bylo to sice celkem koukatelné, ale už jsem viděl mnohem hezčí dokumenty o přírodě. A vzhledem k tomu, že ani dvakrát nemusím minimalistickou hudbu, pochybuju, že si to někdy pustím podruhé. Momentálně mě nenapadá nic víc, co bych k tomu řekl.

plagát

Naqoyqatsi (2002) 

Podle mne určitě nejslabší ze všech Reggiových filmů, vizuálně ošklivý, zmatený a těžko koukatelný. Byl jsem na něm kdysi krátce po premiéře v kině Aero na pražském Žižkově, byl jsem na něj hodně natěšený a odcházel jsem z něho hodně zklamaný. A ani druhé zhlédnutí můj názor nezměnilo, naopak. Je to tak nehezké a příšerně odfláknuté, že se mi ani nechce věřit, že to dělal stejný člověk, který předtím natočil Koyaanisqatsi a Powaqqatsi. Působí to na mě skoro tak, jakoby to spíchl narychlo ve střižně z nějakého odpadního materiálu ze svých předchozích filmů. A že se naše civilizace ubírá nedobrým směrem je jasné, vlastně už od doby, co započala. Jinak to ale bohužel asi nejde, protože člověk je stále stejný a stejný nejspíš i zůstane. Takže mě tenhle nudný film s tentokrát i nudnou kakofonickou minimalistickou hudbou ničím nepřekvapil a ani ničím novým neoslovil.

plagát

Koyaanisqatsi (1982) 

Jeden z předchůdců geniální Frickeovy Baraky. Ve své době to muselo být pro některé jedince stejné zjevení, jakým pro mě byla Baraka o deset let později. Jelikož jsem ale viděl nejdříve Baraku a pak teprve ostatní podobné/předcházející filmy, těžko už mě mohl tento předchůdce tolik ohromit. Jsou zde použity stejné postupy i podobné záběry jako později v Barace, jen kvalita obrazu je bohužel mnohem horší. Ale krásné, velkolepé a se skvělou hudbou, to ano.

plagát

Chronos (1985) 

Předchůdce Baraky, Baraka v malém, kratší, ne tak všezahrnující a strhující, sice jen o malinko, ale přesto. Kdybych to viděl před Barakou, dám jistě za pět, takhle bohužel nemůžu, silné čtyři.

plagát

Samsara (2011) 

O tomhle následníkovi geniální Baraky jsem vůbec nevěděl a viděl jsem ho teprve nedávno. Opět vizuálně krásné, ale Baraka už to zkrátka není, myšlenkovou a pocitovou hloubku a všeobsažnost, kterou jsem cítil tam, se mi tady pocítit nepodařilo. Zatímco Baraka byla komplexnější, o přírodě, zvířatech i lidech, Samsara je hlavně "jen" o lidech, jako třeba Powaqqatsi. Přišlo mi to celé zkrátka tak trochu zbytečné, i když obrazově opět velkolepé a některé záběry na mě dost zapůsobily (třeba "výroba" masa). Ale po Barace už se vlastně nic nového tímhle filmovým způsobem ani říct nedá. Určitě si to ještě někdy pustím. A hudba mi, na rozdíl od Baraky, také v hlavě neuvízla.

plagát

Avatar (2009) 

Napoprvé to bylo tak velké zklamání, že jsem ten film sám pro sebe ohodnotil jako "odpad", proklel celý štáb a zapomněl. Čekal jsem totiž od tohohle naivního dílka naivně mnohem víc, po tom celosvětovém šílení okolo něho. Příběh je vlastně vykradený Tanec s vlky, jen z jiné planety a obsah (zápletka) celého filmu by vystačil tak na jednu krátkou sci-fi povídku/pohádku, jakých jsem už četl mraky, nic nového pod Sluncem. Po letech jsem si to pustil znovu, no a jsem už mnohem smířlivější, ty čtyři hvězdy člověk musí dát už jen za to, že je to vizuálně tak krásné.

plagát

Avatar: Posledný vládca vetra (2010) 

Mrzí mě zdejší nízké hodnocení, a tak dávám za pět. Ale dal bych za pět i jinak, byla to oduševnělá, vizuálně krásná, krásně naivní a skvěle udělaná POHÁDKA, pohádka pro DĚTI, probůh... A navíc ještě s jakýms takýms filosofickým ocasem... tedy přesahem. Rád bych se dočkal i dalších dílů, ale realisticky předpokládám, že další už nebudou. Mně se ale ten fiktivní pohádkový svět, ve kterém žijí čtyři národy, z nichž každý symbolizuje jeden ze zemských živlů, dost líbil. A hodně se mi líbila i bollywoodská výprava. Zkrátka mi to perfektně sedlo, poprvé i podruhé.

plagát

Malý Budha (1993) 

Čekal jsem podobný průser jako buddhistické softporno Samsara, "spielbergovský" slaďák o buddhismu pro průměrnou euroamerickou populaci, ale nakonec se mi to docela líbilo. Jistě, bylo to hloupoučké, ale ne pitomé, s hezkou výpravou (zvlášť se mi líbily kašírované scény z Buddhova mládí a i Keanu Reeves coby mladý princ Sidhártha Gótama) a aspoň trochu poučné. Ideální film pro rodinku s inteligentními rodiči a zvídavými dětmi, kteří neradi zabíjejí čas na Transformers a podobných mozkových klystýrech.