JASON_X

Asi jsem neměl zrovna tu správnou náladu... A nebo se nepletu a tenhle film je opravdu jedno velké a neskutečně otravné klišé se spoustou plytkého plkání, scénáristické vaty a úmorně zdlouhavým a nudným dějem. A navíc ho ještě svou přítomností zasvinil thetan Cruise s tím svým otravným chlapeckým charmem (už jen to, že si padesátiletý chlap stále nechá říkat Tom namísto Thomas, mě irituje). A ty jeho postavy všelijakých špičkových agentů, specialistů, nebo prvotřídních bijců, kteří se tváří jako mistři světa, mě ani trochu nebaví. Takže jsme u jádra věci - kdyby Jacka Reachera hrál někdo jiný, byl bych možná k filmu vstřícnější. Ale ne o moc - patetická scéna "představování obětí" (milující dcera /matka /manželka /manžel) mi zvedla kufr natolik, že jsem běžel na hajzl vyzvrátit výbornou večeři, a to mě fakt hodně naštvalo. Ona scéna byla sice vzápětí trochu uvedena na pravou míru, ale to už bylo bohužel pozdě. Dále: Scéna se dvěma klauny, kteří se vzájemně pomlátí při pokusu sejmout Jacka v koupelně - je tak extrémně blbá, že není vtipná ani nechtěně (za závěrečný hlavičkový sendvič ovšem malé plus). Dále: Obligátní nudná a zdlouhavá automobilová honička - bože jak já se u těchhle scén nudím. Dále: Závěr s dědkem ostrostřelcem, starým mariňákem, který přijede na pomoc armádě - no to snad... Dále: Zec Čelověk (sic), šéf záporáků s ohryzanými prsty, který nemluví ale šeptá, to proto, aby působil drsně - hmmm... Tohle že někdo srovnává s bourneovkami? Pche, nenechte se vysmát. Vleče se to jako smrad a je to absolutně nezábavné, i ty vysmívané a opovrhované seagalovky jsou stokrát zábavnější. Dvě za Rosamundu, Courtneyho a hudbu.

Je lolitka Anna nebezpečná prvotřídní manipulátorka, nebo se proti ní opravdu spiklo její okolí v čele s bezskrupulózním otčímem, s cílem dostat ji do cvokhausu? Na to vám odpoví tenhle pohledný a povedený detektivně psychologizující softthriller. A navíc zjistíte, že pěkná Vera Farmiga má i pěknou mladší sestru. SPOILER: Divák by měl mít v zápletce tak trochu jasno díky podobnosti jistých smajlíků, které pozorného člověka (třeba mne) už někdy v polovině filmu praští do očí. Ale postava tajemného muže pro mě zůstala tajemná až do finále, za což tvůrcům tleskám. Jen popravdě moc nechápu, proč by nakonec Anna posílala tu svou fotku, protože by tím přece přišla naprosto vniveč celá její pečlivá předchozí kamufláž. Možná proto, aby mohl film skončit nasládlým happyendem. Ale líbilo se mi to. Hezký citát: "Nejsem sociopat, jsem jen natolik chytrá, abych tak uměla přemýšlet."

Po některých vlažných kritikách jsem měl za to, že Transcendence bude možná první film s Johnny Deppem, který prohlásím za špatný. Dlouho se ale zdálo, že tomu tak nebude, respektive film byl víc dobrý než špatný - zajímavý příběh, slušná filmařina, dobří herci... Sračkovatět to celé začíná až v poslední třetině - děj se postupně víc a víc debilizuje a veškeré dialogy se mění v moralizující, nebo sentimentálně sladkobolné a patetické žvásty. Ekoteroristé (vedeni pěknou, ale protivnou čubkou), se spojí s americkou tajnou službou v boji za čistou planetu a lepší, beztechový zítřek. Hlavní hrdinka se zmítá v rádoby existenciálně závažných citových bouřích, ale její dilemata působí ploše a neživotně. A hlavní hrdina místo toho, aby se stal celoplanetárním neomezeným vládcem a bohem, zvolí si nakonec raději smrt po boku své milované, hmmm... Celek se pak nejspíš snaží vyznít jako jedno důležité a hluboké poselství, ale ono poselství je přitom tak otřepané a šablonovité, že vyznívá jen jako kýč a fraška. Škoda. Ale i tak je to myslím lehký nadprůměr, dvě hvězdy by mi přišly málo. Ovšem pokud chcete vidět Deppa jako nelidské monstrum maskované za člověka, pusťte si radši (také průměrnou) Astronautovu ženu, tohle je spíš harlekýnka než sci-fi thriller.

Oproti jedničce méně akční, respektive s pomalým rozjezdem, ale zase dějovější, epičtější a v neposlední řadě esteticky krásnější. Některé interiéry mi připomněly Kubricka (navíc ještě zazní "kubrickovský" vytuněný Händel), některé scény zase Tarantina (samozřejmě Kill Bill 1, i když ten sníh v Džakartě byl dost surrealistický...) Bijec Rama vyzrál, působí mužněji, sadističtěji a frekvence jeho úderů je rychlejší než u trashmetalového bubeníka, ale předvádí toho o něco méně než minule (aspoň zpočátku), stejně jako Vzteklý Pes... Nadchla mě ovšem hluchoněmá Kladivářka a i Baseballista byl kúl. A i když mě opravdu příšerně štvala nekontrolovaně běsnící kamera v akčních scénách (tak šílenou kameru jsem už dlouho neviděl), dávám aspoň čtyři - indonéský způsob akčňáku zdá se mi velmi povedeným. Nejlepší citát: "Kdysi to tu mělo úroveň, ale dneska už sem pustí každýho. Chodí sem běloši v sandálech a šortkách, chlastají pivo a šukají levný děvky na hajzlech jako zvířata..."

V mezích žánru docela dobrá záležitost. A to jsem si Parkera pustil s předpokladem, že to bude klasická stathamovská srajda, protože tenhle můj jmenovec vypadá spíš jako manekýn než jako drsňák. A hlavně mě děsila účast portorikánské divy Lopezové, která je v mém análu už nesmazatelně zapsaná jako "ta s tou pojištěnou prdelí". No ale v průběhu filmu jsem se přistihl, že mě to bez námitek docela baví a necelé dvě hoďky svižného a nápaditého děje mi utekly jako voda. Statham je samozřejmě jako obvykle gauner, samozřejmě charakterní a sympatický, samozřejmě že "těžko ho zabít" (ale není nezranitelný) a předvede několik dobrých gagů (ten nejhezčí je asi "bod zásobníkem"). Jennifer je pořád kočka, i když už jí (jejími slovy) "bude skoro čtyřicet" (ehm...) a po penězích a bohatých chlapech lačnou flundru zahrála slušně. A Nick Nolte... se ve filmu mihnul možná proto, že neměl ten den nic lepšího na práci. Jen mě trochu mrzelo, že nedostal víc prostoru můj uzenáčský oblíbenec Clifton Collins. No a taky se mi líbily floridské exteriéry, pár leteckých záběrů bylo hodně pohledných. Nenapadá mě nic víc, co bych k tomu napsal; solidní oddechovka na několik použití.

Nolanova prvotina byla posledním filmem, který jsem od něho ještě neviděl. A je jeho prvním filmem, který nehodnotím všemi pěti. Ale na celovečerní (téměř) prvotinu, která na první pohled působí jako nějaký studentský film (jedná se prý o film "bezrozpočtový"), je to skvělá práce. Rozsekání příběhu na mozaiku časově nelineárních střepů mi samozřejmě připomnělo následné Nolanovo geniální Memento a já osobně shledávám tenhle způsob vyprávění hodně zajímavým. Původně jednoduchá zápletka se díky několika nečekaným zvratům změní v zápletku překvapivou. A námět filmu mi dal živě vzpomenout na moje existenciálně silné pocity poté, co mě kdysi vykradli, byl to fakt úžasný zážitek; no a po filmu se ze zajímavostí dozvídám, že popudem k jeho napsání byl pro Nolana také zážitek s vykradením jeho bytu...

Obrovsky příjemné překvapení - komorní, minimalistický a přitom pohledný a záživný thriller s výbornými představiteli ústřední trojice. Skvěle jsem si ho užil, moc se mi líbil a bavil mě, ale stejně si neodpustím pár hnidopišských "ale": Stejně jako jsem psal už k The Grey - jak si každý zvídavý člověk může snadno ověřit, útoky vlků na lidi jsou z 99% mýtus. To bych ale scénáristovi vyčítal nejméně, vždyť přitažené vlasy k podobným filmům neodmyslitelně patří a scény s vlky jsou nejlepší z celého filmu. Víc mi však vadily jiné drobnosti - třeba když mrzne až praští a já strávím noc na sedačkové lanovce, budu mít určitě přes noc čepici i kapuci přetaženou přes xicht. A určitě se ráno neprobudím s holou rukou přimrzlou k zábradlí, protože ruce bych si i ve spánku samozřejmě instinktivně udržoval v teple, zvlášť když nemám rukavici. A i kdybych byl stydlivá dívka, nevím jestli bych se v téhle situaci radši pochcal do kalhot, než na chvíli vystrčil frndu na vzduch, obzvlášť když by můj "soused" spal... Ale jak říkám, celkově velká spokojenost, třeba ty otevřené zlomeninky byly fakt rozkošné...

Ano, je to přesně tak - pro děti to příliš není (i když je to místy dost přeslazené) a pro dospělé taky ne. Tak pro koho vlastně? Nejspíš především pro fanoušky Angeliny Jolie, která hrála fakt dobře. Jen s těmi lícními kostmi to možná kapánek přehnali, ale budiž. Za zmínku stojí ještě určitě Sam Riley jakožto muž-havran. Aurora/Růženka je ovšem tragická - její oligofrenní tvář a retardovaný úsměv mě silně odpuzovaly a vyvolávaly ve mně hodně nelibé pocity. Scénář filmu psala žena (autorka scénáře k Alice in Wonderland) a je to znát - děj je zřetelně feministický, hlavními hybatelkami příběhu jsou ženy, mužům jsou určeny role troubů (princ), submisivů (havran), hnusných hajzlů (král), nebo tupých trubců-vojáků. Takže pokud jste žena, máte ráda Angelinu a nesnášíte chlapy, mohlo by se vám to líbit. Jo, abych nezapomněl - vizuálně je film přece jenom docela pohledný.

Od Amélie z Montmartru jsem asi neviděl tak vizuálně opulentní, nápaditý film, z jeho obrazů jsem byl hodinu a půl skoro permanentně unešený. Navíc v něm ještě hraje taková spousta známých a skvělých herců, že jsem nevěděl, kterého si vychutnat dřív. No ale co je všechno tohle platné, když mě nezaujal a nebavil zmatený a nezáživný příběh... Věčná škoda mrhání tak výrazným výtvarným a režisérským talentem na tak slabý, bezpohlavní scénář...

Nezapomenutelný duchovně estetický zážitek. Viděl jsem tenhle dokument kdysi dávno na ČT2, jen jednou, ale tak silně na mě zapůsobil, že se mi myšlenky na něj čas od času stále vrací. Kdybych byl umělecky tvořivý a chtěl tvořit nějaké to "umění", chtěl bych dělat přesně takový druh umění, jako Andy Goldsworthy. Umění jakožto součást přírody, krajiny, umění úmyslně jen dočasné a pomíjivé, což mu (možná paradoxně) dodává obrovskou existenciální sílu a hloubku. Křehká stavba z ledových rampouchů, která začne zákonitě zanikat s vycházejícím Sluncem, dlouhý pás ze spojených stromových listů, který jako zelený had pomalu pluje po hladině meandrujícího potoka, dřevěný propletenec na mořském břehu při odlivu, jehož život neodvratně skončí s dalším přílivem... Vrcholná krása.