JASON_X

Kdybych měl parafrázovat jednu skvostnou scénu z Life Of Brian a ptát se: "Co nám ti cikáni vlastně dali?" odpověděl bych: "No, nám asi nic, ale Španělům dali flamenco." Tak aspoň něco, že jo... Ani v Rádžasthánu a Egyptě nehrajou špatně, Musafir i Gypsies Of The Nile jsem kdysi dávno viděl dokonce naživo a tak se mi líbili, že i doma jsem si je občas pouštěl. I v těch Kusturicových filmech se mi ti cikáni líbí a pěkně v nich hrajou. Ale pak se člověk rozhlédne u nás, nebo v zemi pod Tatrami, a má hned po iluzích...

Můj veleoblíbený typ filmu - béčko natočené áčkovým způsobem. I když by na tenhle příběh stačila půlhodinka v duchařských Příbězích ze záhrobí, po formální stránce je to nadprůměrně kvalitní práce (výborná kamera, hudba, i režie všeobecně). A proto, že mě mile překvapila jistá časoprostorově-metafyzická zauzlenost a dobře vypointovaný konec, i proto, že mladá Emilka i její parťák docela slušně zaváleli, dávám zasloužených 75%. A neodpustím si jednu misantropickou doušku - to mně kdyby hned zkraje filmu vlezla do auta takhle namyšlená, arogantní a protivná čůza, u prvního lesíka okamžitě zastavím, vyvleču ji ven, naporcuju sekyrou a naházím divočákům. Nebo ji aspoň umlátím šutrákem. To by byl panečku biják...

Večer před začátkem dalšího únavného pracovního týdne vhodná relaxačka k propláchnutí mozku. Ale žádný hluboký a intenzívní zážitek od toho nečekejte. Vlkodlaci jsou chvílemi hodně slušní (zblízka, když jsou hráni po staru a ne vyrobeni v PC), scénář průměrný, kamera i střih mizerné, herci výrazní a zajímaví, rozuzlení ubohé... takže taková všehochuť. Za týden už z toho v hlavě budu mít nejspíš jen takový neurčitý pocit, prostě průměrný spotřební horrůrek na jeden večer, nic víc, ani nic míň.

Který jiný národ je povolanější k jízlivému chechotu nad teatrálním vojáckým hrdinstvím Made in Hollywood nežli my, potomci Švejka, cynické a bezvěrecké "smějící se bestie" Češi? Vysmívat se kýčovitě-patetickému americkému hurávlastenectví je v případě tohohle filmu opravdu děsně jednoduché a Amíci si za to můžou sami, když točí takovéhle trapné pologramotné agitky. A fakt, že hlavní hrdina je ještě navíc bigotní katolík, je jen další vodou na náš mlýn. Nejhorší ze všeho jsou scény z civilního, rodinného života (zhruba třetina filmu). Například malá roztomilá holčička se ptá dédyho "Tatí, a co je to vlastně válka?" Nebo žena muže-hrdiny se v době jeho vietnamského dobrodružství stane doma ženou-hrdinkou, ošéfuje tamní babinec a srdnatě roznáší svým kámoškám-vdovám líbesbrífy s černým pruhem od ministra války. Kristova noho, nikdy bych býval nevěřil, že nějaké scény s Madeleine Stowe budu mít někdy chuť přetáčet. Bitevní sekvence jsou sice povedené a postava nerudného drsňáckého seržanta je proklatě kúl, ale celkově si nechtěná směšnost filmu v ničem nezadá s nechtěnou směšností některých tolik vysmívaných sovětských válečných filmů z doby brežněvismu. Resultát: Možná ten nejmelodramatičtější válečný film, jaký jsem kdy viděl. A nebýt seržantových hlášek, ani bych si nevzpomněl, že jsem ho už kdysi dávno viděl na VHSce.

I když s rozpaky, tak třetí dám, zombievyvražďovačka je prostě můj oblíbený filmový útvar. Ale jinak žádné velké nadšení, typický béčkový nízkorozpočťák kanadské provenience - mizerná kamera, chudá výprava, až na "vlkodlačí sestru" celkem nezajímaví herci a zoufale nenápaditý scénář s tunou klišé - vysílačkám buď nečekaně docházejí baterie anebo vůbec nefungují, v autě (tedy v busu) se ve vypjatém okamžiku zasekne řazení a tak. A na můj vkus (a proti zvykům žánru) přežije nějak moc lidí, a to se mi fakt nelíbí. Ale je v tom pár roztomilých momentů, samozřejmě v souvislosti se zabíjením nebo krmením se zombií, jak jinak.

Ze srdce krvácím, když tu filmy jako Agneepath vidím v modrých, zatímco všelijaký hnůj se tu rozvaluje v červených. Moji dva oblíbenci z Mission Kashmir (Hrithik Roshan a Sanjay Dutt) opět spolu v jednom filmu, takže to nemohlo dopadnout špatně. Zatímco však Roshanův Vijay se oproti mladému Altaafovi výrazově příliš nezměnil, onehdy sympatický Dutt se přetransformoval v záporáka par excellence, tak ohavnou a monstrózní figuru jsem už dlouho ve filmu neviděl (naposledy možná Bardemova psychopata Antona Chigurha). Z vizáže tohohle chlapa mocně vyzařují Zkaženost, Šílenství a archetypální Zlo. A slunečná Bombaj pak často připomíná noirové Sin City, i temný Gotham je proti ní celkem civilizované a spořádané město příjemné pro život. Za velkou pochvalu stojí tři ústřední songy, jejichž chytlavost a choreografie jsou přesně takové jaké mají být a jaké mám rád. Scénář filmu je... scénář je indický, to znamená že je ještě praštěnější než třeba čínský nebo japonský, tolik ke scénáři (tedy popravdě - ten konec už byl ale tentokrát moc i na mě, perverzního ctitele bollywoodské perverzity). Nejšílenější scéna? Kromě poslední čtvrthodinky ještě mačetový pogrom hinduistických transvestitů na musulmanské kuplíře. / ZAJÍMAVOST: Hrithik Roshan (Vijay) jí při návštěvě matčina domu rýži levou, tzn. nečistou rukou, což je v tamních končinách (tedy nejen v arabském světě) dost velký prohřešek proti dobrým společenským mravům. A to proto, že na pravé ruce má dva palce (vrozená polydaktylie) a ve filmech se to většinou snaží skrývat. (http://www.handresearch.com/thumbs/hrithik-roshan-double-thumb-photos.htm)

Není Moucha jako Moucha, na rozdíl od té Cronenbergovy je tahle indická moucha miloušská a prďácká, skvěle vypadá a je s ní sranda. Dlouhý čas jsem s tímhle filmem otálel, trochu jsem se bál, že mi animované sekvence nesednou a nebudou mě bavit, ale naopak právě kvůli nim se mi nakonec Eega tolik líbila. Nejenom že je výborně udělaná, ale je i vtipná, už dlouho jsem se u filmu takhle nenasmál. Tedy myslím normálně nenasmál, ne nenormálně, jako třeba když se u nějakého horroru řehtám vyhřezlým vnitřnostem nebo vyteklým mozkům. Ale to neznamená, že je to jen nějaká roztomilá komedie, je to totiž dost černá komedie, vždyť míchat otázky života a smrti dohromady s humorem a písničkami, na to jsou v Bollywoodu machři. 90%. T: A tak mě ještě napadlo - že by se páni Indiáni inspirovali tady? http://www.csfd.cz/film/10967-acid-house/komentare/

Že Awakening není příliš originální mi nevadí, proč taky, za prvé jsem mu stejně skočil na špek, za druhé mám rád filmy z časů koloniální Anglie, a za třetí naprosto splňuje moje požadavky na divácky atraktivní film - estetická přitažlivost, mysterióznost až mystičnost, dobře vystavěný příběh, klidný a neuspěchaný děj, zajímaví a přesvědčiví herci, červenoknihovnost pak naštěstí bohatě v rámci snesitelnosti. Spíše než nepůvodnost rozuzlení mi trochu nesedla jeho forma, taková nějaká křečovitá, přeplácaná... Ale nijak zásadní výtka, příjemný divácký zážitek.

Přiznávám, že můj odpad! je čistě tendenční ohodnocení, protože Jaffa je taktéž tendenční film. Co jím chtěla "feministka a politická aktivistka" Jedaja sdělit? Že izraelská společnost je nespravedlivá a plná předsudků vůči tamním Arabům? Božínku, a neplatí to snad desateronásobně i obráceně? A tahle patetická a notně přihlouplá mezináboženská lovestory se šablonovitými postavami má snad ony předsudky oslabit? Myslím, že většinu běžných izraelských Židů musí podobný snímek spíš znechutit, stejně jako mě třeba znechucují plky všelijakých pseudohumanistických pravdoláskařů, kteří hystericky hájí práva do Evropy přivandrovalých muslimů na úkor práv nás Evropanů. Ale přesně takovéhle sračky mají zjevně festivaloví diváci rádi, co naplat, kdo chce kam...

Dost možná nejhorší akční film všech dob... Každopádně obsahuje nejhorší bojovou scénu všeh dob (viz i můj deníček). Před zhlédnutím téhle děsivé fantasmagorie doporučuju skočit si nejdřív na malou, abyste se při jejím sledování nepourinovali smíchy. Je to tak extrémně špatně natočený i špatně zahraný film, že je vlastně extrémně zábavný, aspoň tedy pro nestandardního diváka.