Cesta ohněm

Ze srdce krvácím, když tu filmy jako Agneepath vidím v modrých, zatímco všelijaký hnůj se tu rozvaluje v červených. Moji dva oblíbenci z Mission Kashmir (Hrithik Roshan a Sanjay Dutt) opět spolu v jednom filmu, takže to nemohlo dopadnout špatně. Zatímco však Roshanův Vijay se oproti mladému Altaafovi výrazově příliš nezměnil, onehdy sympatický Dutt se přetransformoval v záporáka par excellence, tak ohavnou a monstrózní figuru jsem už dlouho ve filmu neviděl (naposledy možná Bardemova psychopata Antona Chigurha). Z vizáže tohohle chlapa mocně vyzařují Zkaženost, Šílenství a archetypální Zlo. A slunečná Bombaj pak často připomíná noirové Sin City, i temný Gotham je proti ní celkem civilizované a spořádané město příjemné pro život. Za velkou pochvalu stojí tři ústřední songy, jejichž chytlavost a choreografie jsou přesně takové jaké mají být a jaké mám rád. Scénář filmu je... scénář je indický, to znamená že je ještě praštěnější než třeba čínský nebo japonský, tolik ke scénáři (tedy popravdě - ten konec už byl ale tentokrát moc i na mě, perverzního ctitele bollywoodské perverzity). Nejšílenější scéna? Kromě poslední čtvrthodinky ještě mačetový pogrom hinduistických transvestitů na musulmanské kuplíře. / ZAJÍMAVOST: Hrithik Roshan (Vijay) jí při návštěvě matčina domu rýži levou, tzn. nečistou rukou, což je v tamních končinách (tedy nejen v arabském světě) dost velký prohřešek proti dobrým společenským mravům. A to proto, že na pravé ruce má dva palce (vrozená polydaktylie) a ve filmech se to většinou snaží skrývat. (http://www.handresearch.com/thumbs/hrithik-roshan-double-thumb-photos.htm) (15.02.2016)

Bollywoodské filmy jsou dělané tak, aby divákovi nabídly co nejvelkolepější podívanou s množstvím atrakcí, takže kdo se na ně dívá z kinoripu, ten se připraví o podstatnou část jejich kouzla. U Agneepath to platí dvojnásob, protože mezi jeho hlavní zbraně patří hlavně epická hudba a vynikající, oku lahodící mizanscéna (zejména lokace Manwy jsou famózní). Jelikož se jedná o remake filmu z 90. let, nepřekvapí, že se s ním na plátna kin vrací špinavá atmosféra slumů a čolů, mnohokrát přetřásaný námět o úchylovi terorizujícím odlehlou vesnici a jiné prvky, které byly pro indické snímky té doby typické (přičemž spolu s nimi ožívají i polozapomenuté stereotypy, např. ty o muslimských gangsterech v kufíjích). Ač je v Agneepath minimum explicitního násilí, skutečně se mu daří udržovat si nepříjemně drsný a skličující tón, na nějž lákala propagace. Přes několik nešikovně zrežírovaných scén (útok hidžrů, přestřelka na svatbě) a přítomnost zbytečných vedlejších linií, které akorát natahují stopáž k hranici únosnosti, se jedná o strhující audiovizuální a emocionální jízdu, které jsem se rád poddal. (22.09.2012)

Agneepath je velkofilm v pravém slova smyslu - z velkorysé výpravy, opulentního audiovizuálu a skvělé kamery až přechází zrak, vskutku, HD rozlišení je tady povinnost. Vychválit musím taky nejen písně, ale i doprovodnou hudbu, která dodává scénám správné grády. Herecky je film také velmi silný, osobně mě nejvíc překvapil Rishi Kapoor, kterého znám spíš z rolí hodných strýčků, tady ztvárnil pěkně nebezpečného (a charismatického) mafiánského bosse, kterého bych nechtěl potkat. A to nic není proti Sanjay Duttovi - Kancha v jeho podání není démon, on je rovnou vtělený Ravan.. No a Hrithik s Pryiankou jsou super vždycky. Mě osobně opět nejvíc dostává do kolen ta indickost - tance, syté barvy, svátky, davové scény, holky v sárí, silné emoce - v tomto filmu si toho divák užije do sytosti. Nenechte se ale mýlit, podívaná je to místy dost temná a drsná, hrdinové musí nejprve trpět, aby se jim dostalo katarze, žádná macho limonáda od Prabhu Devy. Výborný zážitek, který si v nejbližší době jistě zopakuji. (09.03.2014)

Tak tenhle film se mi hodnotí dost špatně. První polovinu jsem se nudila, začátek druhé proklimbala, konec jsem si užila. To jsem si totiž připomněla, že se nesmím dívat na film svýma středoevropským očima, ale přijmout Vijaye jako nově stvořeného bájného hrdinu, před kterým se střese každá kulka a ostří nože mu nemůže ublížit ani za mák. On naopak své protivníky drtí div ne jen pohledem. Akční filmy nemusím ani normálně, a tak jsem se místo přihlouplého příběhu soustředila spíš na vizuálně nádherné pasáže z oslav hinduistických svátků, písničky a tanečky a velmi zdařilou kameru. Kdybych to udělala dřív, film bych si určitě užila mnohem víc a třeba by se vyšplhal i na vyšší hodnocení. (21.10.2012)

Skúsil som si pustiť zase raz nejakých Indiánov, ale tentoraz som si nabehol. Nie je Malhotra ako Malhotra. Vydržal som to sledovať hodinu a zvyšok som zbežne preklikal. Plus: akcia sa drží celkom pri zemi a je normálna. Ale veľa jej nie je. Mínus. všetko ostatné. Teda aspoň pre divákov, ktorí absolútne nežerú Indickú kinematografiu. Príbehy o pomste mám rád, ale tu to bolo pojaté skoro jak nejaká mýtická bájka. Všetci tam brutálne prehrávali a záporák (holohlavé hovädo) bol jak z inej reality. To nebol človek. Povinné pesničky sú pre mňa tradične mínus, ale to je ten najmenší problém. Proste pojatie príbehu išlo úplne mimo mňa. No tak nič. Snáď nesklame Tiger alebo ten druhý Malhotra. Hviezdice neudelím, keďže som to nedopozeral. (02.06.2022)