Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Horor
  • Akčný
  • Dráma
  • Thriller
  • Sci-Fi

Recenzie (3 655)

plagát

Krstný otec II (1974) 

Nemůžu si pomoct, ale byla to pro mě ještě o něco větší nuda, než díl první. De Niro coby mladý Vito Corleone byl sice zajímavý, ale nijak oslňující. Opravdu nechápu, že tolik lidí shledává tohle dílo něčím výjimečným, viděl jsem mnohem záživnější filmy z prostředí mafie. Pochybuju, že si to ještě někdy pustím znovu.

plagát

Krstný otec (1972) 

Měl jsem už dlouho nepříjemný pocit, že mám mezeru ve filmovém vzdělání, když jsem ještě neviděl Kmotra, a tak jsem si ho pustil. Tedy nevím, ale tohle že je ten film, kteří mnozí kritici pasují na nejlepší film všech dob?? Nechápu, normální životopisná gangsterka, viděl jsem určitě několik minimálně stejně dobrých filmů s mafiánskou tematikou. Nespatřuju tu žádnou výjimečně geniální režii, nebo výjimečně geniální herecké výkony. Mladý Al Pacino je sice vynikající, ale třeba Marlon Brando je spíš směšný, takový toporně panákovitý... Knižní předloha se mi líbila víc. Ale mám mafiánské filmy rád, takže čtyři.

plagát

Charlieho anjeli (2000) 

Na "tyhle" filmy téměř nekoukám, ale chtěla to vidět přítelka, takže jsem to přetrpěl. Ono je to tak blbé, že je to vlastně roztomilé, je to zkrátka blbé neškodně. Nicméně ani té roztomilosti bych nedal tři hvězdy. Ale fakt se mi dost líbil ten týpek "slizký hubeňour" (Crispin Glover), ta třetí hvězda je za jeho postavu.

plagát

Apokalypsa (1979) 

Hodně silný film, scénáristicky a vizuálně. Depresivní, psychedelická i svým způsobem poetická záležitost s grandiózní atmosférou od začátku až do konce. Ve filmu zazní i něco dobré hudby, včetně klasiky od Wagnera v jedné z nezapomenutelných scén. Seznámíme se s lehce vyšinutým plukovníkem Kilgorem, který rád surfuje mezi kulkami a miluje vůni napalmu po ránu. Skvělý moment s tygrem v džungli. Výborná scéna se zcvoklou posádkou u mostu Do Lung a surfařem Lancem na tripu. V režisérské verzi navíc například symbolická a takřka snová scéna z francouzské koloniální plantáže s éterickou Aurore Clément. A halucinační finále je také hodně povedené... Kdo by se snad náhodou těšil na nějaký oddechový akčňák z Vietnamu ve stylu Ramba 2, bude nejspíš zklamaný. A nebo překvapený.

plagát

Paranormal Activity 4 (2012) 

Chtěl jsem mít celou tuhle nablblou sérii z krku, tak jsem si pustil i čtyřku. Bývala by se mi popravdě líbila ze všech dílů nejvíc, je totiž žánrově nejméně "paranormalaktivní" a přibližuje se mým oblíbeným dementním béčkovým horrůrkům, má (v rámci B žánru) docela slušnou zápletku, i nějaké to napětí by se našlo, navíc tu hraje hezká maminka s ještě hezčí dceruškou... Jenže. Kamera stojí za vyližprdel, neboť je (pokud se nejedná o obrazy ze statických kamer) moderně rozklepaná, a to takovým způsobem, že z toho nezmutovaného dosud jedince (to jest mne) rozbolí oči. No a ten konec s tím zástupem... no nevím, třebá nám ho pětka zase nějak vysvětlí. Krista boha. Já osobně bych v pátém dílu chtěl vidět pokud možno co nejbrutálnější a nejděsivější smrt nejen Huntera, jeho tetičky i všech ostatních "satanistů", ale i celého filmového štábu. Aby se už pak nemohla točit žádná šestka.

plagát

Paranormal Activity 3 (2011) 

Hmmm... tak kolem téhle série že prý se vytvořil jakýsi pseudokult... jestli ho spíš náhodou nevytvořil někdo trochu uměle. Řekněte o něčem, že je to kultovní a houfně se na to pohrnou mentálně nezralí jedinci bez vlastního názoru, aby pak dále šířili zvěsti o tom, jak kultovní to bylo a snažili se to všemožně dokazovat a vysvětlovat. Protože když jim někdo řekl, že je to kultovní, tak to přece musí být aspoň trochu pravda, že jo. A banda chytrých manipulantů si na tom namastí kapsy a všichni budou spokojeni. Já tvrdím, že to byla nudná sračka o ničem, tedy o ničem jiném, než co jsme už viděli v předcházejících dvou dílech. To tohle opravdu někomu stačí k naplňujícímu diváckému zážitku?? A to mám prosím rád pomalé a neadrenalinové filmy. Jedna hvězda za posledních pár minut (pozor spoiler) se satanistickou tchýní - jak se mi najednou zastesklo po těch "normálně" natočených oddechových béčkových horrorech s podobnými stupidními zápletkami...

plagát

Paranormal Activity 2 (2010) 

Posledních zhruba dvacet minut bylo celkem koukatelných, dočkali jsme se i částečného vysvětlení prvního dílu, třeba toho stupidního konce. Ale ta víc než hodina nudy, která tomu předcházela, byla fakt otravná. Pokud jsem byl u prvního dílu aspoň trochu zvědavý co z toho nakonec vyleze, tady už ne a hrál jsem si při filmu hru na mobilu. Ale viděl jsem už mnohem horší sračky, dvě hvězdy za konec a za celkem slušnou lekačku v šedesáté sedmé minutě.

plagát

Paranormal Activity (2007) 

Tedy čekal jsem větší nudu, podle některých ohlasů. Zpočátku se mi film dokonce velmi líbil, jeho pomalost mi byla příjemná, trefil se mi asi ten den zrovna do nálady. A byl jsem docela zvědavý, jak se bude příběh vyvíjet. Jenže on se příliš nevyvinul a navíc hlavní postavy mi nebyly vůbec sympatické. No a ten stupidní konec to zazdil, jinak bych dal aspoň za tři.

plagát

127 hodín (2010) 

Nejdřív k režii: nic pro staromilce, Boyleův styl je hodně rychlý a moderní. Někdy mi ta modernost přišla až příliš křečovitě chtěná, třeba úvod s titulky mě od filmu téměř odradil. Ale pak se tempo i styl zklidní a nakonec se mi ten způsob režie docela líbil a dobře se mi na film koukalo, vizuálně je to hodně povedená záležitost. A silně sugestivní. K ději: toho borečka mi nijak zvlášť líto nebylo, tyhle adrenalinové egomaniacké typy fakt nemusím, ale respektuju ho, frajer (pokud tedy film příliš nelže, knihu jsem zatím nečetl). (A mimochodem originální A. Ralston vypadá na konci mnohem sympatičtěji, než Franco). A když jsem si při lámání chleba, tedy ruky uvědomil, že v předloktí jsou kosti DVĚ... a potom ta následná řezničina tupým čínským pseudošvýcarákem... má úcta. Líbila se mi hodně třeba scéna se skokem do vody, nebo ta halucinační s rostoucím proudem vody po dešti, taky konec je výborný. A úchvatná příroda, podobné soutěsky jsem kdysi procházel v Kappadokii, ale v porovnání s touhle čarokrásnou krajinou Kappadokie v mých vzpomínkách trochu bledne. DODATEK: Přečetl jsem knihu Arona Ralstona a každému, komu se líbil tenhle film, ji všemi deseti doporučuju. Perla outdoorového existencialismu. Nejenže se dopodrobna seznámíme s "filmovou" scénou Aaronova uvíznutí v kaňonu, přes jeho náročnou rekonvalescenci až po uzdravení, ale i s mnoha dalšími extrémními adrenalinovými zážitky, které tomuhle osudovému vyvrcholení předcházely. Třeba přetahování se o jídlo s medvědem, skoro-utonutí v ledovém Coloradu, zasypání lavinou, desítky zimních sólových výstupů na coloradské čtyřtisícovky, domácí léčba omrzlin a další šílenosti. A.R. zkrátka pokoušel osud tak dlouho, až se mu to vymstilo. Nicméně jeho "borečkovství" to nezlomilo a na konci tvrdí, že ničeho nelituje a všechno by zopakoval znovu úplně stejně. Možná mluví pravdu, možná kecá, ale i když mě krká jeho sebevzhlíživost, má můj obdiv.

plagát

Útek do divočiny (2007) 

Tak tenhle film mě fakt hodně potěšil. Četl jsem nejdřív knížku a měl už tedy o Christopherovi nějakou tu svou představu, ale z filmu jsem nebyl ani trochu zklamaný. A k obsahu - taky jsem už od dětství toužil po osamělém životě v divočině, po ztroskotání na liduprázdném ostrově a podobně, takže mi jsou postoje i názory hlavního hrdiny hodně blízké. S věkem však už u mě převažuje nad city rozum, takže musím na jeho adresu bohužel konstatovat, že byl nejenom hodně naivní, ale i tvrdohlavý, šel zkrátka úplně zbytečně hlavou proti zdi, ale aby jí rozbořil, na to ani ta jeho tvrdá palice nemohla stačit. Příroda zkrátka není žádná matka-ochranitelka, je přísná, nemilosrdná a lhostejná vůči našim sebelepším (nebo jakýmkoliv jiným) úmyslům. Christophera stál tenhle fakt život, ale stejně mu tak trochu závidím to, že měl odvahu a vůli jít nekompromisně a přes překážky za svými ideály a žít v souladu se svým přesvědčením. A taky ho obdivuju za jeho bezváhavé odolání lákadlu pohodlného konzumního života. Škoda, že pro únik z naší všeobklopující civilizace musí dneska člověk volit stále extrémnější místa; kdyby Země nebyla tak přelidněná a Christopher Supertramp mohl dát před severskou tundrou přednost nějaké pohostinější oblasti, asi by přežil mnohem déle. Ale lepší zhebnout mladej a svobodnej, než skončit na LDNce na kapačkách a srát do pytlíku, že jo...