MickeyStuma

Tak trochu jiná cesta do ztraceného světa. Příběh z období 1. světové války kdesi v oceáně, který se vyvine zcela neočekávaně. Nejdříve ryze válečný žánr avšak náhle se měnící ve fantastický. Takže nejdříve německou ponorkou potopení britské lodě s následujícím vzetím přeživších na palubu a doplutí k nějakému ostrovu. Pozoruhodné je, že vodní průduch do nitra ostrova, kterým ponorka proplula s následným vynořením na jezeře uprostřed džungle, jakoby připomínal určitý český snímek od Karla Zemana. Ona je vůbec zřejmá inspirace od snímků tohoto režiséra, neboť co se týče některých scén s pravěkými zvířaty… No nic. Film je natočený dobře a za své vizuální efekty se nemusí stydět ani dnes. Technické triky byly využity jak jen to šlo. Film je zábavný a jako takový je z něho vskutku nezapomenutelný zážitek. A tak se dá považovat za vyjímečnou klasiku svého žánru. A co se týče samotného konce příběhu, to asi málokdo čekal.

Westernový příběh o rivalitě a moci je především příběh konverzační a v tom je zřejmě ten nejhlavnější problém. Děj neoplývá žádným napětím, tudíž moc nechytne i když je tempo vcelku rychlé. Krátká stopáž je přínosem hlavně co se týče absence natahovaných scén. Na obraz byl použit Technicolor, takže barva kraluje. Příběh svojí přílišnou jednoduchostí vynucuje předvídavost vývoje děje už v první polovině příběhu, což na filmovém zážitku také moc nepřidá. Ale jako odpočinkový film na nedělní odpoledne je skvělý. Stačí jen poslouchat dialogy a nijak zvlášť u toho nepřemýšlet.

V džungli havaruje soukromé letadlo se čtyřmi pasažéry a Tarzan se jim rozhodne pomoct. Ale to by nebylo, aby se také neobjevil problém. Zákeřný lovec Tusker Hawkins spolčený s domorodci jim připraví pěkně horkou chvilku. Jednoduchý děj klasického dobrodružného snímku, ve kterém si roli Tarzana s chutí zahrál Gordon Scott a jak už dnes víme, udělal tak celkem šestkrát. Příběh má romantický nádech a typické humorné scény se zvířaty. Zde vyobrazený Tarzan vyniká chytrostí a vůbec neobvyklou inteligencí. I plavat kraula se naučil. Snímek je více konverzační, ale na 50. léta nic neobvyklého. Konec sice krapet postrádá logiku, ale budiž. Film pro celou rodinu, který neurazí ani dnes.

Po technické stránce na svou dobu naprosto úžasný snímek, ke kterému mnohé pozdější nesahají ani po paty. Na takové speciální efekty vytvořené koncem 50. let je radost se dívat. Děj si jde samozřejmě od knižní předlohy svou cestou, ale i tak je napsaný působivě. Výprava impozantní a dobrodružná atmosféra na úrovni. Film je zábavný a okouzlující. Podzemní svět byl zpracován skutečně realisticky. Film pro celou rodinu natočeného v systému CinemaScope s průzračnými barvami. Ve své době jeden z nejlepších fantastických a nezapomenutelných filmů. Alespoň pro diváky. Od TV tohle raději ať nikdo nečeká. Bylo by to marné.

Dobře napsaný westernový příběh mající v sobě i jistou kritiku své doby. Na indiánském území vyroste malá vojenská posádka a jako obvykle se to indiánům nelíbí. Okradou tři zkušené lovce a ti rozhořčeně zajdou na posádku pro kompenzaci. A jak už to bývá, tam se začne chystat na indiány útok. A to ani ti nezůstávají nečinní. Jenomže tady naráží nezkušenost a odhodlání velitele na indiány zaútočit za každou cenu i bez ohledu na ztráty ve vlastních řadách. A tak hrdina příběhu Jed Cooper zakročí. Podaří se mu boj odvrátit? Drama z divokého západu jednoho zálesáka stojícího mezi lstivými indiány a nezkušenými vojáky je velmi zajímavým počinem. Jed Cooper se dostal do situace, kde mu smrt hrozí jak ze strany vojska, tak i ze strany indiánů. Způsob jaký zvolí je odvážnější než by kdo čekal. Zpočátku vypadá jako surový negramotný křupan neustále se opíjející alkoholem. Kdo by od takového čekal nějakou odvahu. Dokonce se zakouká do plukovníkovy ženy, takže se do děje vsadila i mírná romance. Opět jsou použité nádherné scenérie místní krajiny. Snímek je stylový, pevný v základech a kritický na vojenské velení. Dnes už bohužel málo známý a je to škoda.

Superhrdinský ruský snímek byl alespoň u nás prezentován jako odpověď na americké filmy stejného žánru a tak je jasné, že současná protiruská nálada se podepíše i na hodnocení. Natočit to Číňané, Japonci, Korejci či Francouzi, už by se na to hledělo jinak. Spíše než jako odpověď vzdává takovýmto filmům hold. Z mnohých cituje a přenáší na ruskou půdu. Avšak scénář je velmi málo zpracovaný a tak nepřekvapí ani na takový film neobvykle krátká stopáž. Chybí vývoj postav, což velmi ztrácí na charakterech. Příběh ale má smysl, když jde dějově o plány špatných lidí. Superhrdinové přicházejí ve všech tvarech, velikostech a přesvědčení a není na tom nic špatného, že se ruská kinematografie přidala. S CGI i ruští tvůrci umí pracovat a je to vidět v každičkém záběru. Grafika je prostě bezchybná a vyobrazené postavy jedinečné a přizpůsobené svým vlastnostem jako u každého jiného superhrdiny. Takže je to jasné. Ruští tvůrci rozhodně překvapili, ale příště by to chtělo více zapracovat na scénáři.

Snímek nelze jinak brát než jen jako vzpomínku na devadesátá léta a s tím spojený stejnojmenný seriál. Už začátek nás v tom přesvědčuje připomínáním všeho, o co v seriálu šlo především. Záchranné akce a nábor nových záchranářů v typické soutěži a jejich morální výchova. Nechyběl ani nějaký ten krimi žánr a právě vtom se dál veze tento film. A tak se byť s jinou tváří vrací Matt Brody (zde jako nabubřelý nováček), Summer, C.J. Parker, Stephanie Holden, a hlavně Mitch Buchannon. Scénář však bohužel vyznívá křečovitě ve snaze pobavit a přinést typickou plážovou atmosféru se silnými a svalnatými chlapci a sexy děvčaty. A s tím je hodně velký problém. Kromě Mitche a Matta nejsou ostatní postavy rozvinuty a tak spíše vypadají jako nutnost doplnění stavu. Setkání Mitche s Mitchem, tedy Dwayena Johnsona s Davidem Hasselhoffem je vcelku příjemným a vtipným zpestřením, ale příchod Pamely Anderson je naprosto zbytečnou záležitostí. Seriálové příběhy byly dosti volné a plynulé. Tato filmová připomínka je naopak značně uspěchaná. Atmosféra se přizpůsobila dnešní době, což byl správný tah, ale opravdu to chtělo na tempu krapet zvolnit. Takže jak je výše napsáno, film divákům, kteří na původním seriálu vyrostli, připomene dávné časy, ostatní to spíše zavrhnou.

Klasika francouzské detektivky tzv. nové vlny polemizující mezi uměním, literárním pojetím a snad i kapkou noir. Velký dům s rodinou, kde to funguje poněkud ledabyle, a kde jsou vzájemné vztahy na pomezí skromnosti, nenávisti, rodinných a majetkových záležitostí. A v takovém prostředí dojde k vraždě. Dramatický příběh je velmi dobře natočený a hereckými protagonisty zahraný. Charaktery postav jsou ve své podstatě dobře vyobrazeny a jisté divadelní rozpoložení dialogů a herectví tomu dodává na atraktivitě. Zní to divně, ale vražedná scéna je to nejlepší, co tu je k vidění. Příběh se musí velmi pečlivě sledovat k pořádnému uchopení dějové linky. Polemizuje se, že se tímto filmem dokonce inspiroval i samotný Alfred Hitchcock, ale těžko posoudit. Snímek je kromě scénáře a pojetí zohledněn i po obrazové stránce. Na každičký detail byl brán ohled a tak je každičké filmové okénko skutečně jako obrázek. Nejen strukturou barev, ale i využitím prostoru. Film je dnes už spíše pro náročného diváka, takže neosloví leckoho a upřímně, je to škoda.

Další východoněmecký western poukazující na vůli přistěhovalců poslat místní Indiány do rezervací a tentokrát o mladém náčelníku kmene Seminolů Osceolovi, usilujícího o mír, avšak zároveň varujícího o zrádnosti konání bělochů. Příběh ve své podstatě stejný jako předchozí z této tvorby, avšak v jedné věci přeci jen odlišný. Do příběhu jsou tentokrát zakomponováni i černoši a problém s otroctvím, takže po dějové stránce tu není jen nenávist k indiánům, ale zároveň i k afroameričanům. Jinak se to stále veze na stejné šabloně. Více jak o westernové dobrodružství se jedná o westernové drama, které dnes svoji atmosférou nijak zvlášť moc nenadchne. Scénář je značně jednoduchý, cílený svojí myšlenkou a však bez nápadů a vůlí po dějové stránce přinést něco nového. Pro televizní posezení po náročném dni však zcela vhodný. Nenutí u děje přemýšlet a tak se stává nenáročnou odpočinkovou záležitostí.

Romantický snímek z prostředí Indie, o kterém se dá se říci, že takových je skutečně jako šafránu. Indická exotika, britská dospívající dívka a její příběh první lásky, který sama vypráví. Názvosloví -řeka- je použito ve smyslu prožitku života lidí. Ano, řeka života je tažným lanem objektivní myšlenky lásky spojené z představivostí, nedosažitelnosti svého snu a slz. Řeka jako symbol nekonečnosti plynoucího života a nástrah. Postavy příběhu zažívají trvalost řeky v kontrastu povahy své existence. Bolest a radost tří žen, které jsou odlišné a ve svém smyslu přesto podobné. Podobné touhy, zmatené emoce, nedosažitelnosti svých snů a zklamání. Avšak stejně jako plyne řeka, i dál plyne lidský život. Cyklus života pokračuje. Sedět u břehu a dívat se se slzou v oku jak voda v řece proudí dál naznačuje, že i život proudí dál a že nic není ztraceno. Prostředí indického venkova jen z části poukazuje na indickou kulturu, ale to je jen jako takový menší doplněk místa dění. Klasický film o lásce tří dívek k jednomu muži s hlubokou filozofickou myšlenkou, který má co říct i dnes.