MickeyStuma

´Akty násilí.´ Příběh o unesené dívce obchodníky s lidmi, kterou začnou hledat bratři a snoubenec. Běžné téma přeci jen zpracováno krapet jinak. Přitažlivým na snímku je jako obvykle Bruce Willis, ale u mnohých může dojít ke zklamání. O hlavní roli v jeho případě totiž v žádném případě nejde. To přenechal jiným a udělal dobře. Přeci neudělá stejnou chybu jako Stevem Seagal, který se naopak od toho ne a ne odpoutat. Příběh je více dramatický jak akční a směle se houpe nad faktem, jde-li o záchranu a nebo spíše o pomstu. Je to tak nerozhodné, že to vypadá na oboje. Snímek vlivem námětu nutí porovnávat se sérií ´96 hodin´, kde byla nastavena laťka hodně vysoko, ale zcela zbytečně. K porovnávání není takřka nic. Snímek si jde svou cestou v jednoduché nenáročné zábavě bez nutnosti tlačení na pilu k akci. Právě tento fakt akčně založené jedince nejvíce zklame. A dobře jim tak. I když dva dělají totéž, nemusí jít vždy o totéž. Takže snímek více dramatický než akční, který i v tomto ražení má rozhodně něco do sebe.

Agent FBI Jerry Cotton do třetice a se stejnou literární grácií jako předchozí snímky. Technické postupy 60. let, jako třeba zadní projekce či použití malých modelů, jsou sice na dnešní dobu, kdy jsou filmy přecpané CGI efekty, krapet úsměvné, ale na druhou stranu je to klasické kouzlo filmového umění. Případ: krádež dvaceti barelů nebezpečného nitroglycerinu, který se dostal do rukou teroristů. A jako vždy jde o hodně. Napětí už vlivem zubu času sice dosti pokulhává, ale jinak se stále jedná o příjemný divácký zážitek. Zvláště pro čtenáře literárních sešitů.

Překrásný dojemný snímek o jedné etapě života královny Viktorie, který to bude mít setsakramentsky těžké. A není divu, neboť celkově vyznívá hodně propagandisticky. Vypráví příběh ze sklonku života britské Královny Viktorie, ke které přijede z Indie obyčejný úředník, aby se zúčastnil jejího jubilea. Královna unavená z dvořanů a cítící se osaměle se prokáže laskavostí a zájmem o něj. Dojde k hlubokému přátelství, ke kterému dvůr nevzhlíží zrovna okázale. Královna projeví zájem o indickou kulturu a muslimskou víru, což ji přivede se dívat na svět jinýma očima. Projeví se u ní lidskost a pochopení, a tak přejde k činům, které jsou však v rozporu anglikánské církve, což pochopitelně vyvolá protesty královského dvora. Příběh je místy úsměvný, líbezný a hlavně citový. Slzu na konci všeho vyprávění může uronit mnoho divaček. Otázkou také je, jestli ukončení všeho dění plné krutosti a zášti vyvolá odpor. Ono to vypadá, jakoby k tomu snímek celou dobu směřoval. Muslimská víra je tu prezentovaná daleko lidštěji narozdíl od anglikánské církve. Na snímku si dali tvůrci hodně záležet a je to znát každou scénou. Za zajímavost stojí, že se tento snímek označuje jako neoficiální volné pokračování filmu ´Paní Brownová´ z roku 1997, kde si taktéž Judi Dench s chutí královnu Viktorii zahrála.

Jak už to ve své době bývalo zvykem, na velký film velkého příběhu se použili velcí herci a fenoménu bylo učiněno za dost. Jak je ihned na začátku řečeno, příběh byl natočen přesně tak, jak se odehrál, jen s pochopitelných důvodů byla změněna veškerá jména. No tak doufejme. Děj na nic nečeká a hned na začátku se spekuluje nad útěkem. Samozřejmě nechybí připomenutí Ženevské úmluvy v bodě o zacházení s válečnými zajatci. Plynulé tempo dává všemu přirozený řád a tak máme možnost vidět nespěchajícím dojmem přípravy, řešení problémů, samotný útěk a další následující události. Atmosféra se nese odlehčeným dojmem, takže absence nervydrásajících scén či brutality nebrání film shlédnout i mladším divákům. Pro ty starší je samozřejmě rozporuplná atmosféra v táboře, kde není nouze o dobrou stravu, čisté oblečení a zábavu, ale takovéto vyobrazení není nic neobvyklého. Příběh nemá žádného hlavního hrdinu, byť se zdá, že je to Hilts v podání Stevena McQueena. Ne, jen na sebe herec upoutává pozornost a nic víc. Postav je tu nemalé množství a každý má své pevné místo. Nakonec po útěku děj ani jednoho nevynechává. Film tedy celkově spíše vyznívá zábavným dojmem, což někoho zklame, ale někoho i přivede k úžasné filmové podívané. Tak či onak, dílo je to skvostné a není od věci, že je zařazen mezi významnou filmovou klasiku.

Antikrist v těle Damiena Thorna je nyní na vrcholu sil a poznání, ale nějak to tak nevypadá. Jeho charakter sice touží po ovládnutí světa, ale tohle můžeme vidět v kterémkoliv snímku jakéhokoliv žánru. Damien ve zcela prvním díle byl vskutku ďábelský už ve svém výrazu a tajemné hrůzné činy kolem něho dokázaly v divákovi vyvolat husí kůži. Ve druhém pokračování to již skřípalo a zde ve třetím bylo dílo dokonáno. Děsivá temná atmosféra je naprosto pryč a nic, co by mohlo zaujmout, tu prostě není. Laťka prvním snímkem byla sice nastavena značně vysoko, takže snad ani nešlo očekávat v pokračování něco podobného, ale tohle skutečně vyznívá nepovedeným dojmem. Jako samostatný film bez pojmenování postavy Damienem by v podobě televizního snímku mohl postačit, ale že patří do série, bohužel.

Nefalšovaná akční zábava dělající si legraci ze sebe samého. Tom Cruise je tu ve své roli tajného agenta Roye Millera v podstatě ve stejné pozici jako v ´Mission: Impossible´ , jen si z toho nesmírně utahuje. Lze v tom vidět i Jamese Bonda, čímž by se dala vysvětlit pozice ženské postavy June Havens v podání Cameron Diaz. Ano, myšlenka míří na Bond girl, ale záleží na úhlu pohledu. Vyloženě o parodii se nejedná, avšak když tento snímek porovnáme se starším s Leslie Nielsenem pod názvem ´Bláznivá střela´, mají hodně společného. Příběh je plný honiček, přestřelek, neočekávaných zvratů, humoru a romance. Děj má švih a výraznou kameru. Chvílemi je tempo sice zbytečně přibrzďováno, ale na druhou stranu na oddechnutí asi pro někoho dobře. Ne, tohle není další temný snímek o tajném agentovi, tohle je pouze letní legrace na letní večer.

To, že se Luc Besson se svým snímkem ´Brutální Nikita´ trefil do černého je opět potvrzeno jihokorejskou produkcí, kteří se po Hollywoodu, byť s velkým odstupem, také rozhodli natočit svůj remake. Začátek silně navnadí nesmírnou brutalitou, jak je v asijské kinematografii zvykem, navíc nasnímané pohledem první osoby. Dojem, že tak poběží celý snímek je však zcela mylný. Po první scéně je už kamera běžná a po ukončení úvodní akční masáže se vše odehrává již v žánru dramatického thrilleru. To až samozřejmě rozbourá známá přestřelka v kuchyni. Scénář se drží šablony, jak ji Luc Besson nastavil, ale dějově si jde svou cestou, takže očekávané scény se sice naskytnou, ale nejsou předem odhadnutelné. Tvůrci si s tím zkrátka pohráli tak, aby se nejednalo pouze o věrnou kopii. A byl to dobrý tah. Snímek je vhodný pro všechny bez rozdílu jestli někdo viděl francouzský originál či americký remake. Drží se svého, nevyvolává pochybnosti a je skvěle podpořen excelentním výkonem Kim Ok-Bin. Snímek tedy připomene známou Nikitu, ale i v mnohém překvapí.

Druhý snímek o agentovi FBI Jerry Cottonovi je natočený ve stejném roce jako první a je o poznání lepší. Styl 60. let je na snímku znát ve všech směrech a tím se stal svým způsobem okouzlujícím. Technické postupy jsou na svou dobu přirozené i když dnes už okaté. Scény za použití zadní projekce byly v rámci zjednodušení běžné. Zato nádherně nasnímané scenérie na New York a ulice v něm se staly historickým svědectvím doby. Příběh je jednoduchý, místy až naivní, ale takové byly i sešitové romány. Ani dnes v době velmi akčních a efektových snímků toto nijak neuškodí. Naopak. Pro odpočinkový filmový zážitek velice vhodné.

Zemře dítě a jako náhrada se rodičům nechá udělat klon. V tomto případě zcela první klon na světě. Nic není problém, nic není překážkou. Co ale věda neví, je to, jak se klon začne chovat po překročení věku úmrtí původního dítěte. Zajímavá myšlenka zajímavě zpracována. Bohužel však několik věcí zůstává nevysvětleno, což je chybou největší. A nebo se tím nechala otevřená vrátka pro případné volné pokračování? Film by mohl být daleko více temnější, ale takováto atmosféra byla zřejmě úmyslem. Ve vyobrazení děsivých scén se zase až tak moc na pilu netlačilo, takže hororový nádech je sice přítomný, avšak držený za uzdu. Mysteriozní drama si pohrává s určitou myšlenku, avšak dějově toho zase až tak moc překvapivého nepřináší. Vývoj se dá odhadnout a to divácký zážitek spíše kazí. Takže obyčejný průměrný snímek, který za shlédnutí stojí, ale nesmí se od toho moc očekávat.

William Gibson velmi dobře podchytil dystopický svět budoucnosti, ve kterém do lidí vpravují implantáty pro zlepšení těla a pro lepší vjem vizuálního kyberprostoru. Velice trefně se přiblížil současnému věku z hlediska nadpřirozené vlády a technologie, která je součástí života lidí. Povídka a její přepis do scénáře má mnoho současného a snad i budoucího. Mnozí kritici vzpomínají na Matrix, ale čert ví, jestli se Wachovski neinspirovali, neprohlédli mnohé chyby v tomto snímku, úmyslně neangažovali Keanu a nevytvořili svět daleko inovačnější. Tak či onak, námět měl jistý potenciál, ale filmově to bohužel nějak nevyšlo. Ve scénáři je toho moc natlačeno do malého časového rozhraní a tak jsou mnohé situace hodně těžkopádné, bez inovace a nějaké smyslnosti. Chybou je tedy zoufalá plynulost a hlavně rapidně malý rozpočet. Tohle chtělo víc. Hodně víc. A delší stopáž pro plnohodnotnější vývoj děje a situací hlavně kvůli větší srozumitelnosti. Tento snímek se dle představ nepovedl a je to jako obvykle škoda. William Gibson svoji vizi napsal dobře.