MickeyStuma

Stav zoufalství a beznaděje zpracováno zase poněkud jinak. Colin Farrell a Nicole Kidman v rolích rodičů, kterým pomaloučku před očima umírají děti a nikdo neví proč a jak to zastavit. Má v tom prsty vzhledově obyčejný mladý kluk, který se dostal do přízně rodiny? Na povrch vyplouvá jistá skutečnost, která vysvětluje proč se tak děje, ale záhadou stále zůstává jak. Netradiční mysteriózní snímek natočený více v artovém stylu, takže hororoví fandové nechť okamžitě zapomenou na stále populární americké lekačky či japonskou atmosféru. Psychologický thriller obsahuje pro odlehčení mírné komediální prvky, jinak je plný metaforických forem a jistého napětí. Tajemství je hlavní devizou, ale v měřítku je i jistá absurdnost a hlavně povrchnost. Kamenná tvář Colina Farrella snad takto ještě k vidění nebyla. Snímek svým pojetím hodně těžkopádný, ale na druhou stranu se jedná zase o něco nového. Film jen pro filmové fajnšmekry.

Na snímek by se dalo vzhlížet ze dvou pohledů. Z jedné strany jako na životopisný příběh harvardského psychologa a vynálezce doktora Williama Marstona, který pracoval na detektoru lži a vytvořil dnes velice známou komiksovou postavu Wonder Woman (mimochodem zde máme možnost poznat, jak byla původně charakterově vykreslena), a ze strany druhé jako na milostný film o jedné poněkud nekonvenční lásce. Druhá možnost je však přeci jen dějově silnější. Polyamorální styl života byl velice provokativní už na počátku 20. století, kdy se příběh odehrává a jestli je tak i dnes je mnohde na diskuzi. Snímek je natočen naprosto neutrálním dojmem, takže se danému tématu tvůrci nijak nevysmívají a naopak taková vztah ani neospravedlňují. Je to jen pouhopouhý příběh lásky, navíc posvěcené detektorem lži, jakou William, Elizabeth a Olive prožívali. Mravokárci si budou škubat vlasy, někdo se na to bude dívat rozčarovaně, někdo přejícně. A o to tu jde především. Každý divák nechť posoudí sám a vytvoří si na danou věc svůj vlastní názor. Snímek je atmosférou hodně komorní, takže kdo u takových filmů usíná, není to nic pro něj.

Čtvrtý snímek s Bourneova světa, avšak bez Bournea. Zajímavý tah především ukazující, že se v oblasti tajných služeb dějí i jiné věci, avšak mající s tím kolem Bournea nemálo společného. Atmosféra krapet polevila, ale o nudu se v žádném případě nejedná. I očekávané adrenalinové honičky, kterou je Bourneova série pověstná, se divák dočká. Jason Bourne je tedy v tomto příběhu pouze jmenován. Události se však vlastně odehrávají současně s ´Bourneovo ultimátum´. Dalo by se říci, že se tímto filmařsky parazituje na předchozí trilogii ve snaze vyždímat z tématu co se dá, ale nakonec, proč ne? I když souhlasím, že bez Bournea to už prostě nějak není ono. Na druhou stranu to však na kvalitě nijak neubralo a i Aaron Cross v podání Jeremyho Rennera má co ukázat.

Tento film je věnován Granite Mountain Hotshots a jejich rodinám a pojednává o požáru u Yarnellu, kde při zásahu došlo k největšímu úmrtí požárníků od útoku 11. září. Je to pocta odvážným mužům, kteří riskují při každodenním boji s divokými požáry a jejich podporujícím rodinám. Ale pozor, snímek v žádném případě není natočen ve stylu popkornové zábavy plného hlášek a hrdinství. Celý děj je pojat přirozeně, reálně, zkrátka tak, jak se věci skutečně mají. Není tu žádná hlavní postava. Každý je tu sám za sebe se svými pracovními i soukromými problémy a radostmi. Devizou je ohromné kamarádství a emocionální boj jednotlivce. Scenérie hor a kopců jsou nádherným doplněním stavu přírody a hrozby takového mohutného požáru. I CGI jsou naprosto na jedničku. Životní děj plyne přirozeně a vede k zamyšlení na některými charaktery. Každý bojuje s vlastním osudem a všichni společně s požárem. Konec vyprávění však naprosto šokuje. Na city se sice tolik netlačí, jak by se v takovém případě dalo předpokládat, ale právě vlivem reálného zpracování s ohledem na vnímání okolí a přirozené psychologie člověka vývoj nečekané a hlavně nepředvídatelné události v soucitném divákovi skutečně zamrazí. Snímek hranic artu nedosahuje a možná je to škoda, ale i tak se jedná o zatím nejlepší a nejreálněji zfilmovaný příběh o likvidaci požáru, jaký lze v poslední době spatřit.

Hon na Jasona Bornea do třetice a pod novou záminkou. A hned na začátku s plnou vervou. Napětí by se dalo krájet, akční kamera typicky roztřesená a jedna zběsilá akce vedle druhé. Akční scény opět řezané, že sekvence trvají tak neskutečně krátkou dobu, až je velice obtížné sledovat, co se vlastně právě děje. A v tom je kupodivu ono kouzlo. Na druhou stranu jsme však už tohle všechno měli možnost vidět minule. Překvapení se tudíž nekoná. Na atraktivnosti to ale neubralo, a tak se alespoň drží nastavená laťka. Snímek dokončuje trilogii, kde se Jason snaží zjistit svoji vlastní identitu. Scénář dobře napsaný a dobře natočený, i když ta akční kamera je pro mnohé jako pěst na oko.

Že život není peříčko ví každý, avšak nikdo si neumí ani představit životní situaci sedmnáctileté Ree žijící v prostředí missourské divočiny. Sebeobětování ve prospěch své rodiny za cenu všeho a to jenom proto, že jim to otec svou nezodpovědností a vlivem jiné životní dráhy zařídil prostě jinak. Depresivní atmosféra na pomezí lehčího zoufalství ovlivňováním okolí dává ostrou realistickou skutečnost nelehké snahy bytí. Kamera zabírá krajinu šedých kopců, výhledy na mobilní domky, zrezivělá vozidla a různá náčiní či na holý strom v popředí a to pro podporu rozpoznání chudého venkova, kde to nikdo skutečně v ničem nemá v rámci přežití lehké. Jedná se o silný citový příběh v pomalém rytmu vyprávění o ztělesnění odhodlání a neúprosné vůle, který je dobře napsaný, natočený a zahraný. Snímek však spíše pro filmové fajnšmekry.

Režisér a scénárista Ringo Lam nebyl k vidění tak dlouho, až to vypadalo, že s filmovým řemeslem praštil, ale jak je tímto snímkem vidět, naštěstí se tak nestalo. Napsal a natočil kriminální thriller dle současných požadavků. Příběh se honosí větším smyslem pro realitu, což zrovna u hongkongského filmu ještě stále překvapuje. Doby, kdy jedna akce střídala druhou, jsou prostě pryč. Děj se vyvíjí nespěchajícím tempem a všemu dává svůj patřičný čas. Kamera pro větší autenticitu nádherně zobrazuje prostředí ulice i město samotné. Název v doslovném překladu ´Divoké město´ je zcela trefné, byť to právě realistickou kamerou mnohdy ani nevypadá. Kde působí triáda, tam je to divoké vždy. Hlavní postava si nehraje na akčního hrdinu, ale naopak všemu dává určitý prostor s velkou opatrností v rozhodování a následných činů. Prý se snímek označuje také jako neo-noir. Ale ano, dalo by se s tím souhlasit. Snímek naplňuje poutavý příběh námětem sice neoriginálním, ale žánrově stylovým a svým zpracováním povznášejícím. Ringo Lam opět nezklamal.

Stylové pokračování, při kterém nejeden divák samým napětí téměř ani nedýchá. Adrenalinová atmosféra jedinou minutou neupadá a striktně se drží svého. Jasonu Bourneovi jdou po krku a ten prokáže svoji profesionalitu takovým stylem, že snad i James Bond či Ethan Hunt bledne závistí. Jedna honička střídá druhou a ta ke konci je absolutním vrcholem celého filmu. Je tu i přítomna jistá emocionální filozofie, ale je otázkou, jestli si toho v onom akčním ražení vůbec někdo všimne. Našince potěší účast Karla Rodena v záporné roli, avšak zamrzí, že nemá v ději více prostoru. Takhle se tu prostě pouze jen vyskytuje a to je všechno. Jestli se jedná o nejlepší akční film svého roku vzniku je otázkou, ale je fakt, že laťku má postavenou hodně vysoko.

Varšavské povstání zase pro změnu z jiného úhlu pohledu, avšak postavené na faktech a v mnohém i originálním až šokujícím pojetí. Výbuch budovy, po kterém všechny přítomné na ulici srazí tlaková vlna s následným krvavým deštěm kusů roztrhaných těl by asi nechtěl zažít nikdo. Takováto brutalita ve své čisté podobě vystavená tak přirozeným způsobem bez skrytých konvencí snad k vidění ještě ve válečném filmu nebyla. Téměř by divák řekl, že film najednou přeskočil do hororové polohy. Příběh začíná jako obvykle mladistvým nadšením pro boj za svobodu, aby si pak všichni prošli naprostým peklem. Jsou tu vyznačeny charaktery hlavních postav a jejich osobní a rodinné problémy, které se vinou v souvislosti s danou válkou. Po citové stránce tu sice žádná scéna diváka tolik nezasáhne jako mnohé ve snímku Romana Polanskiho ´Pianista´, ale to je dáno hlavně tím, že je příběh zaměřen převážně na boj ve snaze ubránit město. I když takové pokusy tu jsou, jako například snaha dívky zachránit novorozeně. Výprava je naprosto dokonalá a dá se říci, že si na tom tvůrci dali stejně záležet, jako si dávají filmaři ruští u válečných filmů. Podíl na tom má i české ÚPP, které se opět vskutku vyznamenalo. Na snímku by se dalo pochválit mnoho. Národní film plný vlastenectví a solidarity a mezi válečnými filmy nejlepší evropský snímek a to na hodně dlouhou dobu.

´Akty násilí.´ Příběh o unesené dívce obchodníky s lidmi, kterou začnou hledat bratři a snoubenec. Běžné téma přeci jen zpracováno krapet jinak. Přitažlivým na snímku je jako obvykle Bruce Willis, ale u mnohých může dojít ke zklamání. O hlavní roli v jeho případě totiž v žádném případě nejde. To přenechal jiným a udělal dobře. Přeci neudělá stejnou chybu jako Stevem Seagal, který se naopak od toho ne a ne odpoutat. Příběh je více dramatický jak akční a směle se houpe nad faktem, jde-li o záchranu a nebo spíše o pomstu. Je to tak nerozhodné, že to vypadá na oboje. Snímek vlivem námětu nutí porovnávat se sérií ´96 hodin´, kde byla nastavena laťka hodně vysoko, ale zcela zbytečně. K porovnávání není takřka nic. Snímek si jde svou cestou v jednoduché nenáročné zábavě bez nutnosti tlačení na pilu k akci. Právě tento fakt akčně založené jedince nejvíce zklame. A dobře jim tak. I když dva dělají totéž, nemusí jít vždy o totéž. Takže snímek více dramatický než akční, který i v tomto ražení má rozhodně něco do sebe.