MickeyStuma

Těžko říci jestli se jedná o válečný či akční snímek, ale asi z každého něco. Pro nás se pyšní slovenskou stopou v podobě vybraných několika málo herců, příslušníků Martinského vojenského útvaru a natáčením přímo na Slovensku. Aniž by si to kdokoliv uvědomoval, tento filmový počin má jednu věc společnou např. se snímkem ´Rambo II.´ a tím je kritika způsobu velení vojenských sil. Situace, kdy se záchranná helikoptéra těsně nad cílem otočí a na rozkaz se vrací zpět stojí v obou filmech za porovnání. Jinak jiná doba, jiný příběh, jiný voják, jiná situace. Scénář má jasný cíl a natočen byl přesně tak, jak vypadala scenáristická vize. Režisér John Moore moc dobře věděl co dělá. Akční scény, napětí a vůbec celá vizualizace má drive. V žádném případě se nejedná o nic realistického ukazující hrůzu války. Po akční stránce však nezklame. Žádné zbytečné řeči, žádné dějové odluky jinam. Dějová linka je jasná, tvůrci se ji striktně drželi a tak tu máme dobře odvedený, byť neoriginální, moderní válečný film, který je ryze zábavný a z tohoto hlediska nijak nezklame.

Snímek vlivem svého zpracování spíše působí dojmem televizního mysteriozního thrilleru než snímkem určený na stříbrná plátna kin. Zaměřením se jeví spíše pro dámské diváky. Použitá šablona bohužel vyvolává předvídavost. Co také jiného čekat u dějové linky o ženě snažící se něco zjistit a vlastně vyšetřit za situace, kdy jí nikdo nevěří a jak se říká, hází klacky pod nohy. Ryze standardní děj nevykazuje žádné napětí či snad dokonce hrůzu. Ale na druhou stranu se kupodivu zdá být vcelku přesvědčiví. Nehraje se tu na kouzla a čáry či na nějaké nadpřirozené výjevy. Snímek tedy nenáročný, pro někoho snad i hloupý, určený zkrátka pro naprosto nenáročné diváky.

Stylový a svým způsobem emoční thriller z období 2. světové války mající naprosto pevný scénář, velmi dobré herecké výkony, výbornou kameru a vizuální efekty, za kterými stojí opět české ÚPP. Vlastně se jedná o romantický příběh dvou agentů, plný nerozhodnosti a přesvědčení. Příběh založený více na důvěrném vztahu, než na jejich odvážných činech. Robert Zemeckis přinesl snímek, jaký tady snad ještě nebyl. Mírná dramatizace, plynulejší a nespěchající tempo a stálá atmosféra přináší z válečného žánru skutečně netradiční nevšední zážitek. Brat Pitt a Marion Cotillard v hlavních rolích předvedli herecký výkon, že je nejeden divák na pochybách, zda charaktery svých postav vyobrazili tak jak jsou a nebo se jedná o nepřesvědčivý ponurý výkon. Ale to už u pomalejších filmů tak bývá. A tak tu máme oslnivé romantické špionážní drama mající v sobě takovou jiskru, že filmoví fanoušci válečných filmů tohle vezmou obloukem. Pro ně bude snímek spíše příliš ambiciózní.

Dějově zajímavá vize, která samozřejmě z historií nemá nic společného, ale v rámci dobrodružného spektáklu, proč ne. Ryze popkornový historický příběh přinášející děj plný drsných hlášek, bojů a zábavy. Po delší době se jedná dokonce i o emočně pohnutý akční film. Příběh bývalých ´křížáků´ a boje o trůn není nijak špatným filmovým přírůstkem. Temná stránka věci je dodržena, akční scény vydařené, dokonce je obsažen i hlubší podtext. Pravda, jen to prostředí je poněkud neobvyklé. Nicolas Cage opět v jiné charakterové rovině a nezdá se že by to nezvládl. A Hayden Christiansen? No, u něj takový standard. Snímek se v žádném případě nemůže brát vážně. Proč také. V knižní a komiksové podobě je takových halda, tak proč ne i ve filmu? Tento je příjemně sebevědomý a takových není zase až tak moc.

Lex Barker na chvíli nechal Old Shatterhanda Old Shatterhandem a pustil se do mayovek pro změnu orientálních. To u indiánek nezůstalo bez následků, ale to je již jiná kapitola. A kdo že je ten odvážný a čestný hrdina Kara ben Nemsi? Žádný strach, to nám hned na začátku prozradí Hadschi Halef Omar v podání Ralfa Woltera. Producent Arthur Brauner nechal vypracovat scénář ještě před natáčením své vlastní mayovky ´Old Shatterhand´, aby se přeci jen od té Ameriky krapet odlišil. Rodinný příběh má přes své dobrodružství i unylou pohádkovost, což kouzlo mayovek přeci jen krapet sráží na kolena. Humorný charakter Sira Davida Lindsaye a jeho sluhy je v rámci odlehčení vážnosti hlavní dějové linky přirozeným přínosem, ale v tomto případě čeho je moc, toho je příliš. Děj se zabývá posledním dobrodružstvím Kara ben Nemsiho v tomto kraji, jak prozradí konec, což svým způsobem vyznívá podivně. Je záhadou, proč se tak Brauner rozhodl. Nevěřil v přijetí diváků? Těžko říct. Každopádně se jednalo o příjemnou změnu. Mayovky z Orientu do dnes nejsou tak známé jako indiánky z Ameriky, a i když je děj očekávaně své knižní předloze na hony vzdálený, film jako takový potěší, i když na tom má největší zásluhu právě přítomnost Lexe Barkera. Přiznejme si, že bez něj by to prostě nebylo ono.

McFarland je městečko ve Spojených státech, kde žijí povětšinou Hispánci s nejistou budoucností a každodenní tvrdou dřinou. A udál se tam příběh, který se studio Disney rozhodlo přenést na stříbrné plátno. Jedná se tedy o film natočený na základě skutečných událostí, a tak jako obvykle má divák možnost na samém konci vidět fotografie některých skutečných aktérů. Na první pohled snímek vypadá jako sportovní, ale daleko více se poukazuje na společenskou jednotu a přizpůsobení stylu života. Film svým zaměřením dojme i přes fakt, že takových podobných příběhů už bylo natočeno vcelku hodně, čímž se bohužel tento stává naprosto předvídatelným. Je také v jistém smyslu inspirativní, což jistě bylo důvodem k natočení. Motivuje k myšlence, že talent je něco jako zdroj, který je potřeba budovat a to hlavně za pomoci druhých, aby byla posilněna vůle si věřit a překonat sám sebe. A tak je tu i hluboká myšlenka o přátelství, podpoře a odhodlání. Silný dějový vzorec, který skutečně funguje.

Ryze televizní snímek mající srdce a upřímnost. Snímek určený spíše pro starší diváky k odlehčenému odpočinku s nenáročným příběhem plného nadějí a úsměvů. TV stanice Hallmark si na takovýchto filmech vždy dala záležet a tak zasvěcení fanoušci nebývali nijak zklamáni. Krásné prostředí, vkusné kostýmy a sladký směr scénáře. To vše obohacuje romantickou atmosféru děje, v němž se mladý politický bojovník dobrovolně vzdává nečekaného vztahu, aby trávil čas v malém a přívětivém městě Nové Anglie, aby tam našel to, co hledal.

Extrémní dobrodružný snímek o vůli přežít v zimní divočině po ztroskotání letadla dvou charakterově a společensky naprosto odlišných lidí. Velmi zajímavý příběh podpořený překrásnými scenériemi ukazující různé techniky přežití, které nejsou žádným výmyslem. Milionář znalý různé věci a způsoby jen teoreticky a módní fotograf naopak neznalý ničeho. Charles Morse má snad všechny vlastnosti pro přežití. Odvahu, vytrvalost, motivaci, vynalézavost, optimismus a důstojnost. Naopak Robert Green se nemá pyšnit čím. Je zbabělý, žárlivý, chamtivý, podvodný. A oba mají nemalou touhu přežít a dostat se do bezpečí s ohromným a hodně naštvaným medvědem v zádech. Snímek po filozofické stránce velmi poučný. V takové situaci všechno souvisí se vším a tak se pro oba jedná o skutečnou a největší životní zkoušku. Příběh o přežití v divočině, který má co ukázat.

Co se týče ekohororů, nejčastěji se používají po desetiletí žraloci a krokodýlové. Tento se už dle názvu drží toho druhého. Snímků o zabijáckých krokodýlech už vzniklo tolik, že snad nic originálního ani přinést nejde. Pokud se tedy tvůrci nepustí do fantasie jako v případech žraloků viz. Sharknado. Tentokrát tu máme krokodýla v Thajsku. Dějová šablona je už skutečně filmařsky tak profláknutá, že od samého začátku je děj naprosto předvídatelný. A protože se jedná o film televizní, ční z toho ohromná levnost a, jak jinak, scenáristické chyby. Děj má mnoho děr a některé postavy, jako třeba Croc Hawkins v podání Michaela Madsena, jsou zbytečné. Pokus o atmosféru znatelný je, ale když je děj značně trhaný a chybí patřičná plynulost, diváka nemá šanci jakkoliv nadchnout. Pro noční televizní vysílání pro nespavce postačí, ale to je asi tak všechno.

Boris Godunov je historická tragédie ruského autora Alexandra Sergejeviče Puškina, která je ve své podstatě úvahou nad tím, jakou moc má při utváření dějin jednotlivec. Autor zde kritizuje způsoby, kterými se mnozí panovníci dostávají na trůn. Konkrétně se jedná o podvody a vraždy. Toto dílo je jedním z prvních Puškinových děl, které bylo vydáno roku 1825. Sovětské filmové zpracování z roku 1986 je zcela v konceptu své doby. Ohromné kladení důrazu na výpravu a scénář, avšak samozřejmě v zájmu politické vůle. A právě ta výprava ohromí. To je však ale pro běžného diváka všechno. Ano, právě statické literární vyprávění jen tak leckoho nenadchne, ale v zájmu k Puškinovu vyjímečnému dílu rozhodně stojí za zhlédnutí. Pro zfilmování se nejedná o látku zrovna jednoduchou. Puškinova poezie na prózu je setsakramentský oříšek i na zpracování pro divadelní prkna. Film má svoji hodnotu a protože není zrovna záživným počinem, jedná se o snímek určený jen pro skutečné filmové fajnšmekry.