Cival

Rád bych šel výš, ale u romance, která mi nerozbušila srdce prostě nemůžu. Pěkná atmosféra a malebná kamera tak akorát na míru, ale Keira mi úplně neseděla, některé holky včetně Imeldy přehrávaly a ty vizuální manýry s dvouminutovými jízdami mi nějak nešly do kupy s literárně rozkecanými dialogy. Asi jsem moc konzervativní a příliš přízemní, když vidím v zamilované slečně na útesu kýčařinu, ale... s tím člověk nic moc nenadělá. :-)

Podnětná intošina na jedno podívaná. Ne tolik "user friendly", místy až příliš neatraktivní a vlekoucí se, přesto cenná na zhlídnutí. Zajímavý (i když nekonkrétní a těžko shrnutelný) politický kontext se protíná s nezvykle řešeným komorním thrillerem s puntičkářskou psychologizací Auteuilovy postavy. 67%.

Škoda, že Spielberg Mnichov nenatočil třeba se Spikem Lee, možná by potom došel dál než k tuctovým dialogům na téma domov. Musím vychválit recenzi Vojtěcha Ryndy z Reflexu kvůli přesnému zhodnocení Mnichova jako "skvělého thrilleru se Spielbergem koktajícím nad aktuálními politickými otázkami". Každopádně výtečně natočeno, sedmdesatkovej styl díky Kaminskiho kameře parádně funguje, v některých momentech vyhání napětí do maximální možné míry... ale nepřekryje, že Spielberg není myslitel ani filozof, který by svůj film dokázal oprostit od svého ideově uhlazeného vypravěčství (nic na tom nezmění pár explicitně podaných mrtvol). V prvním plánu Steven přináší znovu své stěžejní motivy (rodina, otec-syn, otec-dcera), což mě štve dvojnásob kvůli tomu, že se komentář k palestinsko-izraelské otázce odbývá pomocí plakátové a typicky hollywoodské scénky s laděním rádia anebo již zmíněnými tuctovými dialogy o domovině. Spielberg nemá moc co říct (byť to říká efektně aa napínavě), a proto raději uhýbá do profláklé osobní roviny, do ničivého víru násilí, který jsme na plátně sledovali už mnohkrát (naposledy a mnohem sugestivněji v Dějinách násilí). Dal bych 70%, když by mě poslední záběr nedovolil vztáhnout Banovu intimní linii k současnosti jako docela hluboké, věcné a smysluplně zobecnitelné vyjádření vystupující proti krvavé pomstě. Ale pořád mě mrzí, že k samotnému tématu Izrael vs. Palestina neřekl Spielberg s kolegy něco duchaplnějšího. (Imho na to nemá při své sentimentalitě potřebný duchovní rozhled, proto ta úvodní poznámka o Spikeovi :-) P.S.: Hra na akcenty mi byla znovu protivná a Geoffrey Rush znovu přehrával.

Parádní pocta Frankiemu Steinovi, která sice někde kolem devatenácté minuty na čas ztratí dech, ale na závěr ho naštěstí zase dožene, nasadí do plic a... znovu potěší každého Burtonovce se vším, co k Timovi až dodnes patří. Tahle se skládá hold.

Velký omyl všech těch akademií, komisí a porot. Ang Lee promarnil velkou šanci, kterou mu věnovali výteční Jake Gyllenhaal a Heath Ledger, živočišné sexuální výboje mezi nimi a dojemná hudba Gustavo Santaolalla. Jenže když si odmyslíte homosexualitu, nezbude víc než nafouknutá a ve stopáži přetažená romance, která by v podání muže a ženy málokoho zajímala. Horské exteriéry a malebná kamera občas zavánějí kýčem a silné okamžiky ztrácí glanc pod zátěží falešných paruk, nalepených knírů a pochybného poklonkování aktuálnímu tématu. V zámoří ať si vavříny pro Zkrocenou horu klidně lečí netoleranci, přetvářku a úzkoprsost v americké společnosti, já ale necítím důvod, proč bych měl všední romanci o ne-zas-tak-neobyčejném vztahu povyšovat až k úrovni Tygra a draka. Pokud vás zajímá homosexualita, sáhněte po X-Men 2. Singer je chytřejší.

Málo skutečné hrůzy na nehorázně velkou porci buranství a umělé brutality, která neopouští nezáživný svět rekvizit a falešné krve. Roth navozuje atmosféru skrze gang cikáňat a poloprázdné nádraží ČD, takže je alespoň legrace. Ale vyvolávat děs prostřednictvím odlíčených modelek a zaplivaných putyk nemá minimálně pro Středoevropana ten správný efekt.

Cítím se jako loser, ale souhlasím s Looserem. :-) Televize za babku s ohromnými poruchami v dialozích, realizačními nedostatky (kolikrát je vidět, že nikdo nikoho nemlátí, i když se tak okázale tváří apod.) a nijakou chutí. Troja mě sice nebavila, ale pořád bych si jí dal stokrát, než podruhé Helenu.

Erotická komedie s oplzlými pohledy na bikini a asi pěti "žhavými scénemi" o úhrné stopáži cca 42 sekund. Jak kdybych se nevrátil o deset, ale alespoň o třicet let zkátky.

Tradiční televizní očistec pro nejmenší. Útrpná režie a produkční chudoba znovu utvářejí kombinaci, kterou se ČT odváží nabídnout jen těm nejmenším. Ale jestli tohle děti baví? Myslím, že ne.

Úžasný lexikon přehrávání. Tohle by se mělo promítat na fakultách mladým režisérům, aby ti věděli, jak ukočírovat velké hvězdy. Od Hrušínského po Bydžovskou všichni tlačí nesnesitelně na pilu, pořád na hraně divadelního vyčerpání. Ale aspoň mi to přepjaté deklamování dovolilo dost záchvatů smíchu.