Antarius

Dobrovolně se přiznám, že jsem pseudofanouškem Jamese Bonda. Knihy jsem nečetl, z filmů viděl jen od P. Brosnana dále. Mé hodnocení tedy vyplývá v porovnání s následujícími: Zlaté Oko, Dnes neumírej, Casino Royale, Quantum of Solace, Skyfall a samozřejmě Spectre. Tak tedy:::::::: Již od začátku jsem měl pocit, že tento Bond bude v něčem nej. Pochyboval jsem, že "nejlepší", tuto nálepku ode mne získal Skyfall. Začátek mne opravdu moc nevzal, scéna v Mexiku mi přišla spíš jako "musíme tam něco dát, ať se to nějak otevře." Ale dobrý, sundat barák během tajné mise, navíc neschválené, pro zasmátí super. Zbytek děje se vlastně celou dobu kvalitativně zlepšoval, a i když mám pocit, že v poušti to bylo vyřízeno nějak rychle, při mučení jsem se kroutil na sedačce - bylo mi nepříjemně, protože mám živou fantazii...au. Propojení všech padouchů z Craigovských Bondovek, plus to, že jsem doposud truchlil za M, se nicméně podepsalo na mých citech a já vůči tomuto filmu nemohu přistupovat jinak, než s otevřenou náručí. Q mne pobavil, smál jsem se i při Bondově dosud nejkratším "vlastnění" auta (z těch co jsem viděl, opět). Malilililinko mne zklamal vnitřní nepřítel, přišlo mi to dokonce trochu zbytečné. ALE, velké PLUS patří už úvodní scéně. Sam Smith mi naprosto, ale naprosto vyrazil dech, stejně jako Adele. Takže za mě Skyfall = Spectre = ***** = ABSOLUTNĚ PERFEKTNÍ FILMOVÝ ZÁŽITEK.

Dlouho jsem přemítal, zda přítelkyni vzít na Most špionů, nebo na Viktora Frankensteina. Přestože oba zbožňujeme steampunk, a tedy i viktoriánskou Anglii, všechny ty udělátka, módu, architekturu, prostě celkově tu dobu, zvolil jsem dle skutečné události a Hankse, který doposud v každém filmu, který jsem s ním viděl, podal naprosto strhující výkon. Přestože přítelkyně nevěděla až do začátku filmu, na co že jdeme (to jsem úspěšně tajil), a sama mi přiznala, že prvních pět minut téměř usnula, zbytek filmu jsme oba sledovali s napětím hodným elektrického plotu Jurského parku. Představa, že se to opravdu odehrálo v nás ještě umocňovala dramatičnost celého příběhu, a i přes občasné vtipné scény a hlášky ruského špiona "Pomohlo by to?" jsme cítili, jak se do nás vlévá kus historie, která, kdyby dopadla jinak, jsou dvě třetiny naší modré planety radioaktivní. Mně osobně při každém jednání Hankse s opačnou stranou tuhla krev v žilách v očekávání, jak se to vyvrbí. Když si vybavím všechny pocity, kterými mne Spielberg zaplavil tímto historickým dramatem, tak za nás oba si myslím, že těch pět hvězdiček je plně zasloužených.

Kdybych si měl vybrat jediný film, který by mi promítali denodenně až do konce života, byl by to tento. Miluju humor, a v málokterém animáku jsem ho viděl tolik. Většinu filmu jsem se prochechtal, takže vlastně ani nevím, o co šlo. Musím si zajít ještě jednou.

V neděli jsem si udělal výlet s přítelkyní do kina. Rozhodli jsme se zhlédnout film V hlavě, a to v retro kině v Zábřehu na Moravě. Po zakoupení lístků jsem se zeptal uvaděčky, cože to znamená minifilm Láva? Dostalo se mi odpovědi, že se jedná o krátkometrážní film, který je jakýmsi předúvodem a zároveň upoutávkou. Inu, proč ne. Když to začalo, vypadalo to, že to bude mít cosi společného s tropickými ostrovy a dvojicemi zvířat. Jakmile začalo hrát ukulele, hned se mi to líbilo. Ukulele je totiž hrozně roztomilý nástroj. A i když jsme se s přítelkyní prvnímu dojmu z vulkánu smáli, celý roztomilý, romantický příběh spojen s krásnou písní, nakonci jsem utěšoval dívčí pláč. Závěr? Stopadesát bodů z pěti.

Jak tak koukám na komentáře některých lidí, musím se usmívat pod fousky. Např. pan Marius, cituji:____ "Samotný námet nestačí na to, aby vznikol kvalitný serál, je potrebné mať aj nejaký príbeh, pokiaľ možno kontinuálny, aby seriál ako celok vedel čo chce povedať. Takisto by mal mať dobre napísané postavy, ktoré vedia o čo im ide. Pokémoni nič s predchádzajúcich ingrediencií nemajú."____ Plně souhlasím, že námět nestačí. Dál se Vám směji, pane. První série, indigová liga, má jednolitý příběh. Ashovi jde o to nasbírat odznaky, aby se mohl účastnit indigové ligy, které se pak, světe div se, také zúčastní. Během putování za odznaky potkává spousty lidí a prožívá různá dobrodružství. Tito lidé a jeho vyvíjející se pokémoni se pak vyskytují v pozdějších epizodách, a někdy se dokonce objeví postavička, která se zdála zapadlá. A navíc, jde pořád o Mistynino KOLO. Pokud pro Vás drobná dobrodružství, odvádějící od děje, kdy navíc Ash pořád připomíná, že je blíž k lize, nejsou kontinuální, mám pro Vás jedno slovo ve slovníku, u nějž bude zaručeně Vaše jméno: Idiot. Dál, dobře napsané postavy, které ví, o co jim jde? Hm...Misty jde o kolo. Pořád. Brock se chce stát nejlepším chovatelem (viz Vulpix), a Ash...hergot...to mi vypadlo...indigová liga? Och ovšem, chce se stát mistrem pokémonů. A nepřipomíná to náhodou v každém druhém díle? Ano. A není to snad „vědět, o co jde“ ? Je. Co jiného tedy jste, pane Marius, než IDIOT? POKÉMONI. Nejlepší zážitky z dětství. Ano, plakal jsem u nich stejně, jako jsem plakal u Nekonečného příběhu, Fairy Tail, nebo Ducha (Patrick Swayze). Pokémoni jsou ideální nejen pro děti, ale taky pro dospělé, kterým chybí dětství a nebrání se agresí vůči celému světu. Pokémoni nejsou vhodní pro lidi bez mozku, kteří se zmůžou jen na mlácení ručičkama kolem, jak je ten svět zmrvenej. Pro takové lidi ostatně není nic. Bohužel jsou to tu, jak koukám, téměř všichni.

Mé dětství zahrnovalo Boba i Bobka, Krtečka, vílu Amálku a spousty hezkých českých pohádek. Přiznávám se, že i dnes se rád podívám, kterak si Krteček hraje na chemika, nebo jak Rákosníček s hlasem Bohdalky nelení, a celý se zelení. Ale nic z mého krásného raného věku ve mně nezanechalo takový odkaz, jako Pokémoni. Od první epizody jsem hltal jeden pokébal za druhým, skákal před televizí nadšením pokaždé, když Pikachu zasadil poslední úder a odrovnal i mnohem děsivějšího protivníka, prozpěvoval jsem si znělku (mimochodem nejlepší znělka, jaká kdy byla slyšet z televize v ČR), a přál jsem si, ať už mi je deset, abych si mohl jít chytit svého prvního pokémona (byl by to charmander). No, nyní k filmu. Tento film je jediným, který jsem kdy viděl. Bylo mi myslím jedenáct let (2006). Mewtwo mi učaroval, ale co mi učarovalo mnohem, mnohem více, bylo Ashovo odhodlání ochránit všechny pokémony a přátele. To koneckonců v každém díle. Celý film je úchvatný, napínavý, a jdu ho co nejdřív shlédnout, abych se utvrdil v tom, že ho miluju. I když jsem nedávno celou první sérii opět viděl, a usoudil, že Ash je tvrdohlavý nekňuba, a v některých momentech jsou pokémoni vzhledem k mému věku lehce "trapní", stále je miluji, a jsem rád za to, že se dostali až k nám. V nich započala má láska k anime a kresleným filmům. Jak film, tak seriál, perfektní hudba, dojemné scény, napínavé boje, vtipné hlášky. V češtině vstřebatelný dabing, což se dnes už bohužel nevidí. Pět hvězdiček, a to jen proto, že víc dát nejde. Vím jistě, že bez pokémonů by mé dětství a celý život byli o něco prázdnější.

Souhlasím, že je to nejlepší japonské anime, které jsem kdy viděl. Viděl jsem jen jedno, toto. Další vidět nemusím. Je to velmi emotivní. Dovede mne to dohnat i k slzám, i když mnohem častěji se směji. Náhlé zjednodušování kreseb pro vyjádření vyhrocených emocí prostě miluji, Erzin roztomilý obličejík mne dostane vždy, když se rozčílí. Fairy Tail navíc disponuje naprosto geniálním soundtrackem, který ve správných chvílích vybuzuje žádané emoce. Moc nechybělo, abych nevyskočil ze židle a nekřičel "Do toho, Natu, do toho Gajeele!" při druhém dni Magických her. Ty jména (Aja Hirano, Daisuke Namikawa...) mi nic neříkají, popravdě si ani netroufnu odhadnout jejich pohlaví, ale chlapíci (a děvčata) jsou to geniální. Vymyslet ty složité zápletky, které mohou konkurovat Dr. Who... děkuji vám za Fairy Tail, skvělá práce :) Těším se na 176 díl.

Skvělý film. Zábavné scénky, ta písnička je prostě perfektní, herci dobří, líbí se mi námět, myšlenka i scénář. Prostě perfektní dílo.

Jedna z mých nejoblíbenějších pohádek. Nevím proč, ale utkvěla mi v paměti a já si ji prostě zamiloval. Obzvláště tu písničku, tu bych mohl poslouchat neustále. "dáš přece trochu krve jen, za lásku nejkrásnější z žen." Má v sobě asi takové nějaké kouzlo...já ji prostě miluju.

Již jsem na pár 3D byl, ale tohle mi doslova vyrazilo dech. No ale popořadě. Vyšel druhý Hobit. Tomu názvu jsem prvně nechtěl věřit, mám dojem, že lepší překlad by, s malou pomocí gůgl translátoru, zvládly i děti, co s angličtinou začínají (měl jsem co dělat, abych nevyprskl smíchy při větách jako "Ó hrozivý Šmaku" apod.), nicméně tohle pochopitelně se samotným filmem, alespoň v originálu, vůbec nesouvisí. K samotnému ději: Nikdy jsem Hobita ani Pána prstenů nečetl (ale přísahám, že se na to vrhnu hned, jak mi skončí povinná četba k maturitě), takže pokud tam byli nesrovnalosti, nevím o nich. Celý příběh od začátku až do konce poutavý, strhující zážitek, za který bych ochotně vyplatil i dvakrát větší sumu, než jsem skutečně za lístek dal. Ohledně filmu mi tam přišlo pár skutečně přehnaných scén, kdy můj mozek skoro bil na poplach (mám na mysli například trpaslíka v sudu drtícího skřety, nebo Legolase tančícího po hlavách těchto usuděných trpaslíků). Od toho jsem však schopen odhlédnout, stejně jako od pavoučí scény (nevím přesně proč, ale něco se mi na ní nezdálo - možná to, že pavouky nemám rád). Pokud jde o efekty, miluju je. Všecko perfektní a profesionální, elfové mají špičaté uši, trpaslíci jsou malí (tvůrcům filmu Eragon: TAKHLE se to dělá!) a hobit má chlupaté nožky. Krásná elfka, jejíž jméno jsem bohužel neudržel, udělala také svou práci a hrdě přiznám, že lepšího draka jsem doposud v žádném filmu, nebo hře neviděl. Perfektně zpracovaný, super děsivý a dokonale vystižený predátor, kdyby v češtině dostal i pořádné jméno, tak bych se jej opravdu bál. Co si ale na filmu nejvíce vychvaluji a na co nikdy nezapomenu, je scéna s pecemi v Ereboru. I zde se ozval fyzik ve mně zakletý, že totiž láva je horká a Thorina by jaksi měly pálit ruce, navíc ta kolečka musela být též rozžhavená doběla, jak si tak vesele surfuje lávovou stokou, ale ač ta scéna byla chvílemi dosti nepřehledná, okamžitě jsem si ji zamiloval. Nesmírně se těším na další díl a doufám, že bude ještě efektnější a divočejší, než Šmakova dračí poušť. Proklet a sťat budiž ten analfabet, co s tímto názvem přišel. Začíná noc, drž hubu!