klukluka

Tentokrát opět po čase za plnej kotlík. Drobnosti typu Jurišových pastí a pastiček v podobě létajících bloků motorů mezi vraty prázdné dílny povyšují obyčejnou bžundu na neobyčejnou podívanou. Tu prdel z toho dělá ten záměrně a systematicky budovaný dojem serióznosti. Unikátní kombinace, národem po zásluze odměněná nadstandardní přízní.

Předpokládám, že ten výbuch nezpůsobily ty tři rozjívené, věčně přiopilé dámy. Věřil bych, že chtěly své protějšky otrávit a s tím výbuchem je někdo předběhl. Pokud jsem to trefil, pak se musím ptát, proč o tom nepadlo ani slovo, ani zmínka..? Pokud jsem to netrefil a někdo je skutečně ochoten tvrdit, že by tři ženy, dle projevů více méně mdlého rozumu, dokázaly sestrojit podobně rafinovaný a účinný smrtící stroj, pak tomu dodatečně seberu obě dnes udělené pecky. Ty dávám pravděpodobně za kvalitní casting, hezká auta a pěkné interiéry, protože příběh jako takový stojí na velmi vratkých nohou. Nehledě na to, že jsem z Brna. A nemyslím si, že mluví většina z nás tak, jak to tady za další užitečnej mrzkej peníz předvádí Bolek. Zvlášť o tom pochybuju v případě sedmdesátiletých, patrně tedy nepostradatelných, špičkových kriminalistů, kteří už by za sebou mohli mít i náročnější mise, než je cesta do Prahy. Čekal jsem to ale celkově ještě horší, něco mi říká, že se dočkám.

S lidstvem to nemůže být tak špatný, když ještě dokážeme natočit takhle krásnej, cituplnej film.

Pamětníci japonských zajateckých táborů by podle mě neprotestovali. Tohle má až dokumentární hodnotu.

Hodnotil jsem to před lety a po letech bych to hodnotil stejně. Je to výborně udělaný, fór s odpalováním golfových míčků z křídla stíhačky je geniální, přičemž podobných by se tady našlo víc, jen mi možná vadilo, že přežil bez ztráty lidskosti zrovna tento člověk, což bych si ještě dokázal zdůvodnit. Horší je to s osudem nakažených lidí... Pokud je infekce nezabíjela, skrývalo se jich ve tmě plus mínus 7 miliard. V takovým světě by nebylo možný přežít... Pozitiva ovšem jednoznačně převažují- dobrá práce, Wille, dobrá práce všichni.

Pionýrský tábory jsem miloval, tahle karikatura se těm “mým” nepodobá.

O žánru není pochyb, což u českých komedií rozhodně není samozřejmost. (Po druhém letmém zhlédnutí tvrdím, že je jím devadesátiminutová reklama na časopis Playboy.) Zapojovat prostou logiku á la Tetsuo je cesta do pekel. Kdo si u toho chce vyčistit hlavu, ten má slušnou šanci. Na Oscara to není a dnes už je jasný, že ani na Českýho lva. Za mě je tím pádem všechno v rovnováze. Snad tedy vyjma kamery. Na Bakaláře OK, ale u kinofilmu bych se s něčím takovým nespokojil.// Po jednom dni snižuji hodnocení ze tří na 2 hvězdičky. Karel po Karle byl jiný Karel, ale na základě čeho..? Co z něj udělalo ohleduplného milovníka něžného pohlaví? A co z něj udělalo milovníka paní šéfredaktorky? To jsou zásadní otázky, na které jsem ve filmu nenašel odpovědi. Rozhodně bych si nepřál, aby mi je někdo otrocky odvyprávěl. Chtěl bych, aby vyplynuly z děje. Abych si je mohl prožít, procítit je. Bez toho je to jen bezduchá řachanda, která nemá s ikonickými předlohami typu Tootsie společného nic víc než chlapa v sukni.

Tohle bylo sušší. Ale furt prča a dobrej důvod mít rád pondělky. Bohužel se nám to už krátí...

Krásný, elektrizující kino. Není to film, který by mnou vysloveně lomcoval, sílu ovšem rozhodně nepostrádá. Jinak je to ale nebezpečná záležitost- především pro chlapy. Nějakou dobu si po něm říkáme, jestli je žena, s níž žijeme, opravdu tou osobou, za kterou jsme ji považovali.

Pondělní depky? Hovno! Dycky Most!