Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Horor
  • Akčný
  • Krátkometrážny

Recenzie (134)

plagát

Cunami (2012) 

Tak jo, nemám nabíječku k notebooku, venku sněží a je zima jak v prdeli, návštěva doktora pár hodin do zadu, takže co s dobře načatým večerem? Zapnul jsem teda televizi a co nevidím - na Jojce má za chvíli jít Tsunami 3D o vraždících žralocích v nákupním centru. No popravdě mě to překvapilo - čekal jsem, že to bude tak dementní až to bude zábavné (něco ve stylu Sharkanada (které jsem sice neviděl, ale stejně...) nebo Mega Shark vs. Crocosaurus (a to už jsem viděl)), ale ono ne. Sice to bylo dementní, ale ani zdaleka ne tolik, jak jsem očekával, takže jsem se zasmál (bez úmyslu tvůrců pobavit mě) jenom párkrát. Ovšem toho promarněného času nelituju, protože to byla taková roztomilá oddechovka. Rybička, medůza, mrtvolka. Pár masakroidních scén taky přišlo (ten beznohý japonec, vietnamec, číňan, tchajwanec, korejec, severo-korejec, či co to bylo, se celkem povedl), ovšem chyběla tu prsa. Prsa, kurva, to v něčem podobným nesmí chybět. Piranha 3D je v tomhle a i v tom ostatním prostě mnohem lepší. Ale zklamán nejsem.

plagát

Život není krásný (2008) (amatérsky film) 

Dýchla z toho na mě amatéřina jako prase. A ačkoliv jsem se dostal k ZNK teprve před nedávnem skrze Řezníka Sodomy Gomory a jejich hry jsem nikdy nehrál (tudíž jsem neprožíval žádnou nostalgii), pobavilo mě to.Přestože se tu nedá mluvit o žádných hereckých výkonech a forma je příšerná, tak nelituju těch 27 minut, které mi to zabralo. Nejlepší: "Bitky, přestřelky, obchodování s drogami a dětské houpačky se stali jeho každodenní náplní."

plagát

Frozen (2010) 

Ho(ro)ry prý mají vyvolávat mnoho negativních emocí, jako jsou strach, zhnusení, nechuť apod. Jenž tenhle film, ačkoliv to horor rozhodně není, vyvolává podobných pocitů více (například bezmoc plus i soucit) a lépe než ty největší strachopudné pecky. Nechci se ale moc rozepisovat, protože by to nedokázalo vystihnout mé pocity těsně po shlédnutí i další den. Dokladem mého nadšení budiž, že během celého filmu jsem nedokázal dojíst večeři a na konci jsem upustil vidličku. Další hodinu jsem byl rozklepaný. A teď se bojím už i vlků a lanovek resp. vleků.

plagát

Hnev duší (2004) 

Několik z mých nejoblíbenějších hororových gurmánů a fajnšmekrů to ohodnotila velice vysoko, takže jsem se těšil na nějakou nadprůměrnou, když bych měl štěstí, tak třeba i trochu ulítlou duchařinu. Jenže. Minimálně první polovina byla absolutně o ničem - až na úvodní krvavou část se nic nedělo, jen hudba gradovala napětí, ovšem pak vyšuměla do ztracena a jen asi jednou vygradovala v nějakou tu lekačku a tohle jinak vycpávali nudné kecy hlavních postav (ty byly z větší části sympatické - aspoň něco). V druhé půlce už atmosféra trochu zhoustla, uvidíme jednu násilnou scénu, která je podle mě dost povedená a, což mě hodně potěšilo, duše je kompletně digitální jen jedna, jinak mají vždycky dosrané jenom xichty (ostatně všechny lekačky fungovaly na principu, že se duše dívala do blba a když se k ní někdo moc přiblížil, otočila se a dala na odiv tu prasárnu, takže další neduh filmu). No aspoň ten konec byl docela zajímavý, ať tomu nekřivdím. Ale jinak by se měl film přejmenovat spíš na Výkřiky do prázdna, protože do prázdna to celé i vyznělo.

plagát

All Hallows' Eve (2013) 

Já klauny v hororech miluju, prostě je zbožňuju, tudíž je pro mě Art the Clown jednou z nejlepších hororových postav. Mike Giannelli to zahrál prostě skvěle. Moc bych si přál, aby o něm vzniknul plnohodnotný film s pořádnou zápletkou, která tu jaksi není. Teda ne že by mi to vadilo, ovšem ten druhý příběh to hodně jako celek tahá dolů, takže vlastně nejsem zas tolik spokojený. Nebýt klauna, tak bych to možná ani nedokoukal. Prostě ten mimozemšťan, to se nemůže dobrému režisérovi stát takovýhle skrat. Vážně nevím, na co počas téhle části Leone myslel. A také nechápu, jak si zde může někdo stěžovat na nedostatek atmosféry, které je tu podle mě díky skvělé hudbě, 80's feelingu, Artovi a prostředí hlavně co se prvního příběhu týká více než dostatek. Jen pro příště víc klaunů.

plagát

Seuseungeui eunhye (2006) 

Úžas! Nechápu zdejší nízké hodnocení, protože tenhle film si jej rozhodně nezaslouží. Začalo to poklidně a nevinně, spíše jako takové komorní drama, pak se ale začala odkrývat minulost všech zúčastněných a i film počal měnit atmosféru v takovou dost nepříjemnou. I když ty výlety do minulosti postav mohly být delší. Pak se na scéně objeví vrah v masce králíka a už je jasné, že nic hezkého nás nečeká. Králíček je totiž opravdu psychopat a pokud něco na východu umějí, tak to jsou dobré mordy, tedy minimálně ten první byl opravdu dobrý. Takže trochu krve máme za sebou, atmosféra už vystoupala do velké výšky, ze které nesleze skoro až dokonce. Pak už se tu vraždí skoro všichni navzájem (tedy ti zbylí) a je opravdu na co se koukat. Dojde dokonce i na ženskou melu. A jedna s posledních scén je opravdovým vrcholem filmu - poslední jídlo, nádherná klavírní melodie, dívka v bílých šatech, krev, nůž, okvětní lístky. Kdyby byl začátek o něco kratší a film se zkrátil třeba o 20 minut rozhodně bych neváhal s plným počtem, protože tohle byla prostě bomba.

plagát

The Insane (2006) 

Podle mě docela povedený kraťas, rozhodně z kategorie těch lepších. Pointa mi sice byla jasná asi po třech minutách, ale stejně se nedalo nevychutnávat si skvělou atmosféru a já mám navíc psychicky narušené jedince ve velké oblibě. A všemožné odkazy na různé horory potěší, obzvláště Texaský masakr.

plagát

Frankie (2006) 

Další rodinka magorů, samozřejmě že z Ameriky, která je rájem podobných svinstev. Kraťasy sice bývají plytké, ale u tohohle mi to vyloženě vadilo, stejně jako mi vadil i Frankie a malá syrovost, která kdyby tu nechyběla, hned to mohlo vyznít mnohem lépe. Přesto se o poměrně dobrou atmosféru stará alespoň hudba a přestože to bylo prakticky o ničem, udrželo to mou pozornost až do konce.

plagát

La montagne della follia (2011) 

Musím se pochlubit, že od Lovecrafta mám přečtené skoro všechno, přesto (to už není chlubení) mě tahle povídka nějak minula. Tak jsem si řekl, když už jsem na to z nějakého mně blíže neznámého důvodu narazil, že se podívám a zabiju tu půlhodinku, při které bych stejně jenom blbě čuměl a myslel si, že zase dělám něco pro záchranu světa. Pustím, fajn, divná a poněkud odpuzující animace, ale to přežije (ano, tím myslím sebe). Čumím na to, první (SPOILER a taky poslední KONEC SPOILERU) mrtvola s xichtem jak já po dvou brkách. Všude místo krve (kata)rze, ale co už, přežije. A pak to přijde!!!!!!!!!!!!! Již v Necronomiconu šíleným Arabem Abdulem Alhazredem popisované bytosti, obývající naši planetu ještě dávno před lidmi (a vytvořivší vše živé - pak že to je díky bohu, křesťané by měli číst Lovecrafta) a...oni vypadají jako několikráte strávení a vyblití loutkoví kašpárci, no nádhera. To už jsem měl pocit jako popelář brodící se hovnama - na začátku si myslí, že to nebude tak špatný, pak doufá, že časem se to zlepší a ve třetí fázi začne věřit v boha (což měnepotkalo). Pak už to šlo všechno ráz naráz, pátý přes devátý, s řiti do řiti, až k apokalypse. Doopravdy to někdy připomínalo 2012 a stejně to i páchlo (odpuzovalo vše kolem). Italové by měli zůstat jen při Death Metalu a béčkových hororech a nesrat se do animáků, při kterých ještě dokážou sprznit i Lovecrafta. A ještě abyste se o tom něco dozvěděli, milí čtenáři - nemělo to atmosféru, zasmál jsem se víc než u většiny infantilních amerických "komedií", dobře zastane roli ukolébavky anebo kdyžbyste chtěli běhat do kolečka po svém pokoji ve skotském národním kroji a při tom vyřvávat italské folklórní hity, můžete si tohle k tomu pustit. Amen.

plagát

Král síly: Příběh Rickyho (1991) 

K tomuhle se hrozně těžce něco píše. Věděl jsem, že to bude úchylárna, podle obsahu a hlavně proto, že to je z Hong Kongu, ve kterém vznikají snad ještě větší šílenosti než v Japonsku. Na jednu stranu tomu chci dát odpad, protože to je taková blbost jako málo která jiná, ale na stranu druhou ze stejného důvodu bych hrozně rád dal tomuhle "majstrštyku" všech pět rudých hvězdiček. Není zde nouze o utrhané končetiny, rozdrcené hlavy, kusy mozku všude kolem, kaluží krve, rozervaného psa (chudák pejsek, toho mi bylo ze všech umřivších nejvíc líto), končetiny v břiše nebo škrcení střevy. Riki-Oh se dá srovnat snad jen se Supermanem na speedu, cracku a flétničkou navíc. Nebo možná s Robinem Hoodem (bohatým beru, na chudý seru - mysleli jste si správně, to je přesně on). A vlastně nejvíc se hodí přirovnání k Diablu - všechny rozseká a porazí a čím dál je, tím těžší přicházejí soupeři. Až se dostane k Final Boss-ovi a...a vy prostě musíte vybuchnout smíchy.

Časové pásmo bolo zmenené