Othello

"Ta kniha je složena z dvou naprosto nevyvážených polovin. Během tý první čekáme na hrdinu. Který nepřichází. A ta druhá je celá o něm!"

"Byla to tak nádherná žena, že ostatní ženy by o ní prohlásili: "Je atraktivní očividným způsobem". Zvláštní je, že ženy, vyjadřující se tímto způsobem, mají unikátní schopnost skrývat svou přitažlivost tak dobře, že by jste jim nejradši hodili veku." Ten chlap je bůh.

Když tvůj milý opustí tě - neplač! Máš tu po něm dítě. Nevadí, že nemá tátu. Je to pořád základ státu. "S kolegy jsme sáhodlouze řešili, jak hajný Mikovec nevěrnou ženu potrestá. Naše názory se podle různých osobních zkušeností dosti lišily. Kolega Smoljak ji chtěl například zabít. Kolega Hraběta je názoru, že zabít je málo...."

Kombinace Begotten, tripové pasáže z 2001:Space Odyssey a Reggioho "dokumentů". V konečném důsledku celkem zklamání. Masochistické zastánce Begotten (mezi které se tak trochu počítám) zklame zbytečná čitelnost díla, ostatní lehký fakt zbytečnosti. Ale i tak buďme rádi za každou podobnou věc, co vznikne....

Celou dobu jsem si stál na svých třech hvězdách z důvodu nezvládnuté postavy Mefistofela (který mi zde prostě připomínal Postráneckého) a přeskakování dějové linie od deprimujícího hororu, až po bezmála romantickou komedii, ale depresivní konec a polibek na hranici vše rozhodl... joo my duše romantické -)Nosferatu je ale pořád nejlepší

Marc Forster natočil film tak zvláštní a netypický, že vlastně ani herci nevědí co hrát. Ovšem ke Stay musíme přistupovat jinak než k ostatním filmům. Absolutně můžeme ignorovat jakékoli žánry. Stay je jak sen a takto by se na něj mělo dívat. Stejně jako každý si najde ve svém snu něco jiného a tím si vysvětlí z čeho vzešel, tak si stejně může tento film každý vyvětlit po svém. Neberte v úvahu spoileroidní výmysly distributora, o čem ve skutečnosti ten film je je dosti na divákovi. I to samotné stačí k absolutnímu hodnocení a i kdyby ne, vizuální žranice to rozhodně doplní.

Blem. Přeartovaná a až křečovitě nezávislá něcojako biografie které chybí jaksi smysl. Alespoń jsem se dozvěděl, jak se dá nakupovat v klenotnictví.

V současné době sice extra nebezpečný film, který je v povinné výbavě KPZ každého evropského (krypto)nácka, nicméně on za to Snyder nemůže. Obří nadsázka, kdy mýtické příšery ohrožují abdomeny řeckých übermenschů, jejichž dialogy vypadají asi takto: "Doufám, že tě ten škrábanec nevyřadí z boje?" "Je to jen oko můj králi. Bohové mě obšťastnili druhým." paradoxně padá v nutnosti příběh emancipovat dějovou linií Leonidasovy hajtry, která se ve Spartě snaží bojovat proti zrádcům, přičemž tyto pasáže jsou nejen naprosto jalově natočené, ale naprosto seriozní. Najednou onen veškerý šovinismus a machismus má nahořklou příchuť Vandasova semene a tupé teze vyřvávané Leonidasem během celého filmu již nejsou vtipný (což původně měly být), ale jenom nasvalený a pitomý. Jak ale říkám, Snyderova chyba to není, ten se naopak tímto etabloval na pozici předního amerického akčního režiséra/choreografa svojí neskonale cheesy estetikou, která se sice může tvářit na první dobrou strašlivě jalově, ale v zásadě výborně revitalizuje antický fetiš těla a pohybu za asistence současných filmařských prostředků. K dokonalosti to posléze dotáhl Immortal od Tarsema Singha.

Nakonec 3 i když je to fakt promrdanej potenciál. Takovou bandu trapáků jsem jako záporáky dlouho neviděl. Chyba scénáře, který měl tendence obalit ty jatka do alespoň nějakou dějovou linií a snad poukázat na jisté současné problémy, což je prostě neuvěřitelně nadbytečné. Zvláštní kapitolu by si zasloužila ta fosílie, co vystupovala jako "otec rodiny". Scénář po ní chce takové nesmysly, že díky ní film začne být občas skutečně absurdní. Vyloženě hloupé chování postav ("Te´d tě zabiju!" a podobně) a kreténská nelogičnost (když je třeba, vždycky se někde válí nějakej krumpáč, kladivo, nebo sekera; hlavní hrdinka dostane několikrát strašný bití od 150kilovejch frajerů, po kterym by prostě normální člověk přestal existovat a na ní to prakticky nezanechá následky) film strašlivě sráží. K režii bych měl také pár výhrad. Gens umí naaranžovat scénu a postavit efektní záběr, jeho filtrová onanie je bohužel až příliš znatelná a akční scény díky přebuzenýmu střihu nepřehledné. Tři hvezdy tedy leží na naprosto fascinujícím a kvalitně zpracovaném gore (scéna se sekerou a cirkulárkou je jedna z největších fatalit, co se na dlouhou dobu bude dát v kině vidět), které francouzi zkrátka umí.

Michael Mann je režijní démon, o tom žádná. Public Enemies dojeli hlavně na jeho touhu experimentovat. Význam tohoto filmu je nicméně nepopiratelný: zajisté nikdo již nevyzkouší natáčet 30. léta digitální kamerou. To je prostě neuvěřitelně se nehodící a film díky tomu vypadá jak rozjetější Četnické humoresky. Dále je film cyklický a nedynamický. Divák má pocit, že jednu scénu již vidí potřetí. Díky nevýrazné či žádné hudbě to ani není nikterak ubíhající. O to více však potěší příjemná kytarovka snad ve dvou scénách.Třetí věc je absence uvěřitelných vztahů mezi postavami. Žádná jiskra, žádné uvěřitelné vzplanutí. Deppovi lásku ke sličné šatnářce nesežerete, protože se stále chová, jako by jí chtěl jenom ohnout a poslat prvním autobusem do Bombaje, nemluvě o přátelských svazcích. I tady si to vysvětluji digitální kamerou. Film holt evokuje rekonstrukci a v rekonstrukcích na vztahy moc zvyklý neni. Ale jinak jsou skutečně některý scény, hlavně akční, skvělé. Zvuk je snad nejlepší, co jsem kdy ve filmu slyšel. Přestřelky jsou skutečně propracované a intenzivní. Ale nakonec jich je méně, než bych si přál.