Mertax

Ne tak propracované jako Americký gangster, ne tak drsné jako Východní přísliby, ale i přes to kvalitní snímek, ze kterého mi v paměti uvízne minimálně scéna, kdy J. Phoenix vyjde z pole. Dát si u toho šleha, bude to 100% :D. Better to be judged by twelve than carried by six.

Vůbec by mě nenapadlo, že takovému filmu vyloženě prospěje bobřík mlčení. Toho jsem většinou přisuzovala spíš akčním filmům. Scéna ve vězení přímo magická. (Btw můj první Kim Ki-duk).

Člověk by neřekl, že i více jak po 70 letech dokáže film tak hodně upoutat a děsit zároveň. Důkazem jest to, že jednou v neděli dopoledne se naše rodina chystala na nějakou návštěvu, pustili sme si tv jako kulisu a skončilo to tak, že na návštěvu sme dorazili s více jak hodinovým zpožděním...Zdařilý filmový počin.

Tenhle film sice není přímo moralizující, ale i tak bych ho pustila všem, kterým antikoncepce nic neříká a vůbec nepochybuju, že podobný situace se dějí i dnes- aborce po domácku. Záběr na mrtvý plod si budu pamatovat rozhodně déle než jen 4 měsíce, 3 týdny a 2 dny. Vidět tohle každý člověk, nymfomanie bude minulostí. Leč občas byl film až tak tmavý a dlouhý, že se vám může stát, že nepoznáte, jestli se díváte do zdi nebo na obrazovku/plátno.

Komedie/Drama. Problém filmu už podle mě naznačuje jeho žánrový zasazení. Zaseklo se to přesně mezi, v jednu chvíli drsnej fórek, pak brečící matka a vážnější struna. Jako kdyby Mádl vzal cigaretu a dokouřil ji jen do půlky a pak se zasekl, ale aspoň u toho vypadá stylově. Jakožto gymnazistka musim ale konstatovat, že bych klidně na tom "jejich" gymplu - byť sebedivnějším - studovala.

Tak sem si konečně nařídila filmové doučování a podívala se na tenhle film. Cesta to je vtipná, svěží a i po tolika letech pořád aktuální (závratě u tabule, rande místo školy, čtení pod lavicí). Až příští týden dostanu vysvědčení, pokusim se prosadit 2 minuty ticha za propadlé, kteří v naší třídě určitě budou, jen doufám, že nebudu mlčet i za sebe. Kdo ještě neviděl, tak tempo furioso!

Pro sen sme schopni toho obětovat mnoho, ale zas bych to nepřeháněla, viz závěr Kiwiho. Animátoři asi neměli čas nebo peníze na lepší kvalitu, což je sice neomlouvá, ale námět příběhu to vynahradí.

Jednu hvězdičku za animaci udržující vysoký zlobří standard, druhou za Kocoura a třetí za německý prasata, ale tím moje nadělování končí. Jdu na Schnitzel:)

Právě sem se vrátila z Přehlídky japonských filmů Eigasai. Někomu by se to film mohl zdát zvláštní až divný. Ale když si zvyknete, že postava mluví hrozně hlasitě, pořád se jen opíjí, naladíte se na stejnou vlnu a bavíte se. Scéna s "chozením do práce" mě dostala i napodruhý. Konec už je dramatičtější, vcelku je ale jasné, že s pokročilou cirhózou jater to dlouho nevydržíte, byť campari se sodou přece neobsahuje skoro žádnej alkohol:) Jako pocta pro herce výborné, řekla bych, ale to bych ho musela znát. Minimálně se podívám na Onibaba.

Perfektamundo. Skoro.