AdamRaphael

U snímku Očista je třeba jasně rozlišit dva prvky počinu - nápad a zpracování + zápletka. To první je velmi, velmi povedené - na 12 hodin neplatí zákony. Naštvali jste souseda? Či kolegu z práce nebo jste byli zlý na pošťáka? No, měli byste se doma řádně zabarikádovat, protože možná právě pro vás si jdou! V pozadí se skrývá nevyslovená hrůzná pravda: Nejedná se o nic jiného než čistku těch, kteří jsou pro stát přítěží. Bohatá zhýralí muži a ženy koupí zbraně a jdou zmasakrovat chudé a nemohoucí. Nikdo není ušetřen. __ Toť první část hodnocení, která má 9/10,ale co film samotný? ___ Inu, tady nám to drhne. Přesto, že stopáž je pouhých 85 minut, nudil jsem se. Chování hlavních postav je totálně ujeté a odporující jakémukoliv logickému konceptu, jak přežít. O hereckých výkonech nelze mluvit, propracovanost postav je sci-fi. Palec nahoru patří samozřejmě hlavnímu záporákovi, jehož úchylný ale inteligentní příslušník elity na univerzitě, byl dobře uvěřitelný. Za vyzvednutí stojí ony "hororové" momentky, kdy po domě běhají krásné mladé ženy v bílých šatech, jako vytrhnuté z příběhu o panenském společenstvu, s obrovskou mačetou či UZI. Bojové scény ke konci taky ušli, konec filmu byl nudně až trapně předvídatelný; jediné, co mě překvapilo bylo nevyužití postavy veterána - bezdomovce, který mohl sehrát mnohem větší a zajímavější roli - základ pro to rozhodně měl. ___ Třetí hvězda patří jen a jen nápadu Očisty.

Naprosto elementární pro celý film je znát Whedonovu tvorbu. Jen jeho zarytí fanoušci totiž pochopí tu úžasnost, která se skrývá pod pokličkou. Fred (Amy Acker) a Wesley (Alexis Denisof) po letech zase spolu, Tom Lenk, který je zase tak neschopný, jak to jen jde, scéna s kytarou, Fillion. Obrovská filmová rodina Josse Whedona se sešla u něj doma a natočili tenhle, právě díky tomu, božský snímek. Sehraná dvojice Denisof a Acker byla brilantní a ostré výměny úžasných veršů prostě skvostné. Co se zápletky, obsahu dialogů aj. týče, není co řešit - je to Shakespear (samozřejmě některé repliky byly upraveny). Zasazení děje do dnešní doby jsem se bál, když jsem viděl, že texty zůstaly z velké části opravdu stejné; logicky se to pere, a pokud byste nevěděli, o co jde, byl by pro vás film katastrofa. Whedon a herci však znamenitě zvládají odvrátit pozornost diváka od té třenice a zaměřit ho na elegantně zvládnuté dění. Je to ona kombinace černobílého filmu, úžasné elegance herců i prostředí a ladných textu, která vytváří cosi ... magického, do čeho se nejde nezamilovat už v prvních minutách. 99%

Ano, ano, ano! Skvělé! Celé je to tak strašně mimo a vlastní, že nemůžete vytknout nic, co se do reálnosti týče. Pushing Daisies si vytvořil svůj vlastní malý svět, ve kterém děj krásně funguje a dává smysl. Lee Pace hraje Koláčníka skvěle. Nedá se tvrdit, že by herecké výkony byly bůh ví jak skvělé, ale rozhodně nejsou mínusem seriálu. Mínus je to vůbec těžké najít, tedy a je to velké tedy, zvládnete-li mimóznost díla unést a zalíbí se vám. Je to prostě taková velmi příjemná podívaná, která vás vytrhne z reality a odnese do té romantické, líbivé a roztomilé reality Koláčníka a Chucky, Olivie a Emersona. Řešení vražd je sice zápletkou každého dílu, ale mrtvý, který během své minuty většinou velmi klidně povykládá o své smrti a pocitech, to tak nějak usměrní a zase jsme zpátky u té naivní a roztomilé reality.

"Dnes dávají taky všemu nálepku horor" říkal jsem si před začátkem filmu v očekávání thrilleru s ďábelskou tématikou. No, brzo jsem byl vyveden z omylu. Dámy a pánové - bál jsem se. Tvůrci v mnoha ohledech vsadili na tutovky - znetvořený obličej, který vybafne na kameru, skříňka z níž vyskočí děsivý klaun, nestvůrky pod postelí, hýbající se hračky, tma, z které zaručeně musí něco vyskočit. Říkáte si, jak jste už staří na to, abyste poposkočili na sedačce, ale až to přijde, stejně poposkočíte. Lidský mozek - je-li zdravý - přepne na instinktivní pudové chování a racionálnost je ta tam.Neznámá slečna na sedačce vedle mě se po první půl hodině tulila ke svému příteli až nemohl, chudák, dýchat; věřící kamarádka mne v noci vzbudila SMSkou, že se bojí projít tou dlouhou tmavou chodbou, co mají v domě, na toaletu. Když vás takhle horor dostane, je to zajisté dobře, ale také to byla jedna z největších vad filmu - bylo toho už moc. Cíl vyvolat strach lekačkami a nechutností místy silně převažoval nad dějovou linií a smyslem scény samotné. Co se hereckých výkonů týče, skvělý Eric Bana a Sean Harris (Santino - hlavní obludka). Harris skvěle zvládl vymýtání - ten přechod od démona k člověku, který se po dvou a půl letech probudí z noční můry a zjišťuje, co se stalo s jeho tělem, je skvělý. Děj - začátek jedno velké ano a pak to pomalu klesalo. Konec sem nepochopil - ten únos si mohli odpustit. Od kdy démoni unášejí lidi, aby je někde zavřeli? Měli ty dvě nechat umřít, bylo by to silnější. Zde se dostáváme k bodu, kdy je třeba zmínit, že film je podle knížky opravdového Ralpha Sarchieho - jestli se tento člověk opravdu setkal s démony nebo jako hodně jiných detektivů střetávajících se s hrůzami, jichž jsou lidé schopni, den co den, propadl alkoholu a snad i něčemu silnějšímu, což jeho vzpomínky na případ nějakého silně mentálně nemocného pachatele, trochu upravilo, to nechám na vašem názoru. Na konci dne je totiž možná lepší věřit, že ty hrůzy páchají nadpřirozená monstra, než lidé jako já nebo vy.

Moc jsem nepochopil označení "horor" - vážně, kde jsou doby, kdy sem po hororu nemohl spát? Dále, když už jsem začal zápory, proč je to tak strašně pomalééé. Tvůrci se rozhodli vzít všechny legendy, strašidelné příběhy a knižní ikony z doby 19/20 st. a nacpat je do jednoho počinu. To je skvělý nápad, pokud se vám podaří to správně spojit. Což, se seriálu podařilo, ale výsledkem pouhých 8 epizod (které se ještě zbytečně táhli, je tam spousta nevyužitých minut) je ukázka všech těch postav a nevyužití potenciálu žádné z nich. Dorian Gray mě vyloženě zklamal. Dobrý herec, dobrý herecký výkon, skvělý potenciál, ale to využití ... ach. No ale teď se zaměřme na to hlavní - velkou řadu kladných věciček. Nápad zápletky sice nic nového ale kvalitní a dobré. Postavy, které máme mít za klaďase jsou všechny nějakým způsobem zkažené, což je skvělé, protože z těch odporně dobrých klaďasů, kteří se svou temnou historií - mají-li nějakou - hryžou, nám všem už bylo na zvracení a Sir Malcom, který svou ženu podvedl s každou, kterou někde našel a ještě k tomu nutil i svého syna - to je 5 *. Vanessa, jejíž touha zachránit kamarádku pramení z faktu, že jí svedla manžela 12 hodin před obřadem - 5*. Prostě všechny postavy jsou jedno obrovské plus pro kvalitu seriálu, u většiny také herecké výkony. Zakončení osmého dílu a nevyužitý potenciál většiny postav je slibný základ pro druhou řadu.

Walter Mitty - introvert, stydlín, "wallflower". Človíček, který žije svůj každodenní stereotyp nepozorován okem společnosti. Človíček s nudným zaměstnáním, jehož největší dobrodružství je vyvolávat fotky svérázného dobrodruha pro časopis Life. Toť hlavní postava skvělého snímku s Benem Stillerem v hlavní roli. Ve snaze získat ztracený negativ se vydává na největší dobrodružství svého života; dobrodružství, které by mu záviděl kdejaký dobrodruh. ___________ Hloubka filmu není zrovna Mariánský příkop; nelze mluvit o hereckých výkonech úrovně Al Pacina v Godfather a příběh není zrovna další Odyssea, ale na to ani snímek neaspiroval. Jedná se o lehkou podívanou, která líbivě šeptá: "K čertu s tebou, unifikovaná společnosti. Já budu žít podle svého. V tomhle světě plném úředních potvrzení, víz a peněz jen tak sednu na vrtulník a skončím do ledového moře. Jen tak se projedu na prkně se smrtelnou vlnou sopečné erupce v zádech". Film je tak neuvěřitelně nereálný až vám to bude úplně jedno a budete si jen užívat dobrodružně romantický děj a skvělého Bena Stillera _____ Důvod vysokého hodnocení, ať už mého nebo ostatních zde, kteří vyzvedli kvalitu na 78%, spočívá v prostém faktu, že takových snílků jsou tisíce. No řekněte - Nenapadne vás občas, když sedíte za stolem v kanceláři, jaké by to bylo žít ze dne na den někde v divočině, kde nejsou telefony, kde není práce, kde nejsou peníze? Jistěže ano. A proto sklidil Walter Mitty takový úspěch. Je to přesně ten 114 minutový únik od reality, který sem tam všichni potřebujeme. ______ ANO - kamera, fantastické návštěvy Walterovy mysli, Ben Stiller, typický a komický "šéf kretén". NE - chyby typu signál v Himaláji, fotbal v nadmořské výšce, ve které jste rádi, že dýcháte aj. (prostě to, co se dá přehlédnout, pokud nejste kibic)

The Originals. Spin-off úspěšných Upířích deníků, což si samo o sobě říká o pořádnou dávku intrikaření a osudových problémů. Seriál pro všechny příznivce TVD, kteří začali jako já nenávidět Elenu či milují Klause a vznešeného Elijahu. Tak a mnoha jinými způsoby by se dal uvést další (zejména) upíří fantasy seriál. Upíří deníky a stejně tak i The Originals jsou ten typ fantasy seriálu, kdy se vlastně nedočkáte žádné pořádné akce a nadpřirozenost hlavních postav se vám připomene jen jednou za čas, když se situace vyhrotí a někomu je třeba zakroutit krkem (doslova). Místo toho se dočkáte intrik, falešných spojenectvích i těch pravých, které však mají tendence se rozpadat ještě rychleji, než jak vzniknou. Zvraty, které dokážou překvapit, ale i takové, které jako ubohé klišé čekáte. The Originals vám zkrátka nabídne oblíbenou formu dnešních upírů. Jakousi šedou eminenci, jejíž pravá síla působí jen jako jakási autorita, která se neukazuje. Proč? Je to nákladné a složité natočit. Dva vyhrožující herci jsou mnohem lehčí sousto, než dva super rychle a super silně spolu bojující nadpřirozená stvoření, které by ze své podstaty měli přesně to dělat. Po pár dílech vás to věčné taktizování zkrátka začne otravovat a víc a víc toužíte, aby už se něco konečně stalo. Toliko k výtkám The Originals. Co je na seriálu dobrého? Děj. Seč to může vypadat, že si protiřečím, není tomu tak. Co se tomuto seriálu nedá vytknout je dobře napsaná a naplánovaný děj, který je poutavý, napínavý a dramatický, a i když se začnete nudit monotóstí výhružek, právě napětí děje vás udrží u seriálu. Dále jsou to dobré herecké výkony. Zejména Klaus resp. Joseph Morgan, zde nad ostatní vyniká. Strach, radost a a bestiální zuřivost natlačená do jednoho silou a energií napumpovaného emočně nestabilního stvořeníčka. Tím se dostávám k dalšímu silnému prvku - postavám. Rebekah, Klaus a Hayley tvoří základ, na kterém se dá dobře stavět. Doplňuje jej Elijah, jehož cíle však pokaždé zůstanou čisté a neposkvrněné, což z něj pro mě dělá po Klausovi nejoblíbenější postavu (pro jeho eleganci vstříc nejhoršímu), ale trochu vypadává z šedé zóny, ve které se seriál pohybuje a na níž je postaven. Nikdo totiž není zlý. Všem je ublíženo a všichni si ubližují. Můžete fandit stejně dobře hlavnímu záporákovi jako i hlavnímu dobrákovi. Vlastně ne, nemůžete. Protože nic jako pravý klaďas a pravý záporák tu není.

Dějová nuda a odhalitelnost. Dobré nápady a důraz na detaily ("Dnes jdu do prken dřív" aj. hlášky upravené pro upíry). Hvězdu a půl dávám jen a pouze za John C. Reillyho, který byl prostě famózní.

Sněhurka a lovec je v pořadí druhá adaptace slavné pohádky v tomto roce. Před zhruba dvěma měsíci jsme zhlédli zameričtělou popovou verzi originálu, dnes se nám dostává v podobě pohádky od bratří Grimmů. Neobvykle začnu zápory – i když se mnou nejspíš mnoho lidí nebude souhlasit, pro mě jasným mínusem byla Kristen Stewart. Promiňte, ale takhle teda ne. Když už hrála, byly to přesně ty pózy, které mě mučí při znovu sledování Twilight po prohrané sázce. Otrávený obličej, pokrčení rameny, pohled dolů, do boku a na postavu, ke které mluví/mluvila. Většina herců má svůj „styl“, kterým jsou dobře rozpoznatelní, ale hrát stejně imbecilní puberťačku, která se zamiluje do parodie upíra a novodobou – bojující Sněhurku, to je na mě trošku silný (nebo spíš slabý) kafe. Potom do mínusů samozřejmě patří ukradnuté hlášky a napodobování scén z Pána Prstenů (opravdu to muselo být tak okaté?!), obludy z „Temného lesa“ nebyly nic jiného než mozkomorové z Harry Pottera a tak dále a tak dále- inspirovat se je dobré, kopírovat ne! Dále do ringu vhazuju opravdu idiotský „slide“, který Sněhurka předvedla, když utíkala z hradu. Naprosto nechápu, co má ve Sněhurce co dělat křesťanství. Nepochopte mě špatně – proti víře opravdu nic nemám, ale co v tomhle počinu o Sněhurce, kde je Sněhurka, trpaslíci, víly, jelen, co se mění v motýly nebo třeba zlá čarodějnice dělá křesťanství? Né, že by to vyloženě vadilo nebo zavazelo, ale do scén se to absolutně nehodilo a narušovalo to jinak kvalitní atmosféru. No a na závěr, i když ne jako úplné mínus, zmíním neustálé změny prostředí, z kterých jsem byl takový rozpačitý – chápu snahu zdůraznit přechod ze zničeného království do Temného lesa a dál, ale prostě to pak v celku nějak nefungovalo. No a teď co bylo na dílu dobré – bezpochyby a jednoznačně upravený děj. Místy to sice skřípělo, ale jako celek velmi povedené a atraktivní. Dobře naplánované scény z Temného lesa a fajn epické bitvy. Sem tam jsem se upřímně zasmál, sem tam jsem „trnul“ – zkrátka palec nahoru. Potom to byl skvělý herecký výkon Charlize Theron a vyjma Stewart obecně celého hereckého obsazení. Dalším plusem bylo vytvořené prostředí - ten syrový středověk okolo vytvářel žádanou atmosféru a skvěle podtrhl přepracovaný děj originálu. No a na závěr bych zmínil i bitvy – sice krve i přes bitvy bylo všeho všudy zhruba devět kapek, ale nesmíme zapomenout, že předlohou byla pohádka. A na závěr nějaké zhodnocení - Kdyby byl film o deset až patnáct minut kratší, vůbec by to nevadilo a bylo by to atraktivnější. Ve filmu je hromada chyb a ještě větší hromada odfláknutého a zkopírovaného, ale jako celek to působí dobře a vedle Chrise Hemswortha, který roli zmáknul dobře se dají přežít i scény s Stewart. Z obsahového hlediska bych se nebál jít třeba až k 90%, ale problém je, že vidím všechno to ukradené z jiných slavných filmů, a to dílu prostě neodpustím. Poslední větou vám tedy film doporučím, protože je to dobrá podívaná, a pokud otupíte svoji paměť a při scénách se Stewart i smysly, budete nadšení.

Před typickým uvedením kladů a záporů bych zmínil jeden … fakt. Ať už jde o CSFD, IMDB nebo jiné portály, film vždy působí na diváka odlišným dojmem. Buď budete film milovat, nebo nenávidět … nějaká střední cesta nejspíš neexistuje. Finský film má svá specifika a pro českého diváka tak bude místy působit divně, nepatřičně a špatně … nebo úžasně … záleží, na kterou stranu milovat/nenávidět se právě vy přikloníte. Do plusů v první řadě musím zařadit děj. Je to působivé a zajímavé. Příběh není zdlouhavý, ale ani nikam nespěchá. Námět rodiny a jejích útrap se mi opravdu moc líbil, stejně jako propracovanost jednotlivých postav. Kasper, který se členem rodiny stane vlastně násilnou cestou, je jako vypravěč excelentní, zejména pro svou nezúčastněnost do děje. A když už jsem tuto postavu zmínil, musím pochválit herce Samuli Vauramoho, který němého mladíka perfektně zvládl. Obecně herecké výkony byly velmi povedené. Herec hlavního „záporáka“ Laszlo naprosto zářil. Vskutku povedený herecký výkon! Pozadu nezůstala ani herečka hlavy rodiny, která ženu prozkoušenou životem také ztvárnila velmi dobře. No a na řadě jsou zápory. Zaprvé: vlasy Vettiho. Je mi jasné, o co se štáb snažil, ale opravdu musí herec vypadat celý film jako úplný debil?! Zadruhé bych zmínil scénu, kdy se skupina punkerů lapí do „pasti“ a skončí v příkopu. Scéna excelentně vyjadřuje ducha a kouzlo rodiny, ale je zcela nereálná! Co se s punkery stane? Proč se všichni naráz rozutečou? Dodělávat detaily, dodělávat detaily, dodělávat detaily! Lidi se budou ptát, budou remcat, a to přece scénárista ani štáb nechce. No a do třetice všeho zlého – scéna, kdy otec Niccolo „porazí“ Laszla. Tady se nepovedla kamera a pohyb a celou scénu to pokazilo. Závěr je prostý: Film má povedená děj, skvělou atmosféru a zajímavé prostředí. Herci předvedli ve většině případů skvostné výkony, ale celé to kazí nedodělané scény a pokažené detaily. I tak rozhodně doporučuji film zhlédnout – jednak poznáte finský film, jednak si užijete dobrou hudbu, která film provází, ale hlavně spatříte perfektně vytvořené kouzlo a ducha rodiny, což je svým způsobem hlavním posláním filmu.