Lieksa!

Finský rodinný klan pod vedením padriny Marty. Tak nějak to bylo kdysi dávno, ale může to být i teď, může to být i nějaká nejasná a netušená budoucnost. Kromě toho se na první pohled může zdát, že ženy jsou tu vůdkyně, vědmy a nositeli odpovědnosti, a muži jen takové přihlouplé nezodpvědné figurky. Ale není to úplně tak, stejně jako "matriarchát" je tu jen důsledkem aktuální konstelace vtahů v rodině a rodiny k okolí. Rodiné klany nebyly početné, a proto také nebylo možno plýtvat vůdčími osobnostmi - pohlaví nehrálo rozhodující roli. Když se po čase v rodině objeví pretendent, světák Lászlo, začně být situace povážlivá. Je však rozpoznán jako člověk, který své gangsterské metody aplikuje nejen na okolí (to by ještě bylo přípustné), ale i na členy rodiny. Jeho skutečným protivníkem je (kromě Marty) předeším "člověk nikdo" Kašpar (Hauser), který se stal členem rodiny volbou, a který, byť jen jako endogamní prvek, se později stane vedoucím klanu. Skutečným ohrožením klanu je město Lieksa, v němž - přes četné odchody klanových příslušníků v minulosti - hrozí zánik jeho identity. Romanovská fikce dává příběhu "božskou auru" i potřebné napětí. (23.09.2020)

Před typickým uvedením kladů a záporů bych zmínil jeden … fakt. Ať už jde o CSFD, IMDB nebo jiné portály, film vždy působí na diváka odlišným dojmem. Buď budete film milovat, nebo nenávidět … nějaká střední cesta nejspíš neexistuje. Finský film má svá specifika a pro českého diváka tak bude místy působit divně, nepatřičně a špatně … nebo úžasně … záleží, na kterou stranu milovat/nenávidět se právě vy přikloníte. Do plusů v první řadě musím zařadit děj. Je to působivé a zajímavé. Příběh není zdlouhavý, ale ani nikam nespěchá. Námět rodiny a jejích útrap se mi opravdu moc líbil, stejně jako propracovanost jednotlivých postav. Kasper, který se členem rodiny stane vlastně násilnou cestou, je jako vypravěč excelentní, zejména pro svou nezúčastněnost do děje. A když už jsem tuto postavu zmínil, musím pochválit herce Samuli Vauramoho, který němého mladíka perfektně zvládl. Obecně herecké výkony byly velmi povedené. Herec hlavního „záporáka“ Laszlo naprosto zářil. Vskutku povedený herecký výkon! Pozadu nezůstala ani herečka hlavy rodiny, která ženu prozkoušenou životem také ztvárnila velmi dobře. No a na řadě jsou zápory. Zaprvé: vlasy Vettiho. Je mi jasné, o co se štáb snažil, ale opravdu musí herec vypadat celý film jako úplný debil?! Zadruhé bych zmínil scénu, kdy se skupina punkerů lapí do „pasti“ a skončí v příkopu. Scéna excelentně vyjadřuje ducha a kouzlo rodiny, ale je zcela nereálná! Co se s punkery stane? Proč se všichni naráz rozutečou? Dodělávat detaily, dodělávat detaily, dodělávat detaily! Lidi se budou ptát, budou remcat, a to přece scénárista ani štáb nechce. No a do třetice všeho zlého – scéna, kdy otec Niccolo „porazí“ Laszla. Tady se nepovedla kamera a pohyb a celou scénu to pokazilo. Závěr je prostý: Film má povedená děj, skvělou atmosféru a zajímavé prostředí. Herci předvedli ve většině případů skvostné výkony, ale celé to kazí nedodělané scény a pokažené detaily. I tak rozhodně doporučuji film zhlédnout – jednak poznáte finský film, jednak si užijete dobrou hudbu, která film provází, ale hlavně spatříte perfektně vytvořené kouzlo a ducha rodiny, což je svým způsobem hlavním posláním filmu. (04.06.2012)

Příjemný, mírně komediální, artový snímek, který vypovídá příběh o jedné rodině, jejích tajemstvích i snech. Pochvalu si u tohoto finského snímku určitě zaslouží jak herecké výkony, režie, tak geniální hudba v čele s titulní písní od Nightwish. Tu pátou hvězdu nakonec neudělím, neboť ač se jedná o skvěle zvládnutý art film, tak mi tam ten subjektivní vrchol něčeho prostě chybí. 75% (01.10.2012)

Hodně dlouho jsem čekala na titulky k tomuhle filmu...ve výsledku jsou ale stejně celkem nepotřebné. Možná je i lepší je úplně vypustit. :-) Jinak film poměrně těžce hodnotitelný, jelikož se nedá prakticky s ničím srovnat. Tohle je prostě úplně jiný svět... Někdo si na to potrpí, někdo naopak vůbec... (22.07.2011)

Já to píšu už poněkolikáté, že s filmy z Finska vedu stále lítý boj a nejinak tomu bylo i v tomhle případě. Zmítala jsem se pocitově jak mořské vlny sem a tam. Zvláštní jsou ty komunity ve Finsku, ale ne zase tak moc překvapující. Ovšem v téhle, o které vypráví Kaspar je snad každý originální nějakým způsobem, zrovna tak, jako je celý tenhle snímek o městě, či vesnici Leksia, která opravdu pro ně, jak sami říkají, není........"Cesta vede k městům a vesnicím, ale nejdůležitější je cesta. Neměli bychom oplakávat minulost. Je to už popel. Teď máme před sebou jinou cestu, po které půjdeme." Líbily se mně momenty, kde bych se také brouzdala vodním řečištěm a nebo se procházela v poli mezi klasy obilí a rukama hladila jejich povrch. (24.06.2016)