gudaulin

Jeden z mála případů, kdy se zahraniční animovaný seriál úspěšně ujal mezi československou večerníčkovskou produkcí, a vzhledem k tomu, že po desítky let byl tenhle belgický kousek prakticky nedostupný, je jeho hodnocení do určité míry ovlivněno nostalgií, možná i legendou. Jednoduché výtvarné pojetí i scénáře jednotlivých dílů ho sice neřadí mezi špičku animované tvorby, nicméně svůj půvab pro nejmenší bezesporu má a především se může chlubit výborným českým dabingem, kdy Janoušková, Moučka i Filipovský odvedli úžasnou práci. Celkový dojem: 70 %.

Solidní společenská prvorepubliková veselohra podle námětu podřadného spisovatele Felixe de la Cámary, který naštěstí Otakar Vávra vhodně adaptoval, takže vznikla vtipná a lyricky půvabná komedie.Vávra například oživil dialogy použitím kontrastu mezi starou a moderní češtinou.Výborné bylo obsazení, když se hlavním mužským hrdinou stal Oldřich Nový ( spolupracoval s Vávrou i na scénáři). Zatímco pro Nového to byla jen jedna z dlouhé řady postav psaných mu přímo na tělo, pro Baarovou to byla životní příležitost. Nebyla bůhvíjak dobrou herečkou a představovala spíš dobový ideál krásy a ozdobnou dekoraci ve filmu. Ve své stylizaci do dívky z dávné minulosti ale její obvyklá herecká topornost a divadelní gesta nevadily. Za svůj výkon Baarová dostala mimochodem Národní cenu ( jak dalece se v tom angažoval říšský ministr propagandy je ovšem otázkou). Každopádně ve své době se jednalo o filmový hit, který plnil kina po celou dobu protektorátu. Přes svou naivitu je film plně použitelný i dnes. Celkový dojem 60 %.

Každý žánr má své dno a v oblasti komiksových adaptací je pro mě tím dnem Vampirella. V recenzi ve scifistické Ikárii dostala tři a půl hvězdičky od pošuka, který dal o hvězdičku méně i Potomkům lidí, a tak jsem čekal bombu. Skutečně přišla, protože si nevzpomínám na film, který bych z jedné poloviny přetáčel rychloposuvem a ještě přitom úpěl. Pocit dokonalého zhnusení a těžké deprese mě doprovázel řadu hodin. Doporučuju se této záležitosti vyhnout velkým obloukem. Celkový dojem: 0 % (škoda, že nejde jít do mínusu).

Pane bože, jak já se nerad opakuju...! Ale o Tommyknockerech se dá napsat v podstatě totéž, co o převážné většině televizních adaptací kingovek. Zklamání bylo veliké a blížilo se tomu, co jsem zažil po shlédnutí filmu To. Nicméně, zatímco To je kingovskou knižní špičkou, Tommyknockeři patří jen k lepšímu průměru, takže nechám dvě hvězdičky a 30 % celkového dojmu. Tommyknockeři jsou jedinou knihou Stephena Kinga, kterou lze považovat za téměř čistou sci-fi, což je průšvih, protože sci-fi narozdíl od hororu vyžaduje rozpočet, který by takovému Bradu Pittovi stačil víc než na týden skromného živobytí. Výprava i triky jsou odbyté i na poměry televizního dílka, za většinu herců se mohlo ušetřit, protože kompars vytažený někde z hospody by to za pár panáků zahrál stejně. Scénáristovi bych nezaplatil ani korunu, neřku-li dolar, protože děj kopíruje knihu až otrocky. Bohužel děj u kingovek nehraje obvykle velkou roli, rozhodující je atmosféra a brnkání na city, a to u Tommyknockerů úplně schází. Zatímco román se dá považovat za celkem nápaditý příspěvek do scifistického žánru, pak filmovým Tommyknockerům radím vyhnout se obloukem.

Hlad je přesně tím druhem snímku, které mám rád. Film, který se snaží přistupovat k tématu v rámci žánru novátorsky, je nápaditý, režijně zajímavý a kvalitně herecky obsazený. Tenhle debut Tonyho Scotta ve své době kritika doslova ztrhala, vadily tam zejména lesbické motivy mezi Catherine Deneuve a Susan Sarandon. Deneuve se dokonce od toho filmu pod tlakem médií distancovala. Pro mě zůstává film mezi čtyřmi a pěti hvězdičkami, kdy absolutní hodnocení sráží příliš jednoduchý scénář, na druhou stranu se přikláním k pěti hvězdičkám už kvůli tomu uplatněnému úhlu pohledu, který se v hororové oblasti objevuje jen zcela výjimečně. Pro Davida Bowieho to byl vedle titulní role ve snímku Muž, který spadl na zemi nejvděčnější herecký part v jeho životě. Pokaždé, když vidím nějaký laciný béčkový upírský snímeček, tak v duchu nějaké to procento Hladu přidám. Celkový dojem: 90 %. Nejde o akční upírský film, ale o psychologické upírské drama se zvláštní atmosférou, které předznamenalo vznik úspěšnějšího Interview s upírem.

Salón Kitty je jeden z řady erotických filmečků, které Nova nakupovala za babku v 90. letech a pouštěla je v sobotu po půlnoci, aby si tak vychovala svou mužskou část "novácké" obce diváků. Mimochodem v rámci téhle produkce patří Salón Kitty k tomu nejlepšímu, což ovšem vůbec neznamená, že by to byl dobrý film. Podprůměrný scénář a rutinní nenápaditá režie znemožňuje film vnímat jako drama případně melodrama a jako protiválečný film je to spíš urážka tématu. O odvážnou erotiku tady taky nejde, na druhou stranu holky ve filmu jsou docela hezké a schopné přinejmenším v některých případech i slušného hereckého výkonu. Trochu té erotiky se filmu přiznat dá - asi v té poloze, v jaké se objevuje v aranžovaných snímcích mondénních slečen fotografa Helmuta Newtona, a to díky líčení, kostýmům a pózování slečen před kamerou. Celkový dojem: 30 %.

Německá kinematografie až na výjimky nikdy díru do světa neudělala a tenhle televizní snímeček je toho jen důkazem. I na poměry německé produkce jen průměrný scénář a zapomenutelné herecké výkony včetně v Německu populárního George Götze. Rutinní režie a zápletka, kterou každý fanoušek viděl víckrát než jednou, a to v lepším provedení. Prostě další tuctová německá televizní kriminálka. Celkový dojem: 40 %. Pro českého fanouška by mohl být zajímavý český prvek ve scénáři.

Jsou filmy , které se dají spořádat jako hamburger a jsou takové, které si vychutnají jen zkušení gurmáni. Markéta Lazarová není párek v rohlíku,, který by se dal zchroupat mezi psaním SMS a pařbou na počítači.Je to dlouhý film, ale úplně jinak než jsou dlouhé filmy z Jacksonovy trilogie Pán prstenů. Vychutnat si Markétu, znamená být odpočinutý, vnímavý a patřičně naladěný. Je to bez nadsázky náročný film, který vyžaduje soustředění, protože má jen minimum dialogů a promlouvá spíš obrazem a hudbou. Markétu ocení nejspíš ti, co nelitují čas na návštěvu galerie nebo četbu básnické sbírky. Takoví přijmou Vláčilovu symboliku a poetické scény, hru světel a stínů nebo panoramatické dlouhé záběry kamery na zamlženou močálovitou krajinu, kde je doslova z obrazu cítit hnilobný zápach...Herci jsou dobří, ale Markéta je film, na který se jde kvůli režii, kameře a hudbě. Zároveň je to snímek, kterému svědčí víc velké plátno kinosálu. Celkový dojem 100 %.

Nebýt půvabů Jenny Elfman a pověsti Edwarda Nortona, neměl by tento film zdaleka takový ohlas, jaký zaznamenal. Z mého pohledu ničím výjimečná romantická komedie s řadou hluchých míst. Celkový dojem: 50 %.

Od začátku až do konce vykalkulovaná záležitost, která staví na hvězdné, fenomenální popularitě Beatles. Scénář je řiďoučký a v podstatě i hloupoučký, herecké výkony nevalné, ale o nic z toho tu nejde. Ten film vznikl kvůli hudbě a scénář tvoří vlastně jen spojovací můstek pro pásmo písniček. Koneckonců, proč ne. Pro fanoušky Brouků povinnost, pro ty ostatní zajímavý popkulturní fenomén a doklad doby. Celkový dojem 55 %.