Renton

Lituji obyčejné diváky koncesionářsky placené televize, kteří z nejrůznějších důvodů či zvědavosti na Štědrý večer koukaly na tuhle pohádkovou ubohost. Bohužel, letošní český pohádkový majstrštyk Anděl páně zamířil do kin a zbyla jen tahle trapná záležitost, z níž se stala jedině tak malá ostuda pro veřejnoprávní televizi.

Scénář: Pavel Hajný, Jolanta Hartwig, Juliusz Machulski .. Polsko-český uzel na penisu - pod poklopem jsou ženy královny.

Scénář: Ronald Harwood .. Holocaust je silné téma. O tom není třeba jakýchkoliv debat. Vše, co se ve filmu Pianista odehrává, by působilo místy přehnaně a samoúčelně (např. střílení ležících lidí do hlav pro nic za nic) nebýt toho, že se jedná o převyprávění smutné a stále ne tak dávné historické události, jenž byla jednou z největších životních katastrof pro miliony lidí po celém světě. Bohužel pro film, musím konstatovat, že mi lehce vadilo celkové pojetí snímku. Mnoho událostí a scén je zobrazeno s odstupem, často jen z přivřeného či rozbitého okna a to dosti ubírá na nějakém hlubším, intenzivnějším prožitku. Vidíme vznik Varšavského ghetta, jež bylo jen „přestupní stanicí“ do vyhlazovacích táborů a po jeho vyprázdnění se vyprázdnil i film. Zbyla jen tajné putování z bytu do bytu a pozorování okolních událostí... Výtečný pianista Wladyslaw Szpilman a jím interpretovaná přenádherná hudba na pozadí trpkých událostí druhé světové války, by pro mne samy o sobě stačily na obhájení pěti hvězdiček. Ty jsem ovšem nakonec neudělil z výše popsaných důvodů.

Scénář: Adam Brooks, Jennifer Flackett, Mark Levin .. Před vložením filmu do přehrávače jsem měl pramalé očekávání. Ani ta nebyla překonána a hodnocení na to dostatečně upozorňuje. Dva tenisté, jeden na vzestupu, druhý na sestupu, se setkají a pozmění si životy. Vztahy založené na sexuální přitažlivosti sice vznikají a mohou fungovat, ale chtělo by to větší scénáristickou nápaditost, než jen využití lidského pudu a božské ba nereálné cesty outsidera k vrcholu (komentátorská hláška: „věřili by jste tomu, Peter Colt podává na titul Wimbledonského vítěze“ mluví za své - osobně jsem tomu nevěřil ani za mák...) na vytvoření zápletky. Ostatně, jako komedie prachsprostě slabé, jako romantický film prachsprostě průhledné a předvídatelné asi s takovou úspěšností, jako že na Wimbledonu opět zaprší. Klady se samozřejmě najdou a těmi jsou herecké osobnosti, ať už ty mladší či starší nebo povedená hudební složka a poutavé vizuální zpracování s velice povedeným závěrečným odpalem Země k rodinnému happyendu. .. 45%.

Scénář: Akiva Goldsman, Cliff Hollingsworth .. Nechci nikterak kritizovat onu do puntíku naplněnou šablonu o hrdinovy a jeho americkém snu tj. přímý tah za pozlacenou branou, jen přiznám - obával jsem se toho a na rovinu říkám, že jsem se filmu proto dlouho vyhýbal, jelikož už samotný trailer ve mně vzbuzoval nedůvěru a navíc téma boxu není zrovna mé nejoblíbenější. (Proto je až s podivem kolik boxerských filmů vzniklo a stále vzniká.. Co těmto snímkům nejde upřít je kvalita, protože jen málokdy hraje přímo box tu hlavní roli. Podobně je tomu i tady). Sociální propad Braddocka a jeho rodiny až na samé dno, nedostatek jakékoliv práce včetně té boxerské a k tomu starost o tři malé ratolesti. Možná ten nejtěžší boj, jelikož probíjet se životem v době světové hospodářské krize bylo nejen pro pana Popelku dosti těžké a bolestivé. Krize byla nevybíravá a její důsledky pocítil každý. O to náročnější byl vzestup zpět do výšin úspěchu a slávy, kterou si Jim Braddock zcela zasloužil.. A výsledek? Byl jsem velmi překvapen a všechny mé obavy zůstaly liché! Trio Ron Howard, Crowe + Zellweger nezklamalo a každý z nich ukázal naplno své umění. To herecké je jedním slovem koncert, to bez debat. A režijní je taktéž bezchybné. Vše ochuceno bezchybnou atmosférou bídných třicátých let a vyšperkované hudbou Thomase Newmana. Sice jsem si nezaplakal, tak silné to zase není, ale poctivý filmový zážitek to byl! 90%.

Výborná komediální hra, nejlépe chutnající v divadle. Její kvality jsou nesporné, proč ale musí být v TOP Film naší db nechápu. Intenzita upozorňování na tento problém se plně vyrovnává intenzitě s níž se tato zdejší vada (ne)řeší.

Scénář: Ehren Kruger .. Nebýt pod tímto snímkem podepsaný režisér geniálních Dvanácti opic, určitě bych měl v kině větší radost. Terry Gilliam totiž jednoduše zklamal, byť se jedná o téma, které by mohlo být jeho parketou. No, nestalo se. Jen vznikl film, kvalitou odpovídající faktu, že to bylo jedno z nejhorších natáčení, jak pravil sám režisér. Ve zkratce - ztotožňuji se s názorem zde už napsaným – rutinní dospělácká pohádka. 50%.

Scénář: Karey Kirkpatrick .. Alegorie koncentračního tábora včetně plánovaného konečného řešení tj. vyhlazení slepic je výborně promyšlená. Ostatně celý scénář rozvádí jednodušší zápletku poměrně zajímavě, byť ne překvapivě. Plastelínová animace slepic je velmi propracovaná a jak už je od Creature Comforts známé velice vtipná a osobitá. Nick Park to zkrátka umí. Přesto jeho první celovečerní film nevystupuje ze stínu Wallace & Gromit – nejen těch krátkometrážních, ale zejména celovečerního The Curse of the Were-Rabbit. 70%

Scénář: Nick Park .. Mistrně modelovaná záležitost. Krátká reportáž se zvířaty v zoo.. a hned Oscar! Nick Park už od své nejútlejší prvotiny ukazuje svůj osobitý styl humoru a vytříbenou plastelínovou animaci.

Created: Glen A. Larson .. Jedna hvězdička za kvalitu a dvě z nostalgie. 50%.