Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Krimi
  • Akčný
  • Dokumentárny

Recenzie (2 459)

plagát

Sonatine (1993) 

Scénář: Takeshi Kitano .. Podivný je život a vyřizování účtů v Yakuze. Pan režisér a zároveň hlavní herec si jen obyčejně hraje, brutalitou či jemným humorem nešetří a natáčení evidentně užívá. Bohužel na úkor nějakého hlubšího prožitku a sdělení. Většinu stopáže se střídají dlouhé záběry s minimalistickou akcí nebo radostným dováděním, ale vše se poměrně vleče, trochu až nudí. Takeshi Kitano určitě umí, tentokrát mi ale nesedl.. 70%.

plagát

Zvieracia kazajka (2005) 

Scénář: Massy Tadjedin .. Svěrací kazajka se směle řadí vedle, podobně si s divákem hrajících snímků jako Osudový dotek či Donnie Darko, kde se mění časoprostory a paralelní světy jako na běžícím páse. Opět žánrově těžko uchopitelné, ale dlouho slibující depresivní podívanou, zvláště díky syrové atmosféře a nevábnému prostředí psychiatrické léčebny. Konec vše nakonec staví do trochu jiného světla a vyznívá i přes dosavadní průběh velmi pozitivně. Mezi dvěma zmíněnými snímky je kvalitou uprostřed nich, ale musím zmínit, že tato časoprostorová tématika nijak zvláště nesedí a opět nechává poměrně chladným. Tento podivný žánr nijak nezatracuji, určitě stojí za vidění a má mnoho fandů. Ale něco mají všechny tři zmíněné snímky společného – herecké výkony, bez nichž by to nestálo za nejmenší pozornost. Zde kraluje výtečný Adrien Brody a skvěle sekundující a okouzlující Keira Knightley

plagát

Donnie Darko (2001) 

Scénář: Richard Kelly .. Ničím strhující snímek, jenž je pouze formálně skvěle vystavěný. Může za to povedená režie a skvělé herecké výkony většiny představitelů. Ovšem žánrové zařazení už je složitější a konečné zapůsobení snímku je nejen velmi různorodé, ale jelikož jde o časoprostorové pochody, je téměř nemožné najít nějaké obecné vysvětlení.. __ Jako celek mne Donnie Darko nechal poměrně chladným. 50%.

plagát

Anjel Pána (2005) 

Scénář: Lucie Konášová .. Na české pohádce jsem v kině nebyl už spoustu let. Možná je to také tím, že tu dlouho nebyla nějaká tak výtečně obsazená (ač v mnoha případech jen ikonicky) a zručným mladým režisérem udělaná, byť nejprve pouze pro televizi. Přesto je výsledek parádní záležitostí, až na mně dýchla stoprocentní atmosféra Vánočního večera. Inteligentní a milá podívaná, které, s ohledem na určenou cílovou skupinu, tj. děti a jejich rodiče u televizní obrazovky, plně splňuje všechny žádané parametry.. Ivan Trojan je Pán Bůh. Nejen on nás zavalí mnoha vtipnými hláškami a parafrázemi a ač má několik vážných hereckých konkurentů (Dvořák, Navrátil, Bartoška ..), je jasným králem a pro mnohé tím hlavním tahákem. Tato pohádka zaručeně pobaví a pohladí. Doporučuji všem dětem, vždyť těmi jsme všichni.

plagát

Sseom (2004) 

Scénář: Eun-Jeong Kim, Eun-shil Kim .. Úžasný film! Tentokrát mně po delší době posadila jihokorejská kinematografie, jak se říká, na prdel! Zápletka je v úvodu nastíněna velice mlhavě a od samého začátku musíte hodně přemýšlet a udržovat pozornost. Děj proto nebudu nijak rozebírat, jen nastíním, že se jedná o špičkové krimi a obsahuje ingredience jako jsou podivné počasí, dopravní nehody, ukradené drogy, mladí dealeři, mafiáni, „dvojí“ detektivní pátrání, k tomu nezúčastněná svědkyně a celé je to v extra mysteriózním hávu se spoustou deja vu záchvěvů ... na co slova, stejně se to nedá popsat! Celý snímek má perfektní hi-tech dreams atmosféru. A k tomu připočítejte parádní zpracování. Výtečná režie je doplněna úchvatnou kamerou a vše doladěné k oné dokonalosti přesným hudebním doprovodem. Herecké výkony jsou neméně přesné. Opět jeden ze snímků, kde nevítězí forma nad obsahem či naopak, ale obě složky jdou ruku v ruce a vytvářejí jedinečný zážitek! 100%.

plagát

Škola rocku (2003) 

Scénář: Mike White .. Tak jsem zavřel obě oči a také uší a dávám sem za čtyři. Rock jako takový opravdu není moje parketa, ale oceňuji zajímavý nápad, který sice vyústil do slabšího scénáře, jenž nenabízí desítky momentů k popukání, přesto nabídne příjemnou zábavu na podzimní večer. Jack Black, na jehož bedrech leží celá zátěž, předvádí perfektní výkon a ostatní, včetně dětí mu skvěle sekundují. Pro fanoušky daného hudebního žánru povinnost, pro ostatní „pouhá“ škola rocku se všemi klady či zápory, jenž k výuce patří.. 70%.

plagát

Klopanie na nebeskú bránu (1997) 

Scénář: Thomas Jahn, Til Schweiger .. Všichni jednou zaklepeme na nebeskou bránu ... pro většinu zůstává nezodpovězeno jen kdy se tak stane. Hlavní protagonisté snímku to vědí. A díky této informaci naloží se zbytkem svého života, čítajícího jen několik dní, rázně avšak zcela svobodně. Po pravdě, mnoho z nás by to udělalo podobně cílevědomě, byť ne tak bizardně, absurdně a především humorně, jak nám jejich road movie, k nikdy neviděnému moři, zobrazují tvůrci.

plagát

Aienji (2003) 

Scénář: Jin Kim .. Každý by měl poznat krásu lásky, to kouzlo a pocit nekonečného a jedinečného štěstí ..

plagát

Príliš dlhé zásnuby (2004) 

Scénář: Jean-Pierre Jeunet, Guillaume Laurant .. Pátrající Mathilda je sice krapet chladná ke ztrátě rodičů, ale se ztrátou svého milého se jednoduše nemůže smířit. I když všechny dostupné indicie hovoří o tom, že byl po odsouzení k smrti zabit někde v "zemi nikoho" mezi zákopy během první světové války, po rozjetí svérázného detektivního pátrání se postupně začnou objevovat okolnosti jenž na celou situaci vrhají úplně jiné světlo .. světlo naděje, díky němuž se může tohoto, jak sama říká, provázku držet a nemusí se na něm zatím věšet! Jean-Pierre Jeunet po obrovském úspěchu Amélie z Montmartru, jenž k absolutní nesmrtelnosti chybí snad jen ta zlatá soška a tříleté pauze představuje svůj nejnovější snímek na první pohled až moc (vyprávěčsky i formální stránkou) podobný právě zmíněnému majstrštyku. Příliš dlouhé zásnuby, kam znovu obsadil nádhernou a opět přesnou Audrey Tautou, jsou opět velice zajímavé i přesto, že námět příběhu je kapku jednodušší. Nad vším ční monstrózní výprava a dokonale stylová kamera s neuvěřitelně líbivým filtrem. Ano, tento aspekt by bohatě pokryl většinu filmu, naštěstí zde není jen on. V příběhu se setkáme se spoustou postav, jenž některé jsou velmi zábavné, jako tomu bylo v předešlém filmu a některé zase velmi zajímavé svým jednáním. Sice jsem zde druhou Amelii neviděl, ale forma mohla někomu přijít až stejná. Na druhou stranu proč nepoužít znovu něco, co bylo tolik úspěšné. A navíc je to tak krásné! I když vlastně převážně sledujeme tu nejhorší stránku odporné světové války.. 90%.

plagát

Putá vojny (2004) 

Scénář: Je-gyu Kang .. Většina dosavadních (přehnaně) nadšených komentátorů zde vyzdvihuje originalitu, reálnost a chtě nechtě srovnává s majstrštykem Zachraňte vojína Ryana. Ano, reálnost provedení je skutečně na špičce a naturalizmus často bere dech (a také dost nudí, když se to samé opakuje po několikáté), ale je třeba vzít v potaz šestiletý posun, kdy možnosti výroby triků a speciálních efektů opět pokročily o velký krok kupředu. Tím nechci nijak snižovat reálnost samotného Spielbergova díla, které v tomto ohledu nastavilo laťku tak vysoko, že i dnešní produkce se jí spíše jen rovná. Další aspekt je originalita. Jelikož holduji žánru válečných filmů, musím říct, že originalitou Pouta války nijak nezáří, ba naopak. Hrátky s rámcováním do současností či prostřihy do minulosti tu už mnohokrát byli. Scénář tedy moc nápaditý není, ale zpracování to zachraňuje. Emocionální struna taktéž brnká, ale k slzám jsem měl tentokrát daleko. I přesto se jedná o dobré válečné drama a patří do širší Top válečných filmů, ovšem z vítězného piedestalu Saving Private Ryan nesesadí! A to ani náhodou!! 70%.

Ovládací panel
32. naj používateľ Česko
1 266 bodov