Kreptry

Pan Petr Krejčí je nadmíru šikovný a schopný režisér a scénárista. Klobouk dolů, nádherný seriál.

Po 1. sérii (14. 11. 2019) Mám ráda minisérie, které člověk zkoukne během dvou dnů. Čekala jsem Austenovku, dostala jsem..., něco podobného Austenovce, ale špatné to není (Vím, vím, je to na motivy jejího nedopsaného románu, ale i tak). Konec je takový plytký. Neúplný. SPOILER Povede se Tomovi opravit Sanditon? Nepovede? Vezme si Sidney tu medúzu. Nevezme? Ráda bych si přečetla titulek o začátku natáčení druhé série! KONEC SPOILERU Theo James mi do role Sidneyho Parkera neseděl (jak už napsala Elyssea). Neříkám, že byl špatný nebo že to zahrál špatně, jen by se mi v jeho roli víc líbil mladý pan James Stringer. Ten má na velkou roli v nějaké "period drama" výraz, hlas, prostě všechno. Já jsem v každé scéně s Theem měla pocit, že místo Sidneyho Parkera vidím Tobiase Eatona. Po 2. sérii (7. 8. 2022) No tak jsme se dočkali! Sice bez Sidneyho (upřímně jsem ho tam ani nepostrádala), pana Stringera i lorda Babingtona (ty jsem naopak trochu postrádala), ale zase s Alexanderem Colbournem, kapitánem Fraserem a plukovníkem Lennoxem. Příběh se vůbec nedrží knihy (což nedělal ani v první sérii) a žije si svým vlastním životem, což mu, pravda, občas škodí. Ale na druhou stranu, všechno co má ve správné „period drama“ být, tam je, takže jsem spokojená. Po 3. sérii (19. 11. 2023) Některé dějové linky byly z mého pohledu trošku přitažené za vlasy (u jedné či dvou mám neodbytný pocit, že kdyby nebyly, nic by se nestalo). Celkově ale co do kvality srovnatelné s druhou sérií. Bylo hodně plesů, hodně šatů, lásky, nedorozumění, slz, odcházení a přicházení a taky hlubokých pohledů a házení knih na zem, ale nakonec všechno dobře dopadlo. A o to nám šlo především.

Velmi zablácené, velmi studené a velmi dobré. Jedna věc mi tam ale nesedí, a to jsou trochu nepřesné historické události. Kvůli tomu dávám jen čtyři hvězdy.

Dlouho ve mně K-drama nevyvolávala tak silný pocit melancholie a potřeby vlézt si pod peřinu s čajem jako právě takhle. O to víc, když začala hrát píseň Pray. Líbilo se mi to, protože to bylo klidné… a jiné? Jo, to je to slovo. Bylo to jiné. Představiteli Kim Dana přeju, aby se z něho stal herec s velkým H. Jeho hlas byl pro mě překvapením a jeho nadání pro roztomilý kukuč, prostě radost slyšet a pohledět.

Je velmi zajímavé vidět Ji Seonga v roli, která není psychicky (Kill Me, Heal Me) nebo tělesně (Doctor John) nemocná. V jiné roli jsem ho zatím neviděla a musím říct, že unaveného, přepracovaného a životem zklamaného zaměstnance banky zahrál pěkně. Začátek mě vážně bavil, hodně. Asi v polovině moje nadšení opadlo. Měla jsem totiž pocit, že se všechno hrozně táhlo, ale po zasáhnutí Woo Jin do děje to dostalo novou šťávu a až do konce si to udrželo linku. I když, to cestování časem… přimhouřím oči a budu dělat, jako že je to naprosto normální věc!

Jsem rozhozená a nedokážu najít ta správná slova, takže jen řeknu, že je to velmi dobrý seriál. Stojí za to se na něj podívat!

Upřímně jsem z toho celá nějaká zmatená... Jak je možný, že to mohlo dopadnout tak, jak to dopadlo? Musím si projít určité scény a pochopit to, protože jinak nebudu mít klidné spaní!

Jsem si jistá, že Jindra ví naprosto přesně, jak se věci mají. A svým pohled to dal jasně najevo.

16 dílů uteklo ohromně rychle. Příčinou byl možná Lee Jong-suk, který… stačí, že je (jak už jsem říkala a říkat budu dál), ale mimo něj i prostředí nakladatelství a motiv ženy, vracející se po pauze do toho nekonečného víru pohovorů, slz, otlačených pat, kruhů pod očima, zklamání ale i radosti, nadšení a pocitu potřebnosti a užitečnosti. Jak už tady někdo psal, je dobře, že se o tomhle problému, který není jen v Koreji, ale po celém světě, něco natočilo. A natočilo se to krásně. S vtipem, s dojetím, s neohranými zápletkami (i když se tam občas nějaké to ohrané klišé našlo). SPOILER – Hlavní hrdinové nebyli sraženi autem ani okradeni a pobodáni na ulici a světe div se, ani se nepohádali tři díly před koncem, oni se vlastně nehádali vůbec. – SPOILER A navíc jsem při sledování zjistila, že je deštník dražší než velká láhev soju. Prostě seriál, který vás potěší a navíc i poučí!

SPOILER! Hodnotím to po třech dílech, protože nevím, jestli to vůbec někdy dokoukám do konce. Těšila jsem se, až se na to podívám, protože to podle ukázek vypadalo slibně, ale není tomu tak. Nebaví mě se koukat na to, jak majetný člověk běhá po Granadě, v oku speciální čočku, v ruce meč, vyhýbá se šípům a vypadá pro okolí jako utečenec z blázince. Dvě třetiny času se tam totiž nic jiného neděje. Upřímně, kdybych se chtěla koukat na Let's play, zapnu youtube. Dávám 2 hvězdičky kvůli nápadu s virtuální realitou (když se nad tím člověk zamyslí, je to vlastně děsivý) a za to, že se děj neodehrává jen v Seoulu. Uvidím v budoucnu, třeba názor změním.