Fridecka

Musím přiznat, že Dollhouse jsem podle úvodního komentáře chtěla slédnout spíše ze zvědavosti a očekávání toho co se v okupovaném domě odehraje. Nakonec jsem jako opařená sledovala film až do konce nevěříc jak je to ujeté. Partička teenagerů, která neví co s životem a časem, hledající sama sebe. "Večírek" či spíše ničivé orgie, který postupně graduje a k ránu směřuje k něčemu až mystickému a nakonec ke zcela nečekanému konci. Celou dobu je ve vzduchu cítit hrozící agrese či konflikt/možná díky alkoholu a jiným drogám/, který je ale vzápětí zažehnán. Po šíleném závěru přichází nový den a každý z aktérů divoké "party" si odnáší nečekaný zážitek a poznání. Život každého z nich už od této chvíle bude navždy jiný. Souhlasím s Oogim a také již neplánuji shlédnout film znovu. Byl to zážitek s překvapením, které se už přïště nebude opakovat. A hlavně jde o zážitek vskutku bizarní.

Tak konečně animovaná filmová pecka od studia Pixar, která mě oslovila, pohladila po duši a rozesmála zároveň. Snad, že hlavní role hrály holky...V hlavní roli princezna Merida, která se nehodlá smířit s předem danou rolí a jde si vlastní cestou, na které se střetává s matkou a její představou o dceřině životě. Ústředním tématem je vztah matky a dcery a touha jít vlastní cestou. Ke splnění tohoto cíle je nutná vnitřní síla a odvaha, jíž má zrzavá kudrnatá princeznička dostatek. Celou tu nádheru završuje líbivá hudba a humorné scénky. Pohádka osloví dospělé i jejich ratolesti, převážně asi ženskou část populace.

Smutné tady ty komentáře, trošku jako stádo..jdeme všichni sborem... To se zase jednou někdo pustil na tenký led, zkusil něco nového a to se u nás moc nenosí, to se těžko chápe. Mně se to prostě líbilo! A právě ty barvy a kýče a retro a naivita a bláznivost!!! A hvězdičku jsem přidala za oblíbený Písek, kde se film natáčel. Tak jsem navíc s potěšením zkoumala jak byly různé domy ve městě upraveny pro film. Chápu tento film jako něco zcela nového, nové zpracování, krok k nekonvenčnosti. Příběh to má, ikdyž trochu jednoduchý a někteří jedinci mají dokonce problém tam nějaký najít.. Prostě jsem se skvěle bavila a nechala se hýčkat naivitou filmu.

Poněkud ponuré a depresivní drama o rodině, která přišla o dítě. Divák do děje vstupuje v době, kdy je již rodinné prostředí natolik neúnosné, że druhý syn se pokusí o sebevraždu a absolvje pobyt v psychiatrické léčebně. Právě skrze dospívajícího Conrada můžeme sledovat vztahové situace v rodině. Otec v podání K. Sutherlanda se snaží syna pochopit a pomoci jemu i rodině, ale bohužel je na to sám. Musím moc pochválit jednoduché, ale dramaticky až výbušně působící rozhovory, náznaky. Bouhužel s odstupem zjišťuji, že příběh byl zcela chladný /nejchladnější, přímo mrazivá byla Conradova matka/, jakoby se odehrával za nějakou přepážkou. Jako když přesně víte co děje a víte co byste měli cítit, ale necítíte nic, emoce neproniknou až k divákovi.

Vítejte v továrně, která prověří, zda vaše dítě náhodou není tak trochu zkažené! Sladká fantasy show Tima Burtona s jemnou příchutí strašidelnosti. Mistrovské dílo plné humoru a také trochu výchovné. Okouzlující a cynický Johny Depp. Velkolepý vizuálni zážitek plus skvělá hudba plus příběh s poselstvím. Doporučení: Sledovat nejlépe spolu s bytostmi dosahující přibližně výšky Umpa -Lumpů.

Tak na tento snímek jsem byla velice zvědavá, jelikož Zimbardův Stanfordský experiment a dění kolem trochu blíže znám. Takže tvůrci se opakovaného zfilmování pokusu zhostili opravdu dobře. Snažili se, myslím po americkém způsobu, ukázat drsnou realitu tohoto pokusu, ale zároveň si myslím, že asi na škodu věci byli ještě drsnější než realita. Není mi známo, že by při tomto pokusu někdo zemřel. Také skladba pokusných osob byla odlišná, v reálu to byli zdraví studenti. Na místě autorů bych se držela všech faktů a nic nepřibarvovala. Byl to totiž tak kontroverzní pokus s tak otřesnými výsledky, že není co přibarvovat. A to pokus trval jen 6 dní a musel být ukončen na žádost Zimbardovy budoucí ženy, psycholožky K. Maslachové! Kdo má zájem, Stanfordský experiment má své webové stráky i s videi a komentáři. Dodnes se polemizuje, čehože to vlastně tento pokus byl důkazem. Nepochybně extrémní podmínky a neomezená moc probudí v lidech zde viděné extrémní chování, k němuž ještě přispějí povahové rysy jednotlivých osob. Ale již si tolik nemyslím, že by se něco z pokusu dalo bez výhrad aplikovat na jiné situace, např. válečné. Pravděpodobný je asi fakt, że v každém z nás dřímá něco ďábelského, co se může v extrémní situaci dostat ke slovu...Je škoda, że nemohu srovnávat s původním dokumentem s originálními příspěvky či s německou verzí.

V tomto snímku se řeší doposud málo obvyklé téma hermafroditismu. A je s podivem jak si s ním režisérka dokázala poradit ačkoliv jde o její první snímek. Příjezdem známého plastického chirurga a jeho rodiny do rodiny dívky/chlapce začíná napínavá výprava do světa citů dospívajícího člověka, který hledá sám sebe, své místo ve světě a mezi vrstevníky a zkouší začít svůj sexuální život. Alex/shodou okolností jméno hodící se pro chlapce i dívku/ hledá svou sexuální identitu, což je v její situaci asi ta nejtěžší věc na světé. Vychovávají ji jako dívku, ale ona se chová spíše chlapecky, androgynně. A zde myslím mnoho uživatelů naráží při hodnocení na fakt, že tato bytost má oba pohlavní orgány a žlázy v různé míře vyvinutosti a líbí se jí kluci i holky a může se identifikovat s ženskou i mužskou rolí. Není to zde tak jednoznačné jako u transsexuálů. Nezbývá než doufat, že najde někoho, kdo ji miluje a nezáleží na pohlaví a pak se snad identifikuje s danou komplementární rolí. Alex má dospívání obzvláště těžké. A okolí jak vidno také není právě přijmající. Současně, v nepatrném stínu ústředního problému, je okrajově zmíněno téma homosexuality a potřeby přijetí rodiči, okolí a v návaznosti na to také sebepřijetí. Příkladné jsou postoje obou rodičů ke svému dítěti, převážně otců. Otec Alex zcela milující a přijímající své dítě v kontrastu s otcem Alvára, který již není tak milující a přijímá své dítě pouze s podmínkami. Musím pochválit autory jak opravdu nesnadné téma ztrvárnili s lehkostí bez nutnosti vekých detailů, kdy gesty a dialogy bylo vyádřeno vše. Naprosto kouzelná byla představitelka hlavní role. Pěkné bylo i postavení příběhu do uruguayské krajiny.

Nečekaně citlivě a realisticky natočená road movie. Potěší, že neútočí prvoplánově na city, ale směřuje spíše na humornou stránku nelehkých osudů tří mladých mužů. Ale přitom nic není zlehčováno. Autor vám umožní vžít se do jejich pohnutek a citů. Mladí muži mají společný cíl a v tomto momentu se dokáží spojit a vydat se i přes překážky na vysněnou cestu. Během cesty jak už to tak bývá, vyplouvají na povrch četné do té doby sktyté moce, často převážně negativní. Nelze nevidět, že jeden smutný a naštvaný člověk je schopen v určitém rozpoložení zraňovat stejně nešťastného člověka. V tomto filmu je něco ryzího a pravdivého. Opravdu žádné hry na city. Trochu jsem porovnávala s Nedotknutelnými, ikdyž děj je jiný, ale cíl zřejmě stejný. Nedotknutelní jsou taková úsměvná podívaná pro širší masy. Hasta la vista je komornější, není tak prvoplánový a pohádkový. Zdá se mi jako více ze života, reálnější, hlavním postavám jste blíž, není to takové "divadlo ", ale o to je působivější.

Líbivá a strhující podívaná o dívce se zvláštním původem i schopnostmi. Celou atmosféru umocňuje a dokresluje skvělá hudba od Chemical Brothers. Krásně se na to dívá. Chladný začátek v krajině sněhu a ledu slibuje hodně. Škola vůle, znalostí a schopnosti přežít kdekoliv v podání otce Erica Bany. Škoda jen, že příběh jde odnikud nikam. Vnímáme možná potvrzení, že vše je v hlavě, myšlenkách a většina našich činů a zážitků je prvotně závislá na naší vůli.Chybí tomu však promyšlený scénář. Dozvíme se sice, proč jsou dívka a její učitel tak cenní pro chladnou špiónku v podání Cate Blanchett a krátce zaslechneme i něco o jejím původu, ale je to nějak málo. Celkově snímek působí opravdu velmi příjemně a napínavě. A vůbec bych si nelámala hlavu, zda určité detaily odporují realitě, já jsem se skvěle bavila.

Velmi emotivní příběh ze surfařského prostředí. O síle vůle a připravenosti čelit prekažkám, jež nám přináší život. Síla příběhu je hlavně v tom, že se skutečně stal. Že skutečně někde žije dívka, která dokázala to co hrdinka ve filmu. Jinak by to vypadalo jako naivní poháka. Dívka na vzestupu kariéry přijde o jednu horní končetinu a čelí nejdříve ohrožení života a později omezenim, která ze ztráty jedné ruky vyplývají. Ale nevzdává nic a jde dál již po započaté cestě a překoná sama sebe, ovlivní svúj nepříznivý osud a svým přístupem inspiruje další podobné lidi. Film si na nic nehraje, ikdyž působí jako pohádka se šťastným koncem. Ale takové filmy občas potřebujeme vidět. Vidět, že život a osud jsou nevyzpytatelné a často kruté, ale když to nevzdáme, může to být cesta nebo start k něčemu novému, k něčemu co nás posune výše i o několik levelů ve hře života.