XXY
XXY
XXY
XXY
XXY
Réžia:
Lucía PuenzoKamera:
Natasha BraierHrajú:
Ricardo Darín, Valeria Bertuccelli, Guillermo Angelelli, Inés Efron, César Troncoso, Martín Piroyansky, Luciano Nóbile, Germán Palacios, Ailín Salas (viac)Obsahy(1)
Alex je pätnásťročná tínedžerka s neľahkým tajomstvom. Rodičia, hneď po jej narodení, opustia Buenos Aires a presťahujú sa do izolovaného dreveného domu, zastrčenom v dunách uruguajského pobrežia. Príbeh sa začína, keď Alexini rodičia vítajú priateľský pár s ich šestnásťročným synom Álvarom. Jeho otec, ktorý je plastický chirurg v Buenos Aires, prišiel poskytnúť medickú konzultáciu ohľadom Alex. Medzi oboma tínedžermi prepukne neodolateľná príťažlivosť. Malým mestom sa reči šíria veľmi rýchlo. Malú Alex susedia zrazu vnímajú ako nejaké monštrum. Pre dievča sa pozornosť ľudí stáva nebezpečnou. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (60)
Bezcharakterní Alex jako symbol zastupující všechny kdo snad kdy měli co dočinění s intersexualitou. Syrově natočený snímek, který se snaží působit co nejpřirozeněji, možná lehce poeticky na mě ve výsledku působil jen prázdně, nevýrazně. To jediné co bych napsala k ději je právě ona již zmíněná intersexualita. Nic víc se nekoná. Děj se prázdně motá okolo jednoho momentu, nikam nepokračuje, hodně je nadhozeno k zamyšlení, ovšem dotáhnuto není nic. Film nic neříká, nemá prakticky závěr, pointu, ani vysvětlení. Postavy jsou bezcharakterní, přímo mrtvolně pasivní, jednoduše vycpávka prostoru obklopujícího Alex. Škoda, protože potenciál námětu rozhodně nechybí. ()
Velmi neotřelé téma s kterým jsem se v téhle formě zpracování snad setkala poprvé a byla jsem překvapená, kolik do tak choulostivé situace vložila Lucia Puenzo emocí. Při sledování XXY mně napadlo, kolik asi existuje mladých lidí, kteří jsou v podobné situaci a musí řešit téměř neřešitelné a s jakými vnitřními pocity, potažmo zranitelností musí bojovat, to už si vůbec nedovedu představit. A to nemluvím o rodičích, kteří takové břímě nesou také velmi těžce a například na tak pro nás triviální otázku jestli mají syna nebo dceru, neznají odpověď. Smutné, ale velmi dobře zahrané všemi hlavními protagonisty a na debutní snímek je to velmi povedené a s citem předložené drama. ()
Úvodný náčrt sľuboval možný zaujímavý vývoj príbehu, žiaľ tvorcom sa ho nepodarilo rozvinúť do podoby, ktorou by vybočoval z priemeru v tejto žánrovej či tématickej kategórii. Formálne aj herecky na úrovni, príbehovo už poslabšie. Čakala som oveľa viac.Videné v rámci projektu 52 films by women a Challange tour marec 2016- 30 dní so svetovou kinematografiou. ()
Obsahuje možné spoilery! Tady jsem šel vyloženě naslepo a udělal jsem velice dobře, jedním slovem hodně neotřelé! Patnáctiletá dívka a šestnáctiletý hoch, to jsou dva hlavní hrdinové našeho příběhu. Jejich životní cesty se protnou ( a to doslova) v tomhle bizarním příběhu plném citů, smutku, sexu i bolesti, kdesi na blíže neurčeném místě v Ururguayi. Klasický milostný příběh, tak trošku nebo spíše hodně jinak, než na co jste zvyklí, ve většině podobných filmů. Nejvíc mně v hlavě asi utkvěla jedna věta filmového otce našeho chlapeckého filmového hrdiny : Udělal jsem si velkou radost, už jsem si myslel, že jsi teplouš. Co na to dodat? No přece nic. Rodiče mají vždycky pravdu! ()
Zlovestné tri písmená, ktoré sú názvom filmu, označujú osobnú a rodinnú tragédiu ľudí, do života ktorých zasiahol jeden nadbytočný chromozóm. Na rozdiel od väčšiny ľudí majú problém so svojou sexuálnou identitou, pretože zdanlivo majú na výber obe možnosti, v skutočnosti žiadnu. Film zachytáva postihnutú v najzraniteľnejšom období života, v ktorom sa jej napriek všemožnej ochrane rodičov, dostáva nežiaducej pozornosti okolia i rovesníkov, vďaka ktorej si uvedomuje bezvýchodiskovosť svojho postavenia. Film je nakrútený citlivo, bez vytĺkania kapitálu z atraktívneho námetu. Trpí nedotiahnutosťou dejových línií, rezervy má i v detailnejšom vykreslení psychológie postáv. Určite však stojí za zhliadnutie. ()
Reklama