XXY
XXY
XXY
XXY
XXY
Réžia:
Lucía PuenzoKamera:
Natasha BraierHrajú:
Ricardo Darín, Valeria Bertuccelli, Guillermo Angelelli, Inés Efron, César Troncoso, Martín Piroyansky, Luciano Nóbile, Germán Palacios, Ailín Salas (viac)Obsahy(1)
Alex je pätnásťročná tínedžerka s neľahkým tajomstvom. Rodičia, hneď po jej narodení, opustia Buenos Aires a presťahujú sa do izolovaného dreveného domu, zastrčenom v dunách uruguajského pobrežia. Príbeh sa začína, keď Alexini rodičia vítajú priateľský pár s ich šestnásťročným synom Álvarom. Jeho otec, ktorý je plastický chirurg v Buenos Aires, prišiel poskytnúť medickú konzultáciu ohľadom Alex. Medzi oboma tínedžermi prepukne neodolateľná príťažlivosť. Malým mestom sa reči šíria veľmi rýchlo. Malú Alex susedia zrazu vnímajú ako nejaké monštrum. Pre dievča sa pozornosť ľudí stáva nebezpečnou. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (60)
Zajímavé téma o dívce, která je napůl chlapcem, její hledání sama sebe a toho, co vlastně chce, je na můj vkus zpracováno poněkud nejasně a málo působivě. Nepochopila jsem už jen to, proč byla Alex přednostně považována za dívku, když mi přišlo, že je z většiny chlapcem, proč tam vlastně přijela rodina toho doktora, co si udělala Alex se svým nejlepším přítelem... a tak bych mohla pokračovat. Pro mě se ten příběh poněkud vlekl a samotná Alex mi svým chováním spíš lezla na nervy, než abych jí politovala nebo pochopila. ()
Mnoooo, zajímavé to bylo! Odtažité ale přitom i vtahující, smutkem i tápáním prostoupené komorní drámo o nelehkém životě jednoho dospívajícího človíčka a jeho nejbližšího okolí. Nic pro ty co maj rádi vše nalinkované, doslovné a přímé. Tento film nabízí naopak více otázek než odpovědí a podnětů k zamyšlení se. Plyne to pěkně pomalu a nic tu není černobílé a jednoduché, ani hlavní postava v podání výborné Inés Efron. Tuhle seňoritu už jsem viděl ve dvou filmech a je fakt dobrá, dokáže hrát i jen mimikou a výrazem v očích. A když tenhle zajímavý příběh dokonale dokresluje prakticky neustále svištící a zpívající mořský vítr a moře samotné, nemohu jinak než hodnotit hodně vysoko. ()
Příjemně komorní a poutavé drama, zároveň také ale nepropracovaná psychologie postav a některé myšlenkové pochody plus nedotažené nebo zbytečně rozehrané dějové linie. Ale i přes všechny zmíněné, a to vskutku závažné neduhy pro mne nebylo XXY zbytečným mrháním času, protože ten námět po shlédnutí prostě přímo vybízí k tomu, aby člověku ještě chvíli vrtal hlavou a dokonce v ní možná ještě nějakou dobu zůstal. Což je zase docela fajn, ne? ()
Za největší problém filmu považuji to, že podporuje stereotypy, proti kterým chce bojovat. Pokud se snaží ukázat, že pohlavní kategorie nejsou důležité a že člověk by se měl odprostit od vnímání lidí dle pohlaví a sexuality, pak naprosto selhává, protože právě s těmito kategoriemi pracuje, a to ještě k tomu na velmi elementární rovině. Alex je nakonec jen chodící oboupohlavní bytost, pouze zhmotnění slova intersex. Je definována jen skrze vlastní pohlaví. Těžko říct, jestli je to fajn holka (?) nebo odporný fracek. Nemá charakter.___Navíc je film podivně tmavý, s nevýraznou kamerou i zvukem a také se nedá mluvit o hereckých výkonech. Nepovedeně artové, festivalové. Intersexuální a zbytečné. ()
Úžasne chladná atmosféra filmu absolútne podčiarkuje beznádej rodiny, ktorá sa trápi kvôli svojmu obojpohlavnému dieťaťu. Obaja rodičia svoje jediné dieťa milujú, ale zároveň cítia potrebu chrániť ho pred okolím. Hlavná postava bola typovo vybraná dokonale. Chápem všetky problémy, ktoré takáto "odchýlka" prináša, ale priznám sa, že môcť si vybrať, čím som alebo chcem byť, je celkom lákavá predstava. ()
Reklama