J.Connor

Pohrobek Tarantinovských "zabijáků" a Pravdivé romance odkazující na Zběsilost v srdci (předlohou je také jedna z knih Barryho Gifforda ze série o Sailorovi a Lule) a stojící vedle takové Lásky a pětačtyřicítky či Černého čtvrtku, filmů z Tarantina nepokrytě čerpajících. Čtvrtou hvězdičku si ode mě vysloužil jen proto, že tenhle typ filmů byl kdysi mým koníčkem a znát ho dříve, než jsem díky množství viděných bijáků poněkud okoral, asi by mě vzal mnohem víc. Velmi mě potěšil také bluesový démon Screamin´ Jay Hawkins v roli Bardemova pomocníka Adolfa, kterému bych 70 rozhodně nehádal a jednu z jeho vyhrocených pecek si také poslechneme u závěrečných titulků. Naštěstí to není provařená "I put a spell on you", kterou zpíval Marylin Manson v Lost Highway. Film na Tarantina odkazuje až příliš a podsouvané srovnání pak nemůže unést. Jistě by se daly za originální považovat mexické lokace a ingredience, ale to by tu nesměl být Robert Rodriguez. Kamenem úrazu je pro mě také ústřední dvojice, když Perezové roli femme fatale prostě nemůžu věřit a Bardem ? Koukněte se do zajímavostí u Tahle země není pro starý, kde měl po ostříhání pronést, že s timhle účesem si dva měsíce nezapíchá. Zajímalo by mě, jak dlouhý půst očekával s timhle štýlem :) Svou roli totálního karibskýho magora sice zvládá na výbornou, ale není to hrdina, kterému bych chtěl fandit.

SAMPLE Z FILMU - INTERPRET : Hermafrodit ALBUM : Obráběn a mnohonásobně rozčtvrcen v zajetí ozubených kol SKLADBA : To není otázka vůle. 1) " Základní motiv v životě každého toxikomana je jeho droga, respektive zoufalý stav, když tuto drogu nemá. V té chvíli se z něj stane štvanec, který pořád před něčím utíká, dokud ho jeho droga neuštve až k smrti." 2) "Vážená paní to není otázka vůle, protože tady jde o nemoc." 3) "Bojím se toho, co můžem mladým lidem, kteří drogy důvěrně poznali místo nich nabídnout. Kulturu, sport, nějakou zájmovou činnost ? Nevim." ALBUM : kompilace Midnight café SKLADBA : Bezejmenná " Jak se jmenujete ? Řekněte nám něco o sobě. Pojďte tady do středu a řekněte nahlas svoje jméno. Prosím Vás, víc nahlas by to nešlo ? Zase chcete dělat advokáta paní doktorko ? Za jméno Vám tady hlavu neutrhneme. Radka Valtrová."

To byla ale divnost....Pochvala míří především za kameramanem (Alejandro Ulloa), který pomocí roztodivných filtrů, mlhy a dalších vychytávek vytvořil, nebojím se říct, až snové a hypnotické obrazy. Místy jsou také velmi povedené masky, zvláště jsem byl fanda na tvory pokryté pavučinou. Ani muzika není zlá, ale musíte být pochopitelně trochu fanda na syntíky. Jinak se jedná o klasický béčkový příspěvek k žánru sword & sorcery, kterých se v raných 80. letech po úspěchu Conana vylíhlo docela dost. Low-budget bije do očí, ale Fulci celou věc vtipně vyřešil zajímavými přírodními lokacemi a absencí zbrojnošů a staveb, neboť nedomrlá výprava bývá častým estetickým kamenem úrazu těchto filmů. Dementní scénář ? Jistě, ale kdo by čekal a koneckonců i chtěl opak ?

Odporně shitová variace na 7 statečných a samozřejmě Mad Maxe od zkušeného trashera z Filipín Ciria Santiaga, který si v žánru post-apo odbyl např. poměrně kultovního STRYKERA či WHEELS OF FIRE, aby zde zpunktoval svou několikátou spolupráci s Carradinem (KILL ZONE, FIELD OF FIRE), navíc v produkci Rogera Cormana. Jinak podepisuju vše co napsal AGAMENON až na to smířlivé resumé. Válečníci duny musí být pro hledače filmových chyb extatickou záležitostí, neboť i při ledabylém sledování jich tady objeví 10 do minuty. K výčtu bych ještě doplnil, že ve Válečnících duny není vůbec žádná duna a vlastně ani poušť, naopak ve světě bez vody často probleskuje zeleň. Další věcí je, že v tomto světě jsou všichni pěkně nažehlení, vykoupaní, oholení, i nějaký ten gel na vlasy se najde...i auta a zbraně jsou pěkně naleštěné včetně postapo tuningu. A plastové mečíky nesnášim !

Esteban Sapir je spíše fotografem či výtvarníkem, než filmařem. Jednotlivé střípky mozaiky často hraničí s genialitou, ale kompletní obraz se v náhledu rozpadá. I přesto, že mě symbolické, odkazující a nápadité výjevy v doprovodu zajímavé hudby bavily, nebyli zas až tak silné, aby kompenzovaly na ploše 95 minut vcelku prostinký příběh. Subjektivním problémem byl také vyhrocený, rádoby retro digitál, který už jsme viděli ve Světě zítřka a dnes už je prakticky trendem. Trendem, který až na výjimky nemusím. Ještě bych vytkl háknkrajc a Davidovu hvězdu, na jednu stranu může vést používání těchto symbolů k jejich odtabuizování, ale tady působí vyloženě na efekt a velmi lacině, nemůžu si pomoci. Anténa je zajímavým dílkem hodným vidění, ale mouchy by zkrátka byly...

Ale no tak, zas tak hrozný to přece nebylo. Jistě, je to hovénko na Conanově sandálu, ale pokud chcete vidět pravou fantasy sračku, tak (ne)doporučuji např. o rok mladší Gor, rovněž z produkce Cannonu. V mých očích již tak kulhajícímu dílku podráží berlu hlavně jeho komediální rovina, postavená především na dementní dvojici bří Paulů. To je v ostrém rozporu s probleskujícími trademarky páně Deodata - občasnému gore či odhaleným ňadrům. Golan s Globusem zřejmě chtěli zacílit poněkud rodinnější publikum... Deodato musel být spokojen s Berrymanem, kterého si sem zřejmě přitáhl po jejich nedávné spolupráci v Sejmi ho a běž. Nicméně jeho role spočívá v zubení se a mručení s rohem připevněným na čele a v akci ho také moc neuvidíme, takže jeho fanoušci si příliš neužijí. Jedna z posledních rolí matadora italského trashe George Eastmana, zde v roli obchodníka se zbraněmi v hospodě U krvavého škopku.

Duše zaslepená, věčně štvaná z místa, Bohem opuštěná, žes tak málo čistá - ženicha, ach, Krista ztratila jsi: není spásy, není kudy kam. Běda nám, běda nám, bázeň boží je ta tam. Slyšíš Boží hlasy z Bibbony a Prata, není ti však asi žádná řeč už svatá; tvoji mysl láká hřích a bláto; hleď, a zato trest jde ze všech stran. Běda nám, běda nám, bázeň boží je ta tam Drahota je, bída, v zemi válka dravá, morem Bůh nás stíhá, soud svůj poznat dává: to je tvoje strava - plahočení, víry není, sklízíš klam a mam. Běda nám, běda nám, bázeň boží je ta tam. ----------- Už kvůli téhle zhudebnělé básni od Girolama Savonaroly s geniálním doprovedem Zdeňka Lišky stojí tenhle snímek za to.

Netušil bych, že někdy vznikne extrakt z ingrediencí jménem Paul Kersey, raný Seagal, bondovský agent a nesmrtelný 80´s reaganovský hrdina. Natož, že tenhle extrakt bude chutnat a jeho zhmotněním bude Liam Neeson ! Taťka je bezduchý, na povrchu bezemoční, dynamický, efektní, nekompromisní, nekorektní a okouzlující, stejně jako celý film.

Staromilsky jsem se kochal tím, s jakým minimem prostředků dokázal Schlesinger (a jeho doboví souputníci) kouzlit atmosféru, tíseň a napětí (např. když proti Scheiderovi vyletí ze tmy fotbalový míč). Výborní herci. Neuvěřitelně pomalý rozjezd, načež je nám odměnou jak plíživá gradace, tak v samé poslední třetině nakupených několik maximálně silných scén, pro které si Maratonce budeme pamatovat.

LV:K má obrovské štěstí, že začíná přesně v moment, kdy se obyčejně vracím z práce. Otřepané zápletky, trendy střih a kamera, barvičky, sterilní prostředí, absolutní nenáročnost a absence ambicí cokoliv reflektovat a nakonec samozřejmě i ty holčiny s Caanem a muzika od ex-NIN Charlieho Clousera tvoří po celym dni koncentrace ideální doprovod ke krátkému tupému vydechnutí....