vyfuk

Tenhle film je svým způsobem docela mazanec. Filmařsky vzato jde o něco jako Pearl Harbour až neuvěřitelně podobné, ale bez toho romantického kontextu, který lidem mohl vadit. Zde máme naopak až moc války. Až moc změti bouchání a ničení, že ani nevíte, co je začátek a co konec. Což vidím jako problém. Kdybych si pustil film od půlky, tak by to byl vlastně začátek. To je asi hlavní objektivní problém. Že film scénáristicky moc nedává smysl. Moc nemáte šanci si vybudovat ani vztah k hlavním postavám, protože tam žádné takové nejsou. Známých herců pět prdelí a to samé postav, které se buď recyklují nebo objevují o pár vteřin více. Midway nakonec není ani moc o Midway. Ale opět  zklamu objektivní žurnalisty. Jednoduše, za mě něco, co mi hezky zaplnilo čas a určitě to nebyla špatná podívaná. Trochu popularizace války, trocha kontextu a ono to jde. Za mě trochu lepší béčko, které alespoň  po dlouhé době ukazuje nějaké hrdiny války.

Je až  s podivem, že takovýto film má v rukách někdo jako Kubrick. Neberu mu to. Film je to skvělý, jak by se na velikána jeho typu slušelo a patřilo. Spíše je to zvláštní v tom, že zde chybí nějaký až zvrhlý umělcův otisk. Spartakus je ve své podstatě a nečekaně typický film 60. let s historickým a epickým tématem, kterých vzniklo spoustu a vypadá to, jako kdyby je dělali stejní lidé. Zde to není výjimkou. Zvláště, když jde o film, ve kterém ani nejde tolik o nějaký epický příběh jako spíše klasický příběh nějakého vyvrcholení, poučení a touze po svobodě, která je doplněna silnou láskou. Vlastně docela klišé, ale příjemné a klasické.

Jsou věci, které pohladí po duši. Docela jsem rád, že jsem před zhlédnutím dostal menší úvodní slovo kamaráda, který mi osvětlil jednu lichou myšlenku. Že toto vše nemělo být pokračování, ale spíše pokec, talk-show a dokument. Což je docela dobrá možnost, jak to pojmout. Nikdy jsem se neoznačil za fanatického fanouška seriálu, ale tato epizoda mi kupodivu ukázala jak velký cit, pro to celé mám. Sice něco vypadá až moc vykonstruovaně a některá intermezza celebrit jsou trochu mimo. To velice vychytrale načne Reese, o které si člověk ani neuvědomí, že tam vlastně hrála, takže to dává smysl. Pak máme části s Beckhamem, které jsou spíše vágní. A poté proslovy lidí z celého světa, kteří spíše mluví o tom, jak díky Přátelům, nalezli svoji homosexualitu, doplní nějaké psychologické pseudonázory, které jsou zjevně zcela zcestné a děsí se jich každý psycholog a to celé zakončené v traumatu Biebera jako vánočního pásovce, který tím tento kostým a epizodu pro někoho zruinuje. Navíc tam vypadá jako Frances McDormand. Obecně vzato je něco přitaženo až moc za vlasy a něco je pro změnu silně emotivní a dobře zpracované. Nejhorší asi na tom je, že tato epizoda otevřela nějaký pocit, že to bylo vlastně uzavřeno. Ale nyní otevřeno. A nečekaně to bolí.

A proč ne. Mel nám tady nabízí pro někoho asi těžkou nebo zdlouhavou podívanou do života Mayů. V dnešní nepopulární době v této věci je toto však dosti nedostatkové zboží, takže vědomí, že toto existuje je super. Obzvláště, když nám to i ukazuje jak jejich civilizace byla vyspělá a konec se hezky hraně zvrtne v menší Sám doma v džungli. Škoda, že jsme se třeba nedočkali nějakých těch conquistadores, ale to by bylo asi na jinou kapitolu. Ta by taky byla zajímavá. Za mě super popularizující pohled, který někdy trochu zakopne, ale ne přímo nudí.

Jako asi chápu. Je to patetické. Ani ne tolik v tom, že by každý zdůrazňoval, co dělal, aby to pochopil i někdo po mrtvici. Spíše jde o to, že hrdinové běží skrze bleskové pole, což je nakonec úplně zbytečné nebo, to že si někdo vezme bělouše k tomu, aby zachránil situaci. Ano, symbolické. Ale nešlo tu motorku natřít na bílo? Obecně je film dosti zvláštní, jelikož ho lidi dost rozcupovali, ale já ne tom nevidím nic, co by bylo vyloženě zničující. Dynamika filmu trochu někdy pokulhá, ale musím uznat, že tento film mě po dlouhé dobře bavil, protože alespoň opět odtajnil nějaké taje z dalšího světa, což je typické pro Sheridana. Ale podobně jako u Yellowstonu můžeme sledovat pokles. Oproti Wind River je těžké se úspěchu jenom přiblížit. Ohledně nějaké uspokojivé filmové zábavy si myslím, že toto jde. Vlastně v posledních měsících rádoby super filmů je tahle "sračka" strká do kapsy.

Jakože ano, ale vlastně vůbec ne. Další film v jedné místnosti, která je navíc až nečekaně daleko a se zvláštním poslání. Nic moc vysvětlení, nic moc uzavření a vyvrcholení. Dobrá hudba,  dobré herectví. Nějaké pro a proti. Nijaké něco.

Nakonec trochu pomalý rozjezd, který končí opakovanými nárazy do zdi, které bolí čím dál více. Toto by byl téměř adept na nějaké mezinárodní ceny nejvyšších kategorií. Nakonec dochází k velmi temným a děsivým rozuzlením, které děsí a mrazí z nich. Démon alkohol promlouvá ve všech možných formách. Film sice tak trochu zklamal, ale děsivé aspekty kompenzují veškeré zklamání.

Po třetím díle, který mi skoro nenabízí nic, čeho bych se mohl chytit, tak si říkám, že bude lepší jít o dům dál. Nevím moc čím to je, ale počet kvalitních a opozičních seriálu se začíná silně hegemonit.

Asi bylo řečeno vše, co lidskosti české řečeno být může. S nadsázkou, humorem, vším, co je asi zapotřebí. Nečekaná pecka.

Drastický a příšerný portrét ženy, který nechce zažít ani největší misogyn.