vyfuk

Drastický a příšerný portrét ženy, který nechce zažít ani největší misogyn.

V celku decentní film, který se vyrovnává s tím asi nejhorším životním protihráčem. Asi škoda, že i přes v celku dlouhou délku film není asi úplně zakončený. A nebo velice přesně.

Továrna na absurdno, která na konci se zvrtne do takových už divných vod. Ale zda vůbec mělo něco dávat logiku nevím. Jistý si jsem tím, že jsem se královsky bavil.

„Je mi jedno, že tento film se vyrovnání s mým oblíbeným tématem dějin, jelikož film v rámci kamery a hlavně odvyprávění příběhu se spíše tváří, že sežral veškerou etickou, filozofickou a historickou moudrost světa a vlastně vypadá jako kdyby ho natočili úplní barbaři“

Pokaždé, co sleduji anime, tak jsem skeptický. Rád bych řekl, že od počátku i díky hudbě a tajemství to působilo mnohem lépe, ale v moment, kdy si hlavní postava jen tak osahává kozy, tak jsem silně zpochybnil. Nebylo však tak těžké mi film opět nahodit na správnou vlnu. Víc a víc se prohlubujeme do megalomanského příběhu, který skoro více zamotaný, ale překvapující. První bod, ale to, co spíše ubližuje nejvíce. Na konci už moc ani nevíme, co se děje a jsme odkázáni na milost tvůrců, že vědí, co dělají. Jinak musím ale říct, že jsem si to nečekaně užil. I když v něm stále budu skeptik, šlo o nečekaně příjemný zážitek s emotivním koncem.

Asi si nedokážu vybavit tak silný, tak dobře natočený a zároveň tak emočně vyhrocený film. Chvíli to dá, než si člověk zvykne, co budeme vůbec sledovat, ale poté už nás nic nezastaví. Z filmu je jasně vidět, že se bude ubírat spíše formou sociálního a psychického problému než nějaké kriminálky a je to volba za milion. Nádherný film, který rozboural emoce do zákaldů.

Zázrak se nekoná. Spíše opak. Klišé Fantomase se opakuje jenom v novém kabátě a novém místě. Zvláště se stejným rozuzlením a trochu otravnějším provedení. Humor mi skoro nic neříká a nakonec je to zvrhnuté na bláznivé nic. Série s tímto maskovaným mužem pro mě končí strašně. Asi i stejně jako samotné zakončení, které ani není jasné jako zakončení

Asi tak stejná věc jako u prvního dílu. Asi stejná premisa, která se příběhově nijak extra nehýbe nikam. Ale jde trochu o pokrok oproti jedničce. V tom, že to má nějaký spád a nějak víte, co se bizarního nebo vtipného může stát. Asi humor je to, co zachraňuje druhý díl. I tak ne vždy jde o velice humornou věc. Fantomas je tedy obecně něco, co mě lehce obchází. Bohužel.

Tenhle film je přeci jen legenda. Nicméně za jakou cenu. V dnešní době to asi hlavně potěší milovníky starých filmů, který v tomto případě spíše připomíná Hitchcocka a jiné americké filmy stejné doby. Taky je to pro milovníky Funése, to je asi nesporné. I tak příběhově mi přijde, že film nenabízí nic, co by bylo nějak převratné. Nemluvím asi ani o dobové demenci, jako spíše o jednoduchém nezájmu. Film ani tolik nenabídne vtip. Nebo alespoň takový, aby seděl mě. To už spíše docením atmosféru a český dabing. Jinak se obávám, že Fantomas je pro mě stále neznámá.

Koukám, že nějaká nová ruská scéna a vlna ještě ke všemu v USA je na vzestupu. A hlavně přebírají byznys v akční sekci a navíc ne tolik s originálním obsahem. Nobody se zdá být jenom jako více pochybný a velice ohraný John Wick. Ten cross over bych nicméně nechal líbit. Je to další předváděčka možností toho, jak někoho coolově zabít a nyní je to trochu doděláno verzí Sám doma. Na tomto filmu nakonec bylo asi nejvíce nakopávající soundtrack. Ten zbytek už asi starého veterána nijak neohromí.