Gertruda.W

Příběh rozpadajícího se manželství, starých křivd, důležitosti pochopení druhého. A to celé zasazeno do romantické, kouzelné naší stověžaté. Kdybych nežila v Česku, kdyby to nebyl Mikkelsen, snad by se mi film líbil. Ale... Copak lze uvěřit, že Maja opouští Christoffera? Jaký má proboha důvod? Vždyť je tak pozorný, tak okouzlující, chce začít znovu, miluje děti (a chce jich mít víc), kouřit znovu začne až když je ve velkém presu z nevěry své ženy a znovushledání s mrtvým otcem, neuvěřitelné! Tohle by Mikkelsen fakt neměl řešit (souhlas s markyzgero). Dialogy při procházce Prahou jsou nezapomenutelné (mysleli to tvůrci vážně?). Stejně jako hádka v Chánově před poklidným nechápajícím domorodým obyvatelstvem. Pohled na Čechy zvenčí (např. údajné zvyky s mrtvými, normalizační personál hotelu, neznalost jazyků a pododbné zhovadilosti) je příšerný. Film má atmosféru hnusného Východu sedmdesátých let. Nedělám si iluze, ale toto je trochu moc. Tahle klišé o jakékoliv zemi ve filmu prostě nesnáším. Říkám si, proč tohle natočil Madsen zrovna tady? Vždyť příběh mohl fungovat kdekoliv. Díky, už víckrát ne.

Tento film prostě miluju. A teď musím napsat proč. Viděla jsem ho opakovaně i s odstupem času. A můžu ho znovu. No, nevím, možná je to nějaká nemoc (že by psychická?), ale jinak jsem normální. Takže. Fantazie odpoutávající od hnusné skutečnosti dokáže neuvěřitelné divy. Svoje udělají taky samozřejmě drogy a ty nemoci (ach jo), a ještě bych zapomněla na humor (i černý) a lásku a odvahu a ... No a toto v Krajině přílivu je a to v nějakém magickém mixu. Takže proto.

Přiznám se, že k tomuto filmu mě svedl Fassbender. A po zvažování mezi třemi a čtyřmi, nakonec dávám čtyři. Ten film mě prostě bavil, zvlášť první dvě třetiny (nebo půlka?). Pozor, nejsem čtenářka červené knihovny, ani se nevyžívám ve sladkobolných dojácích. Tohle je ale něco jiného. Alespoň doufám, ... bože.

Toto je fakt jiná káva oproti té americké (že by mokačíno?). Není to jen thriller. Přes tu hustou atmosféru, přes to, že se to chvílemi jeví jako obyčejný thriller hororového typu, vás to nutí přemýšlet a přijdete na to, že to vůbec není tak jednoduché, jak to vypadá. Fascinující minimalismus, úchvatné jako výborné víno s opravdu dlouhou koncovkou. Mňam. A mimochodem, s těmi Dány to mám podobně jak píše dank011.

Příběh u nás úplně neznámého zpěváka Rodrigueze. Celé je to tak pohádkové, že jsem si myslela, že jde o mystifikaci. To mi trochu zkazilo dojem z jinak vynikajícího filmu (ale to byl asi jen můj problém, přiznávám). Ale teď vím, co jsem nevěděla: jaký byznys dokáže být, jak člověk dokáže žít i bez byznysu, že Rodriguez žije a ... můžu poslouchat jeho skvělou muziku.

Se stylizací tohoto filmu to Tykwer, myslím, trochu přehnal. Chápu ovšem, že rozlišit hranici mezi kýčem a uměním je těžké. Pokud je vyzdvihovaná tato stránka filmu jako hlavní přednost, tak mě to připadá málo. Postavy jsou zajímavě vykreslené, ale motivace jejich chování jsem nepochopila. Možná bych potřebovala vidět víckrát, ale dělat to nebudu.

Bože, odpusť jim, neboť nevědí co činí! Krátký film s velkým poselstvím. Vzpamatujme se, protože stačí málo a prošvihneme vše.

Co se stane, nedá se odestát. Pokud ano, je to ďábelské. Zajímavé, překvapivě hluboké drama, hustá atmosféra, vynikající herci. Měli by vidět všichni se sklonem k lehkomyslnosti.

Podle recenzí jsem čekala průměrnou romantickou komedii. Ale říkala jsem si, je to Bierová, je to dánské. A nezklamala mě. Je to letní, světlé, osvěžující – prostě takové citrónové. Ale není to hloupé, trapné ani kýčové (popravdě toho kýče možná jen maličko), je tam i obyčejný život. I když Brosnan, no (nejsem moc na Bondy), ale ve výsledku tam sedí. Zůstal mi příjemný zážitek.

Pro mě je tento film jen další psychologický thriller. Pravda dánský (jedna hvězdička), s výbornými herci (druhá hvězdička) a třetí hvězdička za atmosféru. Jinak nevím, rozhodně nechci zevšeobecňovat jako např. v každém je skryté temné místo, jen mu dát prostor apod. Není zřejmé co vedlo Michaela k jeho obratu v psychice, duševní choroba, nuda, potřeba změny? Prostě se zvencnul a ... nakonec odjel do Prahy! A já si téměř celý film říkala, že kdyby žil u nás, měl by jiné starosti. Tak teď už to chápu – léčba Českou republikou!