Setkání v Praze

Už dlouho se mi nestalo, že bych u nějakého filmu vyprskla smíchy a chvíli nemohla přestat. A to se ani nejedná o komedii, jde jen o naprosto zoufalý herecký výkon Bořivoje Navrátila ve scéně, kdy se Christofferovi přiznává jak to s jeho otcem bylo. Chudák Mads Mikkelsen, musel být nadlidský výkon tohle natočit s kamennou tváří, a navíc strávit celý film v jedný košily. Pořád mě to nutí přemýšlet, jestli ta podivnost českého prostředí a podivných hereckých výkonů, nebyl záměr a nějaký další rozměr filmu, trochu mi to připadá, jako snaha o vyvolání jakési kavkovské atmosféry. Ještě by mě zajímalo, jak film vypadá v původním znění, s českým dabingem to působí hodně zvláštně, když všechny postavy mluví česky, ale nerozumí si. --------Viděno podruhé v původním znění s titulky - čímž film ztratil něco na trapnosti a absurditě - měním ze dvou na tři, (12.03.2013)

Nepatřím k těm, co se při filmech o našem hlavním městě zaobírají v první řadě zkoumáním nesrovnalostí a nepochopením odlišností. Když, tak si jistý posměch zaslouží americký pohled na věc, ne tento sympatický z Dánska. Už jen proto, že krásná kamera Jørgena Johanssona si všímá toho éterického na Praze daleko víc než kdejaký patlal z našich luhů. Snímek hodně staví na psychologii, Praha je jen dějištěm, zdaleka bych nehledal v konkrétním zasazení vnitřní souvislost. Je to o pomíjení, které si ani neuvědomujeme, až je rázem pryč všechno, co tušíme za samozřejmé. Příběh sám netrpí přemírou akčních vsuvek, s jedinou výjimkou. Tou je trochu nesmyslně vypjatá scéna, ironicky natočená v nechvalně známém Chánově, kde se naší hrdinové neseversky rozohní. Věřit se jim to dá jen stěží, sympaťák Mads Mikkelsen i výborná kráska Stine Stengade jsou nejlepší v klidných polohách. Při nich snímek krásně ubíhá, byť není o dvakrát příjemných věcech. P.S. - Bořivoj Navrátil by za ten trapas-výkon měl být doživotně vyloučen s cechu herců, je-li nějaký. (22.07.2010)

Severská variace na kafkovské téma odcizení, nepochopení okolím... V bizardním světě České republiky se Dán Christoffer snaží převzít tělo svého mrtvého otce a současně si odpovědět na pár existenčních otázek – vyřešit manželskou krizi, zjistit proč ho otec kdysi opustil... Česká republika je tu spodobněna jako svět, kterému hlavní hrdina vůbec nerozumí, a naopak Češi nerozumí jemu. Z toho našinec často vychází jako úplný magor, na druhou stranu to slouží příběhu, který by se v podstatě mohl odehrávat kdekoliv na světě a fungoval by stejně. I když středověká a barokní architektura Prahy se svým mystickým nádechem je pro podobné ztvárnění víc než vhodná. Krom toho Mads Mikkelsen (alias pan Šifra z Casino Royalle) hraje velmi příjemně. (18.07.2007)

České postavy k smíchu, Mads k politování- pro tak dobře zahranou roli by zasloužil rovnocenné spoluhráče, jinou dramaturgii, více logiky...prostě něco mi tu nefunguje. Tolik prázdných a tupých žvástů v devadesáti minutách, to je síla, přitom jako vztahové drama by se mi to hodně líbilo. Nejsmutnější je fakt, že tato slabota sama sebe bere moc vážně. (08.07.2009)

Nemohu být objektivní - žeru Mikkelsena a každé jeho hnutí - nehnutí brvou. Velmi upřímné, syrové, vztahové, seversky nekompromisní drama, které je přesně takové, jaké by v Hollywoodu nikdy nevzniklo, včetně nic nevysvětlujícího konce do ztracena. Klobouk dolů, že stále nějaký ten režisér má tu kuráž točit podobné filmy, které jsou pro drtivou většinu diváků naprosto nezajímavé a "nudné". Na diváka, nemajícího zkušenost s podobným odcizením po letech a tak dále, asi tahle hra nezabere, kdo ale ví, o čem je řeč, má to jak vytržené z života. Až na neodpovídající reálie v úvodu, které českého diváka musely pozlobit a zbytečně parodické, české roličky, jak vystřižené z komiksu o zapomenuté a zaostalé zemičce, milé překvapení v podobě extrémně civilního výkonu mě neznámé Jany Plodkové... U mě dobrý a těším se na další věc s Mikkelsenem. (06.07.2009)