Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Krátkometrážny
  • Dokumentárny
  • Krimi

Recenzie (114)

plagát

Pán prstenů: Prsteny moci - Stín minulosti (2022) (epizóda) 

Ten rozdíl toho, co si objednáš z Amazonu, a co ti pak přijde domů . . .  Ve své podstatě se jedná o konec jedné éry žánru filmové fantasy, kterou kdysi nastartovala Jacksonova trilogie. Zdá se, že už nelze přijít s ničím novým, jen recyklovat a parafrázovat filmy dnes již považované za klasiku. Když odhlédneme mimo tento kontext, tak se jedná o průměrné současné seriálové drama s poněkud nevyváženou dramaturgií a nepříliš propracovanými charaktery. To je vlastně ve finále tím nejhorším co se dá o seriálu říci. Nejsou to kontroverze ohledně castingu či debaty o odklonu od předlohy. Je to fakt, že se natočila předražená seriálová vata na dlouhé zimní večery.

plagát

Keby radšej horelo (2022) 

Kdyby se to radši nenatočilo. Prvoplánová karikatura české vesnice a jejich obyvatel, která by byla únosnější na poli středometrážního filmu. Hlavní postava si tu vykračuje již několik let vyšlapanou cestu hrdinů českých "chcípáckých filmů" bez snahy je jakkoliv aktualizovat či komentovat.  Není to moc hezký pohled. Pohled na svět, lidské charaktery a dobu zaseknutý ve vlastních stereotypech tvůrců (jaká to ironie!). Kromě postav Krobota a Isteníka tu není žádná postava, která by měla alespoň nějakou motivaci či další rozměr, všechno je takové mechanické, bez života.  Ono, natočit satiru, která dokáže obsáhnout dnešní polarizovanou společnost a fenomén dezinformací, není tak jednoduché jak se na první pohled zdá. Pokud má tento debut být nadějným příspěvkem nové filmařské generace, tak nás čekají ještě  těžké časy.

plagát

Zločiny Velké Prahy (2021) (seriál) odpad!

"Četl jste, Hlaváčku, moji knihu: Zbytečné seriály o kriminalistice? Je všude k dostání." Je velkou záhadou, proč vlastně tento seriál vznikl. Detektivní zápletky nezaujmou téměř ničím, stejně tak jako postavy vyšetřovatelů či pachatelů. Vše je zvláštním způsobem sterilní, jako by se jen odškrtávaly položky toho, co by asi měla dobová kriminálka obsahovat. Není tu ani snaha udělat dobrou žánrovku či evokovat dobu  první republiky. Ve všem se jede na půl plynu, na sedativní jistotu. Osobní linie nebo náznaky problémů doby jsou jen další výplní, aby se dodržela stopáž.

plagát

Podozrenie (2022) (seriál) 

Podezření šlape jako dobře namazaný stroj. Ovšem s neživotnými postavami, pohybující se v přesně vyměřených hranicích, bez momentu překvapení, bez hlubší psychologie. O čem vlastně, ale tato minisérie je? O selhání systému? O hlavní postavě a jejích motivacích? O boji o moc a vliv? O disfunkčních mezilidských vztazích? Vlastně tak trochu o všem a zároveň o ničem. Skáčeme od tématu k tématu, ničemu však není věnována dostatečná míra pozornosti. Vše je jen šablonovitě naznačeno. Plus některá zjednodušení ohledně fungování zdravotnictví, policie či soudů tuto sondu do zdánlivé současnosti značné ztěžují. Příběh tohoto typu by zasloužil trochu více ambivalence a méně návodnosti. Efektní forma není vše.

plagát

TBH (2022) (seriál) 

Nápad jistě dobrý! . .  . Výsledky nebyly dobré. . .  Základem všeho je vytvoření funkčního fikčního světa, který dokáže s tolika tématy na krátkém prostoru pracovat. Tady se nacházíme ve fikčním světě zvláštní fan fikce pošilhávající po svých zahraničních vzorech (Skins/Euphoria), kterou ale psal někdo kdo záměrně či snad nezáměrně ignoruje české realie. Cliffhangery uzavírající každou epizodu jsou v následujícím dílu vždy vyřešeny tak lehce, až je to na hranici parodie. Možná by bylo lepší eliminovat přehršel témat či nejdřív natočit pilotní díl, zjistit jak to celé funguje, a pak jít cestou delších 20/45min epizod. Kombinací velkého množství témat a příliš utáhnuté stopáže vzniká prapodivná křeč, která působí jako pohled někoho kdo už nebyl na střední škole velmi, velmi dlouho . . . P. S. Znepokojivý je poslední záběr na "střelce," který možná uvažuje o repete. Nebo je to moje overinterpretace?

plagát

Atlas vtákov (2021) 

Gratulujeme k prvnímu místu v mistrovství světa v doslovnosti. Žánr české tragikomedie stále přetrvává.

plagát

Šarlatán (2020) 

Šarlatán působí jako dobře vysoustružený produkt, ideální položka do jakékoliv VOD platformy. Chybí však cokoliv navíc, co by diváka motivovalo k hlubšímu zamyšlení. Už jen samotný princip, že zázračné léčitelské schopnosti nejsou nikdy ani v nejmenším rozporovány, vede k tomu že je v rámci narativu tolerováno i psychopatické a sobecké chování hlavní postavy omluvené závěrečným titulkem o počtu zachráněných životů. Výsledkem je jen další příspěvek do českého subžánru českých a slovenských filmů o událostech a postavách 20. století s velmi černobílým dělením na dobro a zlo. Kontroverznost reálného předobrazu hlavní postavy by umožňovala toto strohé vnímání porušit a to i bez doplňujících motivů, které snad měly dodat dílu na dramatičnosti, ale jejich použití působí jak ze špatné scénaristické příručky a ve finále způsobují daleko více problémů (nejasná motivace milence, zpolitizovaný soudní proces bez jasné vnější příčiny). Šarlatán tak působí jako záminka tvůrců pro natočení vážného historického filmu ovšem s totálním ignorováním historie samotné, která slouží jen jako atraktivní kulisa. Nic víc.

plagát

Zaklínač (2019) (seriál) 

What's this?! An SNL parody?!