Flexaret

Nevím, zda to bylo zapříčiněno malým rozpočtem, ale Vendeta působí jako torzo filmu. Ani v jedné scéně není alespoň trochu naznačen vztah otce a dcery, díky kterému by se divákovi podařilo lépe vcítit do hlavní postavy. Zaráží mě fakt, že většina klíčových scén chybí a divák si je musí domyslet (chybí jako zdroj emocí nikoli jako samoúčelné znázornění brutality). Rovněž možná vedlejší linie dvou policistů není uzavřena (je mi záhadou jak se Vetchého postavě podařilo je zpacifikovat a odzbrojit) a jejich uvěznění nahlodává v divákovi otázník kolem jejich dalšího osudu. Herecké výkony nejmladších představitelů v kombinaci s nepříliš věrohodnými dialogy jsou utrpením a strhaváji na sebe příliš velkou pozornost a odtrhují diváka od děje. Naopak ,,dospělá" část hereckého ansámblu funguje skvěle, akorát jim v některých situacích podkopává nohy scénář. Hudba filmu příliš nepomáhá a mhohdy mu spíš ubližuje (již zmíněný Mozart). Vendeta je jedním z mála pokusů o čistý žánrový film, který u nás v poslední době skomírá, a chce to jen čas než se tvůrci poperou s některými nelogičnostmi ve scénáři a s příliš okatým dodržováním pravidel žánru.

Originální nápad, který je však příliš rozmělněn dlouhou stopáží. Hlavně na začátku se jedná jen o jakýsi sled scének a teprve ke konci se dostavuje zápletka.

Na divadelních prknech je tato konverzační komedie jistě evergreenem, ale filmové zpracování je bohužel značně statické. Všichni herci ze sebe vydávají to nejlepší ale celému filmu chybí život a vizuální styl filmového vyprávění.

Satirické drama. Sedláček v mimořádné formě přesně zobrazil tu bezradnost a nasranost na dobu, ve které žije. Svými dalšími počiny tento už zřejmě nikdy nepřekoná.