MCZ

Simon Pegg během té své necelé minuty ostatní těžce válcuje, což asi není úplně dobře. 4/10

Těžce rozporuplné... zjišťuji, že asi nemám rád mysteriózní seriály, přinejmenším ne takového ražení. Hodně se hraje na efekt a to tak moc, že počínání hrdinů při zpětném pohledu mnohdy nedává moc smysl. Také mně vytáčí ty zvraty, kdy se najednou dosud relativně stabilní charakter začne chovat naprosto jinak (a to jen proto, aby byl cliffhanger na konci dílu). Pominu-li částečnou neuzavřenost (tedy ono to vlastně není uzavřené vůbec...), zkrácení bylo asi to nejlepší, co mohlo seriál potkat, takže zatímco první série je dost rozvláčná a o ničem (a především pro ni platí výše uvedené neduhy), druhá už zezačátku jede slušným tempem a hlavní příběh konečně nabírá výraznější obrysy, což vyprávění značně prospívá. Charaktery samotné docela ujdou, byť zatímco hlavní hrdina je dost nesympatický, záporák je opravdu výborný. Co mě ovšem nebralo, jsou některé příběhy vedlejších postav, které vedle toho hlavního působily hodně nedůležitě a spíše zdržovaly (hádám, že tu se zkrácení také projevilo spíše pozitivně, protože představa, že by se tohle mělo rozlézt hned na několik sérií, je docela strašidelná). Každopádně seriál dle mého vrcholí tak v předpředposledním díle (kde stojí za pozornost hlavně parádní provedení - takový nádech bych ocenil na více místech, tedy rozhodně více než neustále se opakující zlověstné pohledy zatemněných očí...) a závěr samotný už tolik povedený není, přinejmenším nesplňuje očekávání a spíše než nezodpovězené otázky pro mě nechává za sebou jakési prázdno, do kterého vyznívá. Celkově je Carnivale fajn, ale... raději si dám znovu první sérii Akt X než tohle. 6/10

Arrested Development patří mezi tu hrstku seriálů, kterým ani není pořádně co vytknout, protože děj, postavy a jejich obsazení, to vše je na velmi vysoké úrovni - pro standardní sitcom snad nedosažitelné - a humor samotný se tu vyskytuje v opravdu mnoha podobách; od naprosto seriózně se tvářících bizarních situací i celých zápletek přes spoustu skrytých detailů a narážek či několik running joků až po vyloženě groteskní gradování některých epizod. A skvělý vypravěč k tomu! Je jen otázkou, jestli jednomu svým stylem sedne nebo ne, pročež doporučuji vyzkoušet prvních pár dílů, ze kterých se dá získat slušná představa, jaké to bude až dokonce (tedy s tím, že absurdita díl od dílu, série od série stoupá). Obsahem i formou každopádně jeden z nejoriginálnějších komediálních seriálů, jaký jsem kdy viděl (nezapomeňte koukat na "On the next..."). Justice is Blind, Afternoon Delight, Mr. F. 10/10

Srovnání s Fear and Loathing se samozřejmě přímo nabízí, ovšem pro Where the Buffalo nedopadá úplně dobře. Je sice zajímavé vidět Billa Murraye v jedné z prvních rolí, tipoval bych však, že on sám na ni nijak zvlášť rád nevzpomíná. Přinejmenším já měl totiž často pocit, že se s ní tak trochu trápil (narozdíl od J. Deppa, kterému vyloženě sedla a já osobně ji považuji za jednu z jeho nejlepších vůbec). Hlavní slabinou je ovšem samotný děj; ten je sice svým způsobem ucelenější, než v případě F&L (vzpomíná se na tři relativně samostatné příběhy, bez nějakých časových zákrutů, kde by se divák ztratil), nicméně i přes jako by silnější důraz na reálie své doby - prezidentská volební kampaň, soudní procesy s mladistvými zadrženými pro držení drog - není film ani z poloviny tak atmosférický jako novější Gilliamova podivnost. A to zejména kvůli mnohem menšímu výskytu Thompsonových monologů a myšlenek i vyhrocených absurdních situací vůbec. Nicméně za podívání stojí, rozhodně se ale vyplatí toho od něj moc nečekat. 7/10

Ani tak nezáleží na tom, zda má seriál tři série nebo osm, jako spíše na tom, že jsou jeho tvůrci schopní jej ve správnou chvíli ukončit. Ne tak HIMYM. První tři série jsou fajn, čtvrtá ovšem náhle ztrácí dech, pátou jsem vzdal. Vtipy jsou plytké, hlášky se opakují, střednědobé zápletky znenadání křečovitě končí a počet originálních nápadů se začíná ztenčovat, což je vlastně logické - "originalita" je skvělá nálepka, kterou bude středoproudový konzument rád donekonečna papouškovat (aniž by ji vlastně chápal), ale nemůžete točit opravdu originální a osobitý seriál, pokud chcete mít SLEDOVANOST. A ta je, hádám, už jediný cíl jeho autorů, protože jinak si ty opakované a laciné cliffhanery vysvětlit nedokážu. Tohle je sice u televizních seriálů docela obvyklý (a mnou neoblíbený) jev, ovšem nevybavuji si jediný, jehož scénáristé by byli tak drzí jako právě v případě How I Met Your Mother. Popravdě jsem zezačátku opravdu věřil, že to mají dobře promyšlené a seriál skončí ve správnou chvíli, stačilo ovšem pár "zvratů" a "nezvratů" a já konečně pochopil, že mu zkrátka nebude konec, dokud se na něj bude koukat tolik lidí. A tak mi při zjištění, že existuje docela dost osobitějších, zábavnějších i kratších seriálů, nezbylo než udělat jedinou správnou věc a tuhletu "drogu" vysadit. A nechybí mi. 5/10

Spielberg je pro mě rozporuplný filmař, resp. nikdy jsem jej nijak zvlášť nemusel, a Lucas by za ta neustálá předělávání starých Star Wars a novou trilogii zasloužil pár (stovek) facek, ovšem v případě Jonesovské trilogie měla jejich spolupráce za následek stvoření nejlepší dobrodružné trilogie všech dob (a to jejich poslední společné blbnutí jim i odpustím). Jo, Dobyvatelé mají své (viditelné) mouchy, Chrám zkázy se úplně nepovedl (přesto jej mám i tak rád), ale Poslední křížová výprava, to je přímo ukázkový případ do třetice všeho dobrého - takhle zakončená trilogie se jen tak nevidí. Zapálené historiky a opravdové archeology to samozřejmě pořád nadzvedne ze židle - co nadzvedne, spíš katapultuje - ovšem pro mé nenáročné & dobrodružné já asi neexistuje lepší volba; poutá mě ta akce i tajemno, baví mě dvojka Ford-Connery i všechny ty vtipy kolem a opravdu žeru to prostředí - ze spojení nacistické Německo + okult jen tak někdo víc chytré zábavné šťávy ni náhodou nevymačká. A stejně tak už asi nikdy nikdo v daném žánru nenatočí lepší podívanou. 9/10

"Alternativní Woody Allen?" Tak to si nechám líbit! Atmosférická záležitost a (již tradičně) dobře fungující prolínání několika příběhových linií. 9/10

Rozhodně dost odlišné od původního seriálu. Jenže - a to je dost důležité zmínit - stěží jednoznačně říct, zda k horšímu nebo k lepšímu. Hudba je jiná. Příběh je jiný - a to nejen vzhledem k delší stopáži (komplikovanější stavba atd.), ale i svou zápletkou a vyzněním, i když tu zase nechci tvrdit, že by se k seriálu nehodil, jen mi nepřišel moc podobný čemukoli, co jsem v těch uplynulých 26ti dílech viděl. A koneckonců i ty známé postavy na mě působily lehce odlišně (myšleno lépe). Trochu škoda několika slabších míst ve druhé polovině, ale jinak si moc stěžovat nemůžu - zajímavý příběh a atmosféra, skvělé vizuály a hlavně našlapaná akce, to všechno tu je v množství větším než velkém, a dokáže se tak postarat o velmi dobrou zábavu. 9/10

Je docela zjevné, že oproti Quantum of Solace byla Casino Royale ještě pořád konzervativní bondovka, důkazem budiž (nejen) zdejší pestrá škála hodnocení i pobouřených či zklamaných komentářů. Tak či onak, do mého vkusu se trefila - v rámci akčního žánru nejde o nic převratného, což jsem také vzhledem k ohlasům ani nečekal, tím příjemněji mě ovšem film překvapil; příběh docela ujde, ale hlavně to má spád a stopáž je mnohem snesitelnější než v případě místy zdlouhavého CR. Možná se s tím Forster trochu trápil, ale cením tu snahu smést další klišé a natočit to zase trochu jinak - i proto je u mě Quantum of Solace o trochu výše než předchozí díl (ta návaznost na něj se mi mimochodem také líbí). 8/10

Filmy na téma protínání skutečnosti a snů mám velmi rád a ačkoli jsem byl tedy čerstvě po dosledování poněkud zmatený, když se mi to pak druhý den v hlavě rozleželo, musel jsem uznat, že tohle byla opravdu parádní audiovizuální jízda velkou smrští nápadů s vydařeným - i když trochu upozaděným - příběhem. Co je také dobré zmínit, je méně výrazný styl manga, než tomu u anime bývá obvyklé, pročež bych se nebál film doporučit ani těm, kteří tomuto žánru/stylu zrovna neholdují. Skvělé. 9/10