mchnk

Jedná se o poslední film Evalda Schorma, který se premiéry bohužel nedožil.

Scéna, ve které si Owens (František Peterka) se svým kumpánem přehazují pana Camela (Lubomír Lipský) přes stůl, byla natočena pozpátku. Cílem bylo zobrazit co nejvěrohodněji fakt, že pan Camel "přeletí" stůl po každé ráně pěstí. Kaskadér samozřejmě skákal rovně přímo na pěst obou gangsterů.

Tomáš Hanák se svým obsazením souhlasil až po nátlaku režisérky Chytilové a kolegů Vávry a Šteindlera. Ve stejné době totiž natáčel režisér Vorel film Kouř (1990), kde měl Hanák ztvárnit hlavní roli.

Film, na který se dívá George (Marek Vašut) v hotelu, se jmenuje Divoká srdce (1989), který režíroval také Jaroslav Soukup.

K natočení filmu přiměl Otakara Vávru politický proces s Rudolfem Slánským.

Juraj Herz a Ladislav Fuks psali scénář dva roky. Herz poté psal i technický scénář, a to s kameramanem Stanislavem Milotou.

Kromě bytu Karla Kopfrkingla (Rudolf Hrušínský) jsou všechny prostory reálné.

Kameraman filmu Stanislav Milota si na natáčení pořídil speciální objektiv Fisheye 9,8 – tzv. široké sklo. I proto prosadil, aby se film natočil černobíle.

Nejen film se stal po srpnu 1969 zakázaným. Zákaz činnosti měli i protagonisté filmu. Kameraman Stanislav Milota a Vlasta Chramostová (Lakmé/Dagmar), která si další velkou roli zahrála až ve filmu Je třeba zabít Sekala (1997).

Jiří Menzel obdržel díky úspěchu snímku nabídku režírovat film Ostře sledované vlaky (1966).

Věra Chytilová a kameraman Perliček Jaroslav Kučera byli v době natáčení manželé.

Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak chtěli původně prorazit se scénářem „10 zásad inspektora Trachty“. Vedení studia Barrandov však scénář nepovolilo. S nápadem napsat scénář o kondiciogramu poté přišel Oldřich Lipský. Tento projekt už se realizace dočkal.

Scéna v tělocvičně, kdy František Koudelka (Luděk Sobota) nedobrovolně zaútočí na vedoucího judistického oddílu (František Peterka) a následně mu podává ruku, je improvizace obou herců.

U filmu byl jako odborný asistent přítomen MUDr. Jan Cimický. V několika záběrech je také možné jej zahlédnout.

Scenárista filmu Vratislav Blažek výsledný snímek nikdy neviděl. Po srpnu 1968 emigroval do Německa.

Jiřina Jirásková se kvůli zákazu natáčení objevila v další větší filmové roli až po 13 letech.

Podle Zdeňka Podskalského měli herci ohledně improvizace volnou ruku. Ne všechny jejich nápady však prošly tehdejší cenzurou.

Nápad použít umělé řasy měl Malcolm McDowell (Alex). Poprvé je uviděl a zakoupil v Londýně na Church Street v obchodě Biba, který se poté stál mimořádně známým.

Malcolm McDowell (Alex) se pokusil na jednom večírku studia Warner Bros. v Hollywoodu seznámit s autorem písně „Singin‘ in the Rain“, Genem Kellym. Kelly však s pohrdavým pohledem odešel.

Režisér Juraj Herz obsadil Karla Černocha (Synáček) do filmu na základě slibu, že jej obsadí. Černoch však nezvládl postsynchronní dabing a musel být předabován Jaroslavem Satoranským.