VictorMartel

Centrifugální trenažér, dobrmani, nájemný vrah útočící z rakve, opět jako v The Spy Who Loved Me Victor Tourjansky (vtip na obavu z obsahu lahve se ještě vrátí ve For your eyes only), s výjimkou hang glideru žádné skvělé vybavení, jeden výjev jako v bájných dobách někde na Thassu, scéna s hroznýšem, hroucení Draxovy orbitální stanice. Zhruba tak si tento díl budu pamatovat. Nelíbila se mi westernovská vložka, nelíbily se mi střety s paprskomety - na jinak nápady a efekty velmi bohaté akčnosti to ději ubíralo a zároveň tím sám sebe parodoval. Padouch Drax mi chováním nevadí, ačkoliv srozumitelností svého cíle je ze všech bondovských padouchů asi největší blázen.

Křečovitě hloubavý výron sebejistě sdílné pubertální spirituality.

Na bondovský již dost infantilní standard ještě navíc neobvykle přeslazené a hloupé.

Goldfinger má všechno promyšlené a pro svou citovou neangažovanost i snazší (scéna s drcením auta s mrtvolou nebo "Ha! American motorists kill that many every two years."). A dobráček Bond s ním umí i při jeho nanejvýš arogantním cynismu mluvit bez náznaku rozhořčení jak s vlastním; ostatně jedním z Goldfingerových lokajů „vyhodil pojistky" („He blew a fuse.“).