deLaFere

Popravdě není známo, že by Oleg (Kirill Pletňov) přijal křesťanství.

Postavy, které ve filmu vystupují jako Římané, jsou ve skutečnosti představitelé Byzantské říše.

Podle legendy nenutil Alfonsa k přísaze Cid sám, ale společně s ním jedenáct společníků.

Cid se ve skutečnosti stal valencijským panovníkem.

Rodina Davida Helfhotta film silně kritizovala, především poukazovala na vymyšlené vyobrazení otce jako diktátora.

Oběti silné dávky radiace nemají většinou zjevné vnější symptomy ihned poté.

Na lodi k žádnému pokusu o změnu velení nedošlo.

Skutečný kapitán K-19 vůbec o žádosti o pomoc u Američanů neuvažoval.

Ještě v roce 1961 bylo za hrdinství vyznamenáno 26 členů posádky.

Ve filmu se tvrdí, že do dvou let zemřelo dalších dvacet námořníků, ve skutečnosti to bylo patnáct.

Ve třetím díle je zmíněno, že Němci byli nejdříve oslavováni jako osvoboditelé, a to je pravda. Ukrajinské obyvatelstvo je tak vítalo, protože si myslelo, že je osvobodí od Stalinovy diktatury.

Důstojník, který v prvním díle zastřelí ukrajinskou dívku, je členem jednotek známých především jako Einsatzgruppen. Ty postupovaly za frontou a systematicky vyvražďovaly židovské obyvatelstvo, ale často i obyčejné Ukrajince a Rusy. Běžně celé vesnice.

Přítomnost sovětského vojáka v jednotce Armiji Krajowy je málo pravděpodobná. AK byla prvním Stalinovým cílem v Polsku po osvobození. Co nestihli Němci, to dodělali Rusové. Stalin považoval AK za prozápadní a nestávalo se, že by měla sovětské poradce či vojáky. Nehledě na to, že Poláci Sověty nenáviděli.

Protižidovský postoj Poláků vůbec není nepravděpodobný. Např. v červenci 1946 se v polských Kielcích odehrál pogrom proti židovskému obyvatelstvu, kdy zahynulo přes třicet židů. Je známo, že událost vyprovokovaly komunistické orgány. Stalin byl také velmi silný antisemita.

Když Japonci přístav obsadili, objevili velké množství proviantu. Vojáci v obranných liniích trpěli kurdějemi, které byly způsobeny nekvalitním jídlem a také jeho nedostatkem.

Generálové Stessel a Fok byli původem Němci, přístav padl díky jejich neschopnosti a zřejmě i zradě.

V roce 2010 bylo pozůstalým vyplaceno odškodné.

Jihokorejská vláda existenci jednotky přiznala až v roce 2006.

Dodnes není přesně známo, proč se jednotka vzbouřila.

Čtyři muži z jednotky, kteří přežili, byli následně odsouzeni k trestu smrti vojenským soudem. Trest byl vykonán v roce 1972.